Povídka

Máš moc hezký oči
Četba díla zabere cca 2 min.

Toto dílo je (3/4) součást sbírky: 
Povídky a pohádky z jiného prostředí
  

Čas se dělí na jednotlivý části asi jako rostoucí strom. Vždycky vlezeš na nějakou větev, která tě buď udrží, nebo se pod tebou zlomí jako suchá ruka stoletý babičky, zatímco při pádu nekřesťansky kleješ. Záleží, z jakýho úhlu pohledu se na to díváš.
Nicméně.
Pojďme se podívat na jiný úhel pohledu jiného úhlu pohledu.

,,Co do mě strkáš?! Teď jsem na řadě já, abych viděla ven!”
,,Kompromis! Budeme koukat obě!”
Dvě sestry uvězněné kusem hadru, vystrčí svá očka zpoza něj a nestačí se divit.
,,Čum, co to na nás zase čumí za exota.”
,,Úplně vidím hlad v jeho očích, jak by si chtěl sáhnout.”
,,Jestli to zkusí, vysvobodíme se a uškrtíme ho jako zbytečně visící šála ve skříni na půdě!”
,,Umlátíme ho jako Thorovo běsnící kladivo, až z něj budou sliny lítat!” ,
,Hele, pivo. Hey, ty! Jo, hey ty! Dej nám taky napít!”
Půllitr klasicky sjede po rtech a vyklopí svou náplň mezi dvě sestry. Už chápu proč.
,,Jop, to je lepší.” Nastává noc a čas spánku.
,,Jau, to bolí!”
,,Simtě, to vydržíš.”
,,Se s tebou nebavím.”
Záda si začnou hovět na matraci. Dvě sestry se k sobě otočí zády a každá civí na jinou stranu.
,,Víš, on si každej myslí, že je to jak v pornu.”
,,Jako co?”
,,No, že když nás vypustí na svobodu a lehne si na záda, zůstaneme pevně stát na místě, ale je to spíš tak, že je mezi námi aspoň místo na popelník.”
,,Nebo na něco jinýho.”
,,Jako na co?”
,,Pamatuješ si Alfréda?”
,,Myslíš takový to podlouhlý chapadlo Krakena, ze kterýho jsme měly vyrážku?”
,,Jo.”
,,Hovado. Že se mu to prej líbí a nakonec na nás ještě začne plivat.”
Záda vystřídá bok a sestry se opět setkají vedle sebe s nebezpečnými výrazy, kdy si představují, jak Ježíš mění mlíko ve smrtelnej jed.
,,To ještě netuší, že taky umíme plivat.”
,,To jo, ale jen když nás bude okusovat nějaký nesoběstačný mládě, který z nás udělá seschlý rozinky.”
,,Nebuď tak zlá, jen si představ naší nositelku s naší pomocnou silou. Tři vemena brázdící neuveřitelnej svět nevěřícnejch výrazů, důvěřivě se dávících naším nedůvěryhodným jedem.”

Tak spolu sestry tiše spřádají plány v temnotě své podprsenky za potutelných úsměvů, protože nikdo netuší, že i kozy mají oči.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 2         Část 4 >>

O autorovi

Nikola Dziubová

Ve hvězdách a kletbách je mnohem více, než by se na první pohled mohlo zdát.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Bratři „Si idem hominis corpus reparatur ad vitam, pari ratione oportet quod quicquid in corpore ho...
Pavlína a Jakub vstoupili do sálu plného lidí. Na tvářích přítomných bylo vidět neskrývané o...
Venku:   Všichni jsme šli stranou od ostatních, aby nás nikdo neslyšel, abychom mohli projedn...
Výslech Slessmana (z pohledu Hotche):   Když jsme šli směrem výslechová místnost, cítil j...
To se takhle ráno vzbudíte, tedy jste vzbuzení otravným zvoněním budíku, a jen co otevřete oči, ...
Až tehdy se to stalo. Nepamatuji se už, kolik mi mohlo být. Určitě jsem ještě nechodil do školy....
RICHARD SLESSMAN   Z pohledu Jane:   Nakonec jsem zůstala s Hotchem v naší provizorn...
U Hotche doma: Skládal jsem nově koupenou postýlku pro miminko. Já a moje žena Hayley jsme čekali ...
Když jsem se mezi nimi objevil, na hřbitovní zdi bylo plno. Byl jsem slepý. Jako když se narodí pes...
Všichni pohromadě u horké linky:   Poté, co jsme domluvili s Garcinou, která slíbila, že s...
Náhlý proud světla ji na okamžik zbavil zraku. Bylo to již dávno, když jej naposledy vnímala a ž...
Na horké lince, v místnosti je Jane a Derek:   Já dostala za úkol být s Derekem v místnos...
“Jak jste se rozhodl, generále? Dáte svolení k odchodu?” oslovil kapitán Adiarte netrpělivě, av...
  A nakonec se tak i stalo. Kromě těch několika málo minut jsem si pak už nikdy nepomyslel, ...
Vilda: Na sídliště přišlo jaro. Poznáš to podle toho nasládlýho pocitu na jazyku, kterej ti jed...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  Vcelku uzavřená společnost. Nikterak početná. Na prstech dvou rukou byste je spočetli. Ni...
To se takhle ráno vzbudíte, tedy jste vzbuzení otravným zvoněním budíku, a jen co otevřete oči, ...
Seděl za svým stolem, v práci, která ho nebavila, a odpočítával hodiny zbývající do setkání s...
Nakonec byl rád, že se z toho kina vůbec dostal. Od chvíle, kdy se malátně zvedl ze sedačky, než ...
    Byl zas na cestě. Už ani nevěděl, jak se tam ocitnul. Stejný chodník, stejný směr, ba i h...
V kanceláři:   Bylo pondělí a všichni jsme byli v zasedačce a čekali na naší styční d...
Slečna Zdeňka Kosáčková bydlela v Praze na Kampě, odtud chodila do Dívčí školy proživotní - t...
Kec mi lačni „Juj, ta ja mi ci hutorila, že kebi ši ňebul pažravi, jak tvoja mac, mohol ši buc t...
Bratři „Si idem hominis corpus reparatur ad vitam, pari ratione oportet quod quicquid in corpore ho...
“Tak už je tady zase. No jen se koukni.” “Je to ona. Všiml sis? V poslední době už chodí s...
Nemůžu si pomoci, prostě jsem se bezhlavě zamiloval! Pořád mám před sebou její obrovské hnědé...
Podívala jsem se taky na Hotche, protože mi došlo, že Reid se na Hotche podíval, že ví, o koho jde...
V době pandemie jsem přišel, tak jako většina umělců o práci. Byl jsem zaměstnán, jako herec v ...
Já, mé druhé já a zase já. Cinkot sklenic, tříštícího se skla a rámusu v podobě hlaholu op...
Sally Martinsová byla vysloužilá policistka, která si ve svých sedmdesáti letech užívala důchod....
0