Poezie

Sen

Autor: Martina196

Cítila jsem se spoutaná dnešní dobou,

cítívala jsem se, jako když se brouzdám mlhou.

Pesimismus zatemňoval moji mysl,

můj život postrádal smysl.

 

Pak objevil se náznak naděje,

a já se začala konečně cítit vesele.

Našla jsem náplň mého života,

tužka a papír je má jistota.

 

Bílý papír plnící se písmenky,

toužím po kariéře spisovatelky.

Psaní je pro mě vším,

je to vše o čem sním.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Martina196

Mladá dívka s velkými sny a touhou stát se spisovatelkou.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

2 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Člen
7 let před

Martino, máte opravdu krásný sen. Kdo umí snít, a svých snů se nikdy nevzdává, má šanci si je i splnit.

Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

ty, nepravém odsouzená neznalým zatracená dej mi jiný stupen vědění úhel vidění ulev od mi...
Bufety, restaurace, hospody, kavárny, ale i bary, ty vymetají všichni, mladý i starý. Nafintěte...
Jsem... perlorodka v hlubinách ticha s nadějí usazena ratolest v sobě - snad jednou vyplavena...
  má tělo rysů vlažných - ta stála by mi za hřích - Však odsekla jen „nazdar!“ a hříc...
prvotina z podzimu 2016   ulice města potemněly. v posteli večer mne sžírá chlad. snad jsm...
něco z těch básní svých jsem dávno zapomněl. třeba – jak zněl tvůj smích? - čeho jsem m...
Blažená se špínou za nehtama že dala jsem něco přírodě Až nadejde čas i ona mi dá...
žiju si na noze docela vysoký – nevím proč neměl bych – život je divoký a smrt tak daleko. a...
pravda si žije vždy vlastním životem nehledě na to co o tom si myslíš – a stejně nemá to...
Včera jsem křičel Křičel jsem na svět Křičel jsem hlavně na sebe Promiň mi, zasraný světe ...
Až se ti někdy bude chtít koutkem oka zavadit o můj prostý život... Bez vyzvání vejdi dál ...
Ležím, zavírám oči, odevzdávám své myšlenky černo černé noci. Vracím se v paměti do první...
Asymetrie lesů - které navštěvuji zřídka, poněvadž uvrhá mne do niterních klesů, kdy...
nechceš-li se mnou být – nemusíš. - ne – to ty se mi nehnusíš -   chceš-li být ...
V domácím ateliéru malé útočiště mám. Emotivní, rub a líc, věřím a dýchám. Osobitý sty...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Zajíc   Když v noci mrazy uhodí a hvězdy jiskří na nebeské báni tiskátky tlapek zajíc ozd...
tvrdila že je to naprosto normální... - já však měl pochyby zda je to morální - vždyť mě tí...
Fialky pěstěné v záhonu pod indigem vonícími fontánami, jejichž třpyt zalyká se, jako ...
  Nejbohatší láska ... Přátelství je víc než Láska
Co může být horšího, je to jak noční můra, či zlý sen. To se prostě probudíš a je zase hez...
Někdy mám pocit, že jsem bezvýznamný člověk, jakmile promluvím, lidé otáčej se zády. Víra ...
Koule Jsem koule, co pouští strach kolem sebe z kanónu touhy vypuzena výstřelem nyní já letím za...
Po nekonečnosti pracovní doby v době, kdy už čestní lidé volají pořádkovou službu na pobudy ...
tři labutě s božskou aurou blond svatozáří a nekonečnou hloubkou očí   Mo...
zas mi posílaj dopisy doporučeně od soudu z okresu prý abych platil: tři tisíce na děcka býv...
Příteli můj, nejlepší z nejlepších, dokážeš ve mně vždy vyvolat smích. Příteli můj, nab...
Ruce svázané Do ponižujícího symbolu prosby Myšlenky upjaté na lepší a zářivější zít...
Tvůj kompulzivní zvyk laskat si vlasy testamentem je nekonečnosti a já taky nechci př...
Je jen tisíc růži a nejsi v tom sama. Hledáš v nich odpověď, ale trny dělají svoji práci. Z...
co více v životě lze moci chtít nežli jen ve vlastním životě bdít? vlastního bytí si vě...
0