Povídka

Máš moc hezký oči

Toto dílo je (3/4) součást sbírky: 
Povídky a pohádky z jiného prostředí
  

Čas se dělí na jednotlivý části asi jako rostoucí strom. Vždycky vlezeš na nějakou větev, která tě buď udrží, nebo se pod tebou zlomí jako suchá ruka stoletý babičky, zatímco při pádu nekřesťansky kleješ. Záleží, z jakýho úhlu pohledu se na to díváš.
Nicméně.
Pojďme se podívat na jiný úhel pohledu jiného úhlu pohledu.

,,Co do mě strkáš?! Teď jsem na řadě já, abych viděla ven!“
,,Kompromis! Budeme koukat obě!“
Dvě sestry uvězněné kusem hadru, vystrčí svá očka zpoza něj a nestačí se divit.
,,Čum, co to na nás zase čumí za exota.“
,,Úplně vidím hlad v jeho očích, jak by si chtěl sáhnout.“
,,Jestli to zkusí, vysvobodíme se a uškrtíme ho jako zbytečně visící šála ve skříni na půdě!“
,,Umlátíme ho jako Thorovo běsnící kladivo, až z něj budou sliny lítat!“ ,
,Hele, pivo. Hey, ty! Jo, hey ty! Dej nám taky napít!“
Půllitr klasicky sjede po rtech a vyklopí svou náplň mezi dvě sestry. Už chápu proč.
,,Jop, to je lepší.“ Nastává noc a čas spánku.
,,Jau, to bolí!“
,,Simtě, to vydržíš.“
,,Se s tebou nebavím.“
Záda si začnou hovět na matraci. Dvě sestry se k sobě otočí zády a každá civí na jinou stranu.
,,Víš, on si každej myslí, že je to jak v pornu.“
,,Jako co?“
,,No, že když nás vypustí na svobodu a lehne si na záda, zůstaneme pevně stát na místě, ale je to spíš tak, že je mezi námi aspoň místo na popelník.“
,,Nebo na něco jinýho.“
,,Jako na co?“
,,Pamatuješ si Alfréda?“
,,Myslíš takový to podlouhlý chapadlo Krakena, ze kterýho jsme měly vyrážku?“
,,Jo.“
,,Hovado. Že se mu to prej líbí a nakonec na nás ještě začne plivat.“
Záda vystřídá bok a sestry se opět setkají vedle sebe s nebezpečnými výrazy, kdy si představují, jak Ježíš mění mlíko ve smrtelnej jed.
,,To ještě netuší, že taky umíme plivat.“
,,To jo, ale jen když nás bude okusovat nějaký nesoběstačný mládě, který z nás udělá seschlý rozinky.“
,,Nebuď tak zlá, jen si představ naší nositelku s naší pomocnou silou. Tři vemena brázdící neuveřitelnej svět nevěřícnejch výrazů, důvěřivě se dávících naším nedůvěryhodným jedem.“

Tak spolu sestry tiše spřádají plány v temnotě své podprsenky za potutelných úsměvů, protože nikdo netuší, že i kozy mají oči.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 2         Část 4 >>

O autorovi

Nikola Dziubová

Ve hvězdách a kletbách je mnohem více, než by se na první pohled mohlo zdát.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 2 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 2 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

RICHARD SLESSMAN   Z pohledu Jane:   Nakonec jsem zůstala s Hotchem v naší provizorn...
Nakonec byl rád, že se z toho kina vůbec dostal. Od chvíle, kdy se malátně zvedl ze sedačky, než ...
Ten den vlaky ještě odjížděly tak, jak měly. Lidé nastupovali a vystupovali sledujíce své každo...
Všichni koukají na video nahrávku, kterou natočil student:   Gideon nás přiměl se dívat na...
Neobyčejný příběh Ať kdokoliv myslí na cokoliv, všechno se splní
A přece já se domnívám, můj milý, že by bylo lépe, aby má lyra byla rozladěna a falešně hrál...
Tamhle svítí sjezdovka! Znala jsem ho už od školy. Tehdy to bylo takové hubené bidlo, krátké vla...
Z pohledu Gideona:   Já a Elle jsme pronásledovali z povzdálí bachaře Timothyho Vogela. To ...
Až tehdy se to stalo. Nepamatuji se už, kolik mi mohlo být. Určitě jsem ještě nechodil do školy....
K cíli  vede více cest ...
V panelu betonovejch svatyní postmoderní společnosti jsou zakletý duchové. Vím to od tý doby, co ...
U Jane doma (z pohledu Jane):   Seděla jsem na gauči, v ruce jsem držela hrnek s kávou a zí...
Pravá láska je  jako pohádka ...
Jak je vůbec mohlo napadnout, že se nechám omezovat? Navíc něčím tak pomíjivým. Proč by mě mě...
Poté, co se za Anetou zavřely dveře, tak poradkyně se podívala na klienta a on na ni. Usmívali se. ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Dům na hraně pekla Lásko, odpusť, musel jsem naléhavě odjet. Vydal jsem se hledat jednoho starého ...
Za okny kavárny se na špinavý chodník snášela lehká popelavá sprška. Ticho. Venku se v chladné ...
Když jsem jednou kráčel otevřeným vesmírem po šňůře na prádlo, všiml jsem si úžasné záře...
Sedím v potemnělém školním kabinetě s respirátorem staženým pod bradou, tak šíleně zamatlané...
Bratři „Si idem hominis corpus reparatur ad vitam, pari ratione oportet quod quicquid in corpore h...
Probudila jsem se do nového rána. Slunce vrhalo do místnosti rudé odlesky, jako by ho překryly obrov...
Jsme rodina Hodačová. Já se jmenuji Sandra Hodačová a je mi dvacet pět let. Měřím sto sedmdesát...
Nikdy jsem si vpravdě nevšiml, v jak velkém domě žiji. Avšak díky těm několika důležitým věc...
Pravá láska je  jako pohádka ...
Výslech Slessmana (z pohledu Hotche):   Když jsme šli směrem výslechová místnost, cítil j...
    Byl zas na cestě. Už ani nevěděl, jak se tam ocitnul. Stejný chodník, stejný směr, ba i h...
Sedím. Sám bez sebe. Kolem mě vnímám vše rozmazaně jako v mlze. Tuším jen, že se okolo pohybuj...
A přece já se domnívám, můj milý, že by bylo lépe, aby má lyra byla rozladěna a falešně hrál...
Podívala jsem se taky na Hotche, protože mi došlo, že Reid se na Hotche podíval, že ví, o koho jde...
Denisa už měla minimálně deset minut stát před dveřmi ředitele divadla. Zatímco hledala místo k...
0