Povídka

Hostimil (VIII)
Četba díla zabere cca 3 min.

předchozí část zde

 

VIII. Markétka

Viktor, starší detektiv, kterému před chvílí skončila dlouhá večerní šichta, seděl právě s Jiřím na baru ve spoře poznačeném nonstopu U králíka na Východním předměstí Starého Ghetta.

„Tak která to byla tentokrát?“ zeptal se Jiřího, ačkoli už dobře věděl, jakou odpověď asi dostane.

„Markétka…“ zasténal tiše Jiří s pohledem upřeným v barovou desku.

Oba chvíli vedle sebe jen mlčky seděli. Viktor si zatím zapálil doutník (zákazu kouření se v podnicích tohoto typu příliš neholdovalo) a usrkl trochu z horké kávy, kterou mu servírka právě donesla. Při tom se na něj obzvláště hezky usmála a zelené oči jí lehce zajiskřily. Jiří dostal své pivo a hned ho do sebe začal klopit.

„A?“ zeptal se Viktor netrpělivě, když zezadu pomrkával na její pohupující se ladné boky svázané pod zástěrkou – Jiří se potřeboval nutně někomu svěřit, ale lezlo to z něho jako z chlupaté deky.

„Zase to samý!“ vyhrkl ze sebe náhle. „Bylo nám dobře, párkrát jsme spolu byli venku a hezky si pokecali – o životě… a… vůbec o všem. – A pak jdu jednou po městě a potkám ji, jak se drží za ruku s nějakým hezounem…“ Jiří dorazil své pivo a mávl si na servírku pro další. Viktora to gesto lehce pobouřilo.

„A?“ Viktor stále čekal na pointu a pomalu si vychutnával svou černou kávu a přítomnost krásné slečny.

„Když budeš pít kafe takhle pozdě, budeš mít problémy se spaním..“

„Většina lidí má v poslední době problémy se spaním. A kafe se při tom ani nedotknou… Tak mluvili jste potom ještě spolu?“

„V pátek jsem jí zavolal, kvůli té mojí oslavě. Chtěl jsem ji pozvat…“

„A?“ zopakoval znovu a naléhavěji Viktor, odklepl si a hned si z doutníku zase dlouze potáhl.

„… Vypadlo z ní, že randila ještě s někým. Nějakej malíř, nebo literát, nebo co já vím co. Nějakej Milan. Museli si asi dobře sednout – pořád mi povídala něco o Kafkovi a básničkách a obrazech, který se mu líběj… Chápeš to?! Proč mi to vůbec říkala?“

„Myslím, že tě má svým způsobem ráda.“

„A k čemu mi to je kurva dobrý? Nevím, jestli mám být víc nasranej na ni, nebo na všechny ty dokonalý chlapy, co mi vždycky každou přeberou! Holky mám rád. Holky jsou fajn – I když jsou tak hloupí. Ale ti chlapi? Samí literáti, umělci, vzdělanci a slušňáci s hromadou prachů… Dokonalý gentlemani? Pche! Ti zmrdi můžou mít jakoukoli si zamanou. Ale co moje místo na výslunní?!“ Jiří se na chvíli odmlčel a když Viktor nijak nereagoval, spustil další: „Vždyť kdo by o MĚ stál? Kdo by chtěl sdílet ten nudnej zdlouhavej život vobyčejnýho chlapa, kterej vedu? To je furt práce – hospoda – domů – práce – hospoda – domů – práce… pořád to samý dokola a dokola. Vždyť já si chci taky jenom trochu užívat! Tak proč mě to ti kokoti pořád kazí? … Zatraceně! Vždyť i TY máš u tý servírky stokrát větší šanci, než já…“

„Chlape, nesmíš v sobě chovat takovou nenávist, nebo tě to nakonec sežere.“

„Kámo, myslím, že už mě to sežralo…“

 

pokračování zde

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

martin novák

čas od času
si člověk řekne "?"
čas od času
o tom i napíše...

www.casodcasu.cz

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
trackback

[…] předchozí část zde […]

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Může duch vyprávět svůj příběh? Proč by nemohl, když má komu? Ale, co když ho nikdo neusly...
předchozí část zde Natálie Müllerová NEOTVÍRAT! 7. ledna 2001 Už jsou to tři dny, co js...
  V domě číhá nebezpečí. Ve snu jsem se z ničeho nic objevila v podkroví toho domu. Zdánlivě...
  …neobviňuj mou přirozenost za to, že mě odlišila od ostatních… Epiktétos, Rozpravy ...
Bojka, můj zachránce „Už nechci nikdy zůstat sama v téhle prokleté věži!“... ...Křičela j...
water, ice, winter, snow, arctic, frozen, north pole, cold, iceberg, frost, sea, climate change, mountains, antarctic, winter magic, natural wonders, ice, ice, ice, ice, ice, nature, climate change
Úvod, do mých můr. Šedá. Celý svět se skládá z šedé barvy. Nekonečno odstínů. Ale vždy je...
předchozí část zde   VII. Vylučovat Pokoj potemněl. Skřek a nářky utichli. Utichl i sm...
Výkupné za prince Zoltyho... Od té doby, co měl obr Ínemak v zajetí prince Zoltyho, se často zdr...
Stín to nevzdává Další příběh začíná podobně jako ten minulý – já a ten ve stínu v podk...
V panelu betonovejch svatyní postmoderní společnosti jsou zakletý duchové. Vím to od tý doby, co ...
Za okny kavárny se na špinavý chodník snášela lehká popelavá sprška. Ticho. Venku se v chladné ...
  Pracovat v archivu se zdá být nudné zaměstnání. Ne však pro Viktora. Jeden by si mohl mysl...
předchozí část zde   VI. Přijímat Následně se ale Jiří začal cítit poněkud podlome...
Když se schyluje k nejhoršímu, probouzím lidi z jejich snů. Jsou nás miliardy. Každý z nás má z...
Útěk do neznáma a co tomu předcházelo Sny který se mi zdály od té doby, co v nich byl Bojka byl...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Stín nad Alexem ,,Nechci se s tebou nikdy rozloučit!" vzlykala jsem Alexovi na rameni. Alex mě je...
Může duch vyprávět svůj příběh? Proč by nemohl, když má komu? Ale, co když ho nikdo neusly...
„Viděls někdy něco takovýho?“ zeptal se konečně dychtivě Vilda. Prvotní strach a překvapení...
předchozí část zde   III. Hostimil Čajovna Hostimil ležela v zapadlé zatuchlé křivolak...
Když se schyluje k nejhoršímu, probouzím lidi z jejich snů. Jsou nás miliardy. Každý z nás má z...
Za okny kavárny se na špinavý chodník snášela lehká popelavá sprška. Ticho. Venku se v chladné ...
V kanceláři:   Po shlédnutí daného videa, kdy mi tuhla krev v žilách a určitě nejen mě...
I. Dobré ráno Když se Jiří ráno probudil z nepokojných snů, z hrůzou si uvědomil, že je mrtv...
Volání ze snů Když se sny zdají být naléhavé a volají ti, kteří si přejí změnit svůj osud...
V panelu betonovejch svatyní postmoderní společnosti jsou zakletý duchové. Vím to od tý doby, co ...
Nikův pláč Další příběhy přátel z domu prokletých duší a co tentokrát prozradí stín s mi...
Zvonek nad dveřmi Prodávám zrcadla. Ani si už nepamatuju, jak jsem k téhle práci přišel. Děl...
Stín to nevzdává Další příběh začíná podobně jako ten minulý – já a ten ve stínu v podk...
Duch a jeho příběh,jak to bylo dál? Když duch zjistil, že jeho ztracená sestra se stala objetí z...
DENÍK Výpověď Viktora Wolframa o podivných událostech obklopujících případ zesnulé Natálie M...
0