Povídka

Máš moc hezký oči
Četba díla zabere cca 2 min.

IMG 20220110
Toto dílo je (3/4) součást sbírky: 
Povídky a pohádky z jiného prostředí
  

Čas se dělí na jednotlivý části asi jako rostoucí strom. Vždycky vlezeš na nějakou větev, která tě buď udrží, nebo se pod tebou zlomí jako suchá ruka stoletý babičky, zatímco při pádu nekřesťansky kleješ. Záleží, z jakýho úhlu pohledu se na to díváš.
Nicméně.
Pojďme se podívat na jiný úhel pohledu jiného úhlu pohledu.

,,Co do mě strkáš?! Teď jsem na řadě já, abych viděla ven!”
,,Kompromis! Budeme koukat obě!”
Dvě sestry uvězněné kusem hadru, vystrčí svá očka zpoza něj a nestačí se divit.
,,Čum, co to na nás zase čumí za exota.”
,,Úplně vidím hlad v jeho očích, jak by si chtěl sáhnout.”
,,Jestli to zkusí, vysvobodíme se a uškrtíme ho jako zbytečně visící šála ve skříni na půdě!”
,,Umlátíme ho jako Thorovo běsnící kladivo, až z něj budou sliny lítat!” ,
,Hele, pivo. Hey, ty! Jo, hey ty! Dej nám taky napít!”
Půllitr klasicky sjede po rtech a vyklopí svou náplň mezi dvě sestry. Už chápu proč.
,,Jop, to je lepší.” Nastává noc a čas spánku.
,,Jau, to bolí!”
,,Simtě, to vydržíš.”
,,Se s tebou nebavím.”
Záda si začnou hovět na matraci. Dvě sestry se k sobě otočí zády a každá civí na jinou stranu.
,,Víš, on si každej myslí, že je to jak v pornu.”
,,Jako co?”
,,No, že když nás vypustí na svobodu a lehne si na záda, zůstaneme pevně stát na místě, ale je to spíš tak, že je mezi námi aspoň místo na popelník.”
,,Nebo na něco jinýho.”
,,Jako na co?”
,,Pamatuješ si Alfréda?”
,,Myslíš takový to podlouhlý chapadlo Krakena, ze kterýho jsme měly vyrážku?”
,,Jo.”
,,Hovado. Že se mu to prej líbí a nakonec na nás ještě začne plivat.”
Záda vystřídá bok a sestry se opět setkají vedle sebe s nebezpečnými výrazy, kdy si představují, jak Ježíš mění mlíko ve smrtelnej jed.
,,To ještě netuší, že taky umíme plivat.”
,,To jo, ale jen když nás bude okusovat nějaký nesoběstačný mládě, který z nás udělá seschlý rozinky.”
,,Nebuď tak zlá, jen si představ naší nositelku s naší pomocnou silou. Tři vemena brázdící neuveřitelnej svět nevěřícnejch výrazů, důvěřivě se dávících naším nedůvěryhodným jedem.”

Tak spolu sestry tiše spřádají plány v temnotě své podprsenky za potutelných úsměvů, protože nikdo netuší, že i kozy mají oči.




<< Část 2         Část 4 >>

O autorovi

Nikola Dziubová

Ve hvězdách a kletbách je mnohem více, než by se na první pohled mohlo zdát.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

V době pandemie jsem přišel, tak jako většina umělců o práci. Byl jsem zaměstnán, jako herec v ...
Katka: „Jděte všichni do hajzlu, já nemám čas na lidi, jsem ve slepý uličce a bloudim tady s...
Svět kolem mě se zastavil. Všechno je tak tiché, tak jemné, jako by tahle chvíle měla zůstat na p...
“Tak už je tady zase. No jen se koukni.” “Je to ona. Všiml sis? V poslední době už chodí s...
Dítě se dalo do pláče. Dítě. Ještě nemluvně. O to pronikavější ten křik byl. Již pár okam...
Vodní hladina   Pohled na vodní hladinu přehrady, která se klidně prostírá od břehu ke...
Všichni jsme se na Martina podívali. Po tvářičce mu tekla slza. „Copak Martine, co se stalo?“...
Povedeny mejdan
(Podle skutečné události, jen lehce přibarveno)   „Tak nezapomeň, vole, dneska v sedm u mě...
  „Je to dobrá snídaně. Ti frantíci mají teda úroveň.“ „Je to naprosto stejná snída...
Pavučina Z postranní uličky, kde se obvykle válí smetí a vzpomínky v podobách zmačkaných ple...
Moranova královna Lucinda u obra v Temnovišti vážně onemocněla a doposud se s nemoci nevzpamatovala...
...Jen taková kratší předmluva slovy toho ve stínu: „Kdysi si přála přítele. Někoho, kdo by ...
Ínemak se mnou nekončí I když se na mě obr zlobil, nenechal mě jen tak být v klidu. Vzal mě znov...
To se takhle ráno vzbudíte, tedy jste vzbuzení otravným zvoněním budíku, a jen co otevřete oči, ...
Konečně! Dočkal jsem se. Osvěžení po dlouhém dni. Už mi ho bylo třeba. Hřejivá voda stéká k...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Nemůžu si pomoci, prostě jsem se bezhlavě zamiloval! Pořád mám před sebou její obrovské hnědé...
  „Je to dobrá snídaně. Ti frantíci mají teda úroveň.“ „Je to naprosto stejná snída...
beer dispensers
Klípek barový. ….jakmile jsem do baru vešel, bylo mi jasný, že dnešní relaxační pivko na do...
S obrem u stolu. Obr se na mě za to,co se stalo u Morana na oslavě zlobil! Sotva mě donesl do svého...
V temném hradě v Temnovišti, kde každý kout skrýval nějaké tajemství a stíny tančily po stěn...
O trpělivosti ... všechno má svůj čas
Moranova královna Lucinda u obra v Temnovišti vážně onemocněla a doposud se s nemoci nevzpamatovala...
Probudila jsem se do nového rána. Slunce vrhalo do místnosti rudé odlesky, jako by ho překryly obrov...
Sedím. Sám bez sebe. Kolem mě vnímám vše rozmazaně jako v mlze. Tuším jen, že se okolo pohybuj...
Odpuštění  není o tom ...
Nepříjemná událost „Kdo to udělal?“ Wer hat es gemacht? Wer hat… V jednom z proudících ve...
Poté, co se za Anetou zavřely dveře, tak poradkyně se podívala na klienta a on na ni. Usmívali se. ...
Venku jsou slyšet hromy a blesky ozařují oblohu. Příroda jde ruku v ruce s tím, co právě teď c...
Maminko, v okamžiku narození jsem vnímala jen chlad, strach a konejšivou hebkost Tvého hlasu. Zat...
V dalším příběhu ze snů jsem byla znovu v tom domě,ale tentokrát jsem nikoho nevyděsila,procház...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno