Povídka

Soud
Četba díla zabere cca 2 min.

Flowers Roses Leaves Petals Buds  - svetlanabar / Pixabay
Autor: Martina196

Bosá ženská chodidla ztěžka kráčela po trávníku pokrytém ranní rosou. Hlava ženy se pomalu otáčela dokola a její velké modré oči si detailně prohlížely každý kout její milované zahrady. Chtěla si dobře zapamatovat každou květinu, každou sochu a každý sebemenší detail, který v tento okamžik zahlédla. Chtěla si to zapamatovat proto, že dnešní den je možná tím posledním na dlouhou dobu, kdy na své zahradě může trávit čas kvůli své velké chybě.

Jedno hloupé, nepromyšlené rozhodnutí jí může stát to nejcennější, co každý člověk ve svém životě má, a to je svoboda. Poklekla vedle svých nejoblíbenějších rudých růží a se smutkem je hladila očima.

„Proč zrovna rudé růže jsou mé nejoblíbenější,“ ptala se sama sebe, ale odpověď na otázku neznala. Poté si položila prst na trn růže a silou s ním tlačila, dokud se jí na prstu neobjevila kapka krve. Pozorně kapku prohlížela, její tmavou sytou rudou barvu, během čehož začaly po bledé ženské tváři téct slzy.

Žena jménem Nicole nechala slzy téct. Tekly ve velkých proudech, které jí dopadaly do klína. Dál pozorovala rudé růže a přemýšlela o své největší životní chybě.

„Proč jsem se jen nevypořádala se svým smutkem jinak? Proč jsem jen vypila tolik whiskey a sedla za volant,“ znělo Nicole v hlavě. „Proč? Proč? Proč?!“ volala do zahrady, která jí před očima pomalu mizela za slzami.

Poté už nic neviděla, jen tmu.

Viděla sebe za volantem, jak vjíždí do křižovatky z vedlejší silnice a najednou slyší velkou ránu. To byl ten okamžik velké chyby. Ten okamžik, kdy kvůli její hlouposti vyhasl mladý lidský nevinný život.

„Kvůli mně někdo přišel o sestru, přítelkyni, dceru,“ pronesla nahlas a vrátila se zpět do zahrady. „Nejhorší na tom je, mé milé růže, že vím, jaké to je o někoho přijít. Život mého bratra vyhasl také na silnici a jeho chyba to nebyla. Nevěděla jsem, jak se vypořádat se smutkem a vztekem, který mě naprosto ovládl, tak jsem pila whiskey. Hodně whiskey! A pak – vlastně už ani nevím, proč jsem se ocitla za volantem – se to stalo. Jak já přišla o bratra, tak kvůli mně někdo přišel o sestru. Zítra mě čeká soud a kvůli mé velké chybě vás, mé milé růže, už možná nikdy neuvidím,“ řekla Nicol růžím a dál plakala.

 

 

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Martina196

Mladá dívka s velkými sny a touhou stát se spisovatelkou.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Obří přivítání... Když jsem vcházela do Temnoviště,přišel mě přivítat sám obr Ínemak!Ob...
Pan Bělounek seděl za stolem a byl nešťastný. Oči schované za velkými brýlemi upíral směrem ke...
Útěk do neznáma a co tomu předcházelo Sny který se mi zdály od té doby, co v nich byl Bojka byl...
V učebně s pár studentů je Reid a Hotch (z pohledu Reida):   Já dostal za úkol společně ...
A přece já se domnívám, můj milý, že by bylo lépe, aby má lyra byla rozladěna a falešně hrál...
  “Co to máš na tváři? Tady vlevo? Vždyť to vypadá jako hadí kůže. Ale je to slizké....
Three heart-shaped candles with textured designs basking in soft sunlight on a minimalist surface.
Kapitola 1: Přátelé z domu prokletých duší Po té,co mě obr Ínemak s Temnoviště hodil do čern...
Nikův pláč Další příběhy přátel z domu prokletých duší a co tentokrát prozradí stín s mi...
  Obr a jeho pohled do mých snů... Vyděsilo mě, jak mě tak nečekaně vytrhl ze snu. Byla jse...
Na chodbě u výtahu ve třetím patře (Jane a Hotch):   S Hotchem jsem šla po schodech z patr...
Katka: „Jděte všichni do hajzlu, já nemám čas na lidi, jsem ve slepý uličce a bloudim tady s...
V kanceláři:   Bylo pondělí a všichni jsme byli v zasedačce a čekali na naší styční d...
V kanceláři:   Po shlédnutí daného videa, kdy mi tuhla krev v žilách a určitě nejen mě...
Mé jméno je Rebeka, ale všichni mi říkají Beka. V tom baráku jsme s bráchou Nikolasem a mámou ...
  Hned se jí zalíbil. Stál na pódiu a hrál rytmickou skladbu na kytaru vedle svého kolegy, kt...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

aneb o komunikaci ...
Sleep White Winter, album: Dreamscapes (2013)
Kde to kruci jsem? Na nic si nepamatuji. Všude je tma. Ruce mám napřažené před sebou a zoufale se s...
  Dlouho předtím, než jsem vzal tuhle práci, jsem se nikde nemohl udržet. Vždycky to dopadl...
Volání ze snů Když se sny zdají být naléhavé a volají ti, kteří si přejí změnit svůj osud...
Já jsem Aneta Tamašková, je mi třicet tři a se svou rodinou bydlím v Brně patnáct minut cesta aut...
Z pohledu Teressy:   Ale nakonec na zátah za podezřelým jsem jela já, Gideon, Reid, Morgan a ...
Dovoluji si nabídnout malou ochutnávku z knihy povídek "Alláhovy děti", za chybky se omlou...
  V domě číhá nebezpečí. Ve snu jsem se z ničeho nic objevila v podkroví toho domu. Zdánlivě...
v Normanově říši Můj útěk od obra byl nepromyšlený. Asi jsem neměla utéct do Normanovy říše...
V kanceláři:   Bylo pondělí a všichni jsme byli v zasedačce a čekali na naší styční d...
Výslech Slessmana (z pohledu Hotche):   Když jsme šli směrem výslechová místnost, cítil j...
Katka: „Jděte všichni do hajzlu, já nemám čas na lidi, jsem ve slepý uličce a bloudim tady s...
Stín nad Alexem ,,Nechci se s tebou nikdy rozloučit!" vzlykala jsem Alexovi na rameni. Alex mě je...
Když tyhle filmové pásky chytnou, nedá se to uhasit. Oheň pak zachvátí regál, pak strop, následn...
Setkání s Ohynem Když jsem dorazila ke břehu Černého jezera v Temnovišti,vystoupila jsem z ...
0