Povídka

2. díl – Pokušení – 3. kap.

Autor: JaneyT
Toto dílo je (13/25) součást sbírky: 
Myšlenky zločince - 1. série
  

V kanceláři:

 

Po shlédnutí daného videa, kdy mi tuhla krev v žilách a určitě nejen mě, jsme měli odlet za půl hodiny. JJ nám všem dala složku, kde byli ve zkratce informace, které nám sdělila, než nám pustila to dané video. Vzala jsem složku do ruky a do kapsy si dala svůj mobil, že si zajdu pro kabát a klíče od auta a pojedu na naše letiště.

„Jane, mohu s tebou mluvit?“ zeptal se mě Hotch, když všichni byli pryč. Občas jsem pomalejší, tak teď se mi to vymstila.

„Hotchi, nepočká to? Máme případ.“ Upozornila jsem Hotche, že není čas na nějaké řeči. Hned jsem si totiž vzpomněla na Seattle. A bála jsem se, že teď to bude pokračovat.

„Bude to chvilka. Chci ti jenom říct, že až se vrátíme, tak se ti ozvu a ty šachy tě naučím.“ Řekl Hotch a usmál se. Poté jeho úsměv zmizel z jeho tváře a vzal si věci a mě tam nechal stát jak solný sloup. Byla jsem v šoku z toho, co mi řekl. A obzvlášť, mě odzbrojil ten jeho úsměv.

„Ale já se to nechci naučit.“ Zašeptala jsem a poté pospíchala pro svůj kabát a klíče od auta, abych mohla jet na letiště FBI.

 

V tryskáči:

 

V tryskáči jsem seděla na pohovce, s Derekem a Elle. Já jaksi uprostřed. Ale jiná debata se nevedla při letu než o případu.

„Pro sériové žháře existují dva stresory. Jeden je, že ztratí práci a druhý je, že ztratí svou lásku.“ Začal jako první o případu mluvit Gideon.

„Kdy byl založen první oheň?“ zeptal se Hotch a podíval se na JJ. Já měla v ruce desky otevřené, ale při čekání na odpovědi na tuto otázku jsem se podívala na JJ. To, co se stalo v kanceláře před odletem jsem vytěsnila a soustředila se na práci.

„V březnu. Další…v květnu a třetí až v září. Poté o dva týdny později byly tři požáry za jednu noc.“ Odpověděla JJ a na chvíli se podívala do svých poznámek.

„Začíná zrychlovat. Oheň se mu líbí čím dál tím víc.“ Pronesla jsem v obavě, aby se to ještě víc nevystupňovalo.

„Hej, Reide, máš statistiku o žhářství?“ Zeptal se Derek a podíval se na Reida.

„Z osmdesáti dvou procent jde o bělochy mezi sedmnácti a sedma dvaceti let. Žhářek je mnohem méně a málo pravděpodobné. Motiv je většinou pomsta.“ Odpověděl hned Reid, aniž by si to někde přečetl či někde našel. Prostě to měl v hlavě. I když to nebyla veselá atmosféra, tak jsem na tváři na chvíli měla malý úsměv.

„Zní to tak, že náš žhář je chlapec a zároveň student univerzity.“ Promluvila Elle, což by do těchto statistik, které řekl Reid, i pasovalo.

„Nebuďte si tak jistí. Moc se spoléháte na statistiky. Nepřipustíte si neočekávané.“ Začal nás poučovat Gideon. Zamyslela jsem se a musela uznat, že má pravdu. Nemusí vždy jít o muže. Může jít i o ženu, i když to třeba je nepravděpodobné.

„Pokud po dvou týdnech přešel ke třem požárům za jednu noc…Rychle eskaluje.“ Pronesla Teressa, což jsem musela přikývnout hlavou na souhlas.

„Přešel od moci poškodit budovy k něčemu, co ho nebo ji uspokojí víc. Moc nad životem a smrtí lidí.“ Pronesla jsem, že souhlasím s Teressou i Gideonem.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 12         Část 14 >>

O autorovi

JaneyT

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 7 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Noční režim
Četba díla zabere cca 7 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Náhlý proud světla ji na okamžik zbavil zraku. Bylo to již dávno, když jej naposledy vnímala a ž...
Pavlína a Jakub vstoupili do sálu plného lidí. Na tvářích přítomných bylo vidět neskrývané o...
předchozí část zde … Myslím, že tehdy jsem také začal mít problémy se spaním. Druhý den r...
O trpělivosti ... všechno má svůj čas
DENÍK Výpověď Viktora Wolframa o podivných událostech obklopujících případ zesnulé Natálie M...
Sally Martinsová byla vysloužilá policistka, která si ve svých sedmdesáti letech užívala důchod....
To se takhle ráno vzbudíte, tedy jste vzbuzení otravným zvoněním budíku, a jen co otevřete oči, ...
  Vcelku uzavřená společnost. Nikterak početná. Na prstech dvou rukou byste je spočetli. Ni...
Nepříjemná událost „Kdo to udělal?“ Wer hat es gemacht? Wer hat… V jednom z proudících ve...
Pravá láska je  jako pohádka ...
Na horké lince, v místnosti je Jane a Derek:   Já dostala za úkol být s Derekem v místnos...
Postavila vodu na kávu. Kávu nesnášela, její chuť ji nutila šklebit se, a i když se snažila hoř...
U Hotche doma: Skládal jsem nově koupenou postýlku pro miminko. Já a moje žena Hayley jsme čekali ...
Dnes je osmnáctý prosinec roku 1978, den narození našeho milovaného vůdce, soudruha Stalina. K tét...
RICHARD SLESSMAN   Z pohledu Jane:   Nakonec jsem zůstala s Hotchem v naší provizorn...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jak je vůbec mohlo napadnout, že se nechám omezovat? Navíc něčím tak pomíjivým. Proč by mě mě...
Zjistil jsem to až na cestě k autobusu. Navyklým způsobem jsem chtěl stále sklouzávající brýle ...
Podívala jsem se taky na Hotche, protože mi došlo, že Reid se na Hotche podíval, že ví, o koho jde...
Všichni koukají na video nahrávku, kterou natočil student:   Gideon nás přiměl se dívat na...
I. Dobré ráno Když se Jiří ráno probudil z nepokojných snů, z hrůzou si uvědomil, že je mrtv...
Když jsem se mezi nimi objevil, na hřbitovní zdi bylo plno. Byl jsem slepý. Jako když se narodí pes...
By zimní večer. Tma, mlha, mráz. Ztrácela jsem se ve svých myšlenkách. Větve mě chytaly za čepi...
V učebně s pár studentů je Reid a Hotch (z pohledu Reida):   Já dostal za úkol společně ...
Bílou? Jen čistě bílou? Co tím myslí? Proč po tom všem navrhuje jen obyčejnou bílou? Tak nejasn...
Náhlý proud světla ji na okamžik zbavil zraku. Bylo to již dávno, když jej naposledy vnímala a ž...
Bosá ženská chodidla ztěžka kráčela po trávníku pokrytém ranní rosou. Hlava ženy se pomalu o...
Odpuštění  není o tom ...
Dnes je osmnáctý prosinec roku 1978, den narození našeho milovaného vůdce, soudruha Stalina. K tét...
V ulici Palm Beach:   V jednom rodinném domě v ulici Palm Beach hrála televize, kde zrovna b...
Poté, co jsem zaparkovala své auto v garážích a vzala z kufru auta svou tašku, tak pár lidí tu ...
0