Může za to obr?
Obr Ínemak trval na tom, abych byla přítomná, když bude trénovat své zajatce – a především prince Zoltyho. Ten se znovu ocitl v hradním vězení a stal se pro obra najednou ze všech nejdůležitějším. Jeho utrpení bylo pro obra největší zábavou. Pro mě však ne, nemohla jsem se na to jen tak dívat! A myslím, že ani Ohyna to nebavilo, protože jsme se na sebe často dívali… dokud to obrovi neřekl Moran. Ten u obra trávil tolik času, až mi přišlo, že tu je častěji než doma!
Moran řekl obrovi:,,Ti dva by tu nemuseli ani být,stejně jsou věčně zahleděni do sebe,nebo,když tu sedí v objetí,ani nevnímají,co se tu děje kolem!“
Obr se na mě a na Ohyna otočil, akorát jsem brečela Ohynovi na rameni po té,co jsem musela sledovat ten hrozný souboj,když obr poručil Bojkovi,aby se mlátil se Zoltym a oba pak skončili v léčírně.
Obr na mě zařval:,,Co to má zase znamenat?Jak to,že mi tu za zády svádíš Ohyna?“
Tak jsem řekla:,,Tak to není,nesvádím Ohyna,Moran lže!“
Moran se na to s chutí zasmál,pak ale vážně řekl:,,Kdyby to nebyla pravda,tak to neřeknu!“
Ohyn mě pustil a klekl si před obra,řekl:
,,Promiň můj pane,ona to tu nezvládá a nemůžu za to,že se mi neustále hroutí do náruče a brečí,možná by si tuhle Moran přál být na mém místě?“
Obr za to Ohyna praštil a poručil,aby se Moranovi ihned omluvil a mě praštil taky a poručil mi to stejný, co Ohynovi! Ale já se jen zamračila na obra i na Morana a řekla:
,,Nebudu se omlouvat,ráda bych věděla,jak by tohle všechno v hradním vězení snášely jiné ženy, určitě by se tu taky hroutily a brečely by stejně jako já, že musí sledovat tohle všechno hrozné utrpení!“
Moran na to pokýval a řekl:,,Něco na tom bude, pro dnešek už mizím!“
Rozloučil se a odešel, obr nás po jeho odchodu zamkl s Ohynem do jedné cely a přísně řekl:,,Později si to s vámi dvěma ještě vyřídím!“
Ale pak nás tu s Ohynem nechal bez povšimnutí až do další těžké noci, kdy přivedl s léčirny Zoltyho i Bojku a než nás stačil vytáhnout, přišel mu na návštěvu Moran, ale tentokrát nepřišel sám! Přišel v doprovodu své královny Lucindy i dcery princezny Lucindy a dokonce ještě v doprovodu rezavé princezny, která byla nejvíc zvědavá na utrpení Zoltyho, prý ji zabil bratra, když byla válka v Normanově říši a princezna moc chtěla Zoltyho zabít, ale to jí obr nedovolil, protože Zolty přísahal,že on v té válce vůbec nebyl,ale byli to jeho bratři, tak se rezavá princezna urazila a odešla pryč a pak chtěly odejít i obě Lucindy, ale Moran je zarazil a přísně jim řekl:
„Počkejte, doprovodím vás. Samy nikam nechoďte!“
Ale hned na to se Moranové královně Lucindě udělalo nevolno a tak Moran se rozloučil a konečně doprovodil svoje dvě Lucindy domů.
Obr byl s jejich návštěvy trochu víc překvapený a přemýšlel, jak to asi Moran dokázal,že přivedl obě Lucindy k němu do Temnoviště, když byl u toho, jak se na Morana jeho královna moc zlobila a řekla,že do Temnoviště nikdy nevkročí,ale nakonec to možná byla právě rezavá princezna,která asi Lucindy přemluvila,aby s Moranem šli navštívit obra do Temnoviště,protože byla moc zvědavá na prince Zoltyho a dokonce si přála ho bít!
Nápad – ★★★★☆
Příběh působí jako nespoutaný snový labyrint plný fantazie, což mu dodává velmi originální a nepředvídatelný nádech. Zápletka s obrem, zajatci a nevyzpytatelným mořským králem Moranem je plná zajímavých zvratů a neotřelých nápadů. Líbí se mi, jak text balancuje mezi temnou fantasy a téměř pohádkovou absurditou, i když by si nosná myšlenka zasloužila jasnější směr, aby se v ní čtenář neztrácel.
Atmosféra – ★★★☆☆
Emoce hlavní hrdinky jsou velmi intenzivní a čtenář snadno cítí její bezmoc, zmatek i vzdor vůči obrovi. Snová a chaotická nálada je vykreslena poutavě, prostředí hradu a ohnivé oslavy působí živě a barvitě. Někdy je však těch emocí a náhlých zvratů až příliš mnoho najednou, což trochu oslabuje celkové vtáhnutí do děje, protože čtenář nemá čas vstřebat jednu scénu, než přijde další.
Provedení – ★★★☆☆
Text má velmi rychlé tempo a čte se jedním dechem, což skvěle podtrhuje snový charakter vyprávění. Je však potřeba zapracovat na formální stránce, zejména na doplňování mezer za interpunkcí a hlídání předložek (s/z toho), i když obsahově je příběh plynulý. Dialogy jsou sice živé, ale nadužívání vykřičníků jim ubírá na údernosti; pokud tyto technické drobnosti vyladíš, tvůj čtivý styl mnohem více vynikne.
Celkové hodnocení:
Tvé dílo je fascinujícím výletem do nespoutané fantazie, který ukazuje, že máš obrovskou představivost a nebojíš se tvořit komplexní světy. Ačkoliv text potřebuje péči v oblasti gramatiky a formátování, samotný obsah je plný energie a nečekaných momentů. Rozhodně v psaní pokračuj, máš skvělý vypravěčský talent, který stačí jen trochu řemeslně obrousit.