Povídka

Hostimil (VIII)

předchozí část zde

 

VIII. Markétka

Viktor, starší detektiv, kterému před chvílí skončila dlouhá večerní šichta, seděl právě s Jiřím na baru ve spoře poznačeném nonstopu U králíka na Východním předměstí Starého Ghetta.

„Tak která to byla tentokrát?“ zeptal se Jiřího, ačkoli už dobře věděl, jakou odpověď asi dostane.

„Markétka…“ zasténal tiše Jiří s pohledem upřeným v barovou desku.

Oba chvíli vedle sebe jen mlčky seděli. Viktor si zatím zapálil doutník (zákazu kouření se v podnicích tohoto typu příliš neholdovalo) a usrkl trochu z horké kávy, kterou mu servírka právě donesla. Při tom se na něj obzvláště hezky usmála a zelené oči jí lehce zajiskřily. Jiří dostal své pivo a hned ho do sebe začal klopit.

„A?“ zeptal se Viktor netrpělivě, když zezadu pomrkával na její pohupující se ladné boky svázané pod zástěrkou – Jiří se potřeboval nutně někomu svěřit, ale lezlo to z něho jako z chlupaté deky.

„Zase to samý!“ vyhrkl ze sebe náhle. „Bylo nám dobře, párkrát jsme spolu byli venku a hezky si pokecali – o životě… a… vůbec o všem. – A pak jdu jednou po městě a potkám ji, jak se drží za ruku s nějakým hezounem…“ Jiří dorazil své pivo a mávl si na servírku pro další. Viktora to gesto lehce pobouřilo.

„A?“ Viktor stále čekal na pointu a pomalu si vychutnával svou černou kávu a přítomnost krásné slečny.

„Když budeš pít kafe takhle pozdě, budeš mít problémy se spaním..“

„Většina lidí má v poslední době problémy se spaním. A kafe se při tom ani nedotknou… Tak mluvili jste potom ještě spolu?“

„V pátek jsem jí zavolal, kvůli té mojí oslavě. Chtěl jsem ji pozvat…“

„A?“ zopakoval znovu a naléhavěji Viktor, odklepl si a hned si z doutníku zase dlouze potáhl.

„… Vypadlo z ní, že randila ještě s někým. Nějakej malíř, nebo literát, nebo co já vím co. Nějakej Milan. Museli si asi dobře sednout – pořád mi povídala něco o Kafkovi a básničkách a obrazech, který se mu líběj… Chápeš to?! Proč mi to vůbec říkala?“

„Myslím, že tě má svým způsobem ráda.“

„A k čemu mi to je kurva dobrý? Nevím, jestli mám být víc nasranej na ni, nebo na všechny ty dokonalý chlapy, co mi vždycky každou přeberou! Holky mám rád. Holky jsou fajn – I když jsou tak hloupí. Ale ti chlapi? Samí literáti, umělci, vzdělanci a slušňáci s hromadou prachů… Dokonalý gentlemani? Pche! Ti zmrdi můžou mít jakoukoli si zamanou. Ale co moje místo na výslunní?!“ Jiří se na chvíli odmlčel a když Viktor nijak nereagoval, spustil další: „Vždyť kdo by o MĚ stál? Kdo by chtěl sdílet ten nudnej zdlouhavej život vobyčejnýho chlapa, kterej vedu? To je furt práce – hospoda – domů – práce – hospoda – domů – práce… pořád to samý dokola a dokola. Vždyť já si chci taky jenom trochu užívat! Tak proč mě to ti kokoti pořád kazí? … Zatraceně! Vždyť i TY máš u tý servírky stokrát větší šanci, než já…“

„Chlape, nesmíš v sobě chovat takovou nenávist, nebo tě to nakonec sežere.“

„Kámo, myslím, že už mě to sežralo…“

 

pokračování zde

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

martin novák

čas od času
si člověk řekne "?"
čas od času
o tom i napíše...

www.casodcasu.cz

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
trackback

[…] předchozí část zde […]

Četba díla zabere cca 3 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 3 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Poté, co jsem zaparkovala své auto v garážích a vzala z kufru auta svou tašku, tak pár lidí tu ...
Ve výtahu:   Jeden student se dvěma studentkami čekal na výtah. Ten student zrovna měl hovor,...
předchozí část zde … V noci jsem ale opět nemohl usnout. Mrazivá, tvrdá podlaha mě i přes si...
V kanceláři panovalo ticho. Všichni jsme sledovali televizní obrazovku. Tam venku panoval chaos. Po ...
Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...
Výslech Slessmana (z pohledu Hotche):   Když jsme šli směrem výslechová místnost, cítil j...
V panelu betonovejch svatyní postmoderní společnosti jsou zakletý duchové. Vím to od tý doby, co ...
  …neobviňuj mou přirozenost za to, že mě odlišila od ostatních… Epiktétos, Rozpravy ...
Před požárem:   V jedné učebně si studenti zapisovali novou látku z tabule, kterou jim vy...
Bratři „Si idem hominis corpus reparatur ad vitam, pari ratione oportet quod quicquid in corpore h...
V ulici Palm Beach:   V jednom rodinném domě v ulici Palm Beach hrála televize, kde zrovna b...
I. Dobré ráno Když se Jiří ráno probudil z nepokojných snů, z hrůzou si uvědomil, že je mrtv...
předchozí část zde … Paní Müllerová mě přivítala v slzách. Vypadala hrozně, jak se asi d...
U Jane doma (z pohledu Jane):   Seděla jsem na gauči, v ruce jsem držela hrnek s kávou a zí...
Když se schyluje k nejhoršímu, probouzím lidi z jejich snů. Jsou nás miliardy. Každý z nás má z...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Byla jsem v práci. Pracuji v kanceláři, kde je pár kolegů a zároveň jsou to i mí přátelé. N...
Tohle nebylo ráno jako každé jiné. Sluneční paprsky pronikající skrze mezírky ve svěšených ž...
předchozí část zde II. Stínohra Celý ten dlouhý den byl absolutně prázdný, nudný, plný jedn...
předchozí část zde … Paní Müllerová mě přivítala v slzách. Vypadala hrozně, jak se asi d...
Když jsme dorazili na stanici šerifa, hned jsme se všichni sešli v místnosti, kterou pro nás šeri...
předchozí část zde … V noci jsem ale opět nemohl usnout. Mrazivá, tvrdá podlaha mě i přes si...
RICHARD SLESSMAN   Z pohledu Jane:   Nakonec jsem zůstala s Hotchem v naší provizorn...
předchozí část zde   V. Příběh ne tak úplně obyčejného šílenství Náběh byl poma...
předchozí část zde   … „Tak už mi věříte?“ pronesla tiše paní Müllerová, kter...
Hotch řídil a já seděla vedle něho. Reid totiž byl rychlejší a sedl si dozadu. Chvíli jsme jeli ...
Za okny kavárny se na špinavý chodník snášela lehká popelavá sprška. Ticho. Venku se v chladné ...
Mé jméno je Rebeka, ale všichni mi říkají Beka. V tom baráku jsme s bráchou Nikolasem a mámou ...
V kanceláři:   Bylo pondělí a všichni jsme byli v zasedačce a čekali na naší styční d...
Ve výtahu:   Jeden student se dvěma studentkami čekal na výtah. Ten student zrovna měl hovor,...
předchozí část zde … Dlouhou dobu mi nic z toho nedávalo absolutně pražádný smysl. Nesouhlasil...
0