Poezie

čas od času… leden 2019 (best of)

hanebný konec hnusného snu.

– bojím se že už neusnu.

nebo jsem usnul? nebo bdím?

– mám strach i že se probudím!

 

– sen

 

 

 

psal jsem si básničku

o nebi. o hvězdách.

na tvoji zadničku

a na tvých kalhotkách.

a na prs napsal ti

verše nesmírné.

jen ne na srdce tvé

– jen tam kam nesmím ne.

 

– básnička

 

 

 

jsou horší věci než je smrt –

třeba si objednat zas další pivo

a čekat že stane se víc než prd

– čekat že po smrti nastane život.

 

– čekání

 

 

 

chybí mi chůze tvá a tvoje tělo

– ty jeho nohy a stydká pokožka.

chybí mi pohyby s nimiž odcházelo

– zbyla tu na zemi jenom tvá ponožka…

 

– ponožka

 

 

 

výkřiky do tmy a

výkřiky do světla

– bylas snad opilá

když jsi se vysvlékla?

 

teď hledím do světla

ty civíš do tmy.

hlavu sis popletla

– ještě si lokni!

 

– opilá

 

 

 

v práci jsem dneska byl do jedný do rána

– není to zrovna moc dojemná otrava.

a v době poslední nic není dojemný –

vždyť zítra v práci zas budu až do jedný.

 

– otrava

 

 

 

vždy jsem chtěl sdílet

s těmi co pochopí.

vždy jsem chtěl sdílet

napříč časem.

– možná že báseň

již uchopíš

ti zazní v srdci

jak vlastním hlasem…

 

– o umění

 

 

 

sžírá mě jak tě miluju

a pálím zašlé foto.

pálím ho a lituju

– pálím ho právě proto!

 

– memento

 

 

 

nahá na mě skáče.

směje se. a pláče.

zrychlí. křičí „i‘m so close!“

– jen aby mi nevyklouz!

 

nevyklouz mi – ona byla!

v krásných křečích. přesto bílá

jak s úsměvem si skrývá pláč

– „i love you!“ – no nemáš zač.

 

– cizinka

 

 

 

sledujte nejnovější tvorbu na instagramu @casodcasu
www.instagram.com/casodcasu

5/5 (1)

O autorovi

martin novák

čas od času
si člověk řekne "?"
čas od času
o tom i napíše...

www.casodcasu.cz

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 2 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
5/5 (1)

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 2 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
5/5 (1)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

tvrdila že je to naprosto normální... - já však měl pochyby zda je to morální - vždyť mě tí...
Tančím v nitru s představou smět být tvojí toulavou melodií   Tou co tělem prostupuje co lib...
kdysi jsem chtěl psávat písničky bluesový - že kluci zbrklí jsou a holky rumový - mí holky...
You are never going anywhere Karen. Klepá se na konci zesláble, kdeže skončila ta hlava bože váha ...
Postrádáme soudnost, nalézáme vlastní zhroucení v naplnění a naplnění ve zhroucení Jsme ztr...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
Předem sorry za tu zvrhlost a díky za pochopení. Proč, chlapi, často chceme vidět holek nudes, p...
K čemu je poezie?                     žádný nečte            ...
Závist   Přítel mi píše, že mi závidí Do mého života však slepý, nevidí Za tuto z...
Čekání na múzu   Nejsem hloupý, jen nerozumím záhadám. Nejsem král a jen si tak připad...
Ve snové krajině...   vešla jsi do stébel třpytných kapiček rosy V srdci Ti zůstane navždy ...
jak se mám? mám se jak židle postavená do kouta. mám se jako obraz na nějž nikdo nekouká neb...
Vyprahlost lidí, vyprahlost lesů, lidi chlastaj dál, zodpovědnost za sucho nesú. Všichni jsme...
Cítila jsem se spoutaná dnešní dobou, cítívala jsem se, jako když se brouzdám mlhou. Pesimismus...
Obklopenej v kleci třemi zdmi a jednou mříží, nemůžeš utéct pryč, můžeš jen dovnitř. ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Závodím s časem, kdo zabije koho. Trumfů mám pár, však on jich má mnoho. Sedím tu v křesle ...
Nikdy nezapomenu jak kdysi V potoce myli jsme si nohy Jak pili jsme z pramene Ani jak Voněly...
Slova někdy nestačí napříč celou pavlačí To, co srdce ukrývá patrné hned nebývá
Vyprahlost v horách z horka a záře, deru se hlubokých borůvčím, hledám studánku sil. "...
Povstávám v oblacích a vítám vzduch.. Tiše se procházím nevnímám ruch.. V tichosti kochám se n...
Chtít od života víc a od sebe chtít více, Ty víš co chci Ti říct, dýcháš skrz mé plíce. M...
Hnědá, šedá až růžová do fialova – či snad lila? Zajímavou paletu  paní Přír...
Řekni mi – co změní snění? Já nevím – třeba nic. Proč se ptáš? Hm, jen jsem chtěla ř...
A co my dva uprostřed těchto dní? Kdy uvidím zas zářit Tvé oči jinak než slzami? Kdy zas usly...
do čtyř hospodských stěn, co oblepeny jsou tapetou z podtácků, co přilepili štamgasti z řa...
jsem asi tak napůl jinde… neřek bych že v „vyšších sférách“ - vím totiž že víš t...
Hrdě jsem pad před tvůj vybroušený práh. Tklivé tóny na trombón začal hrát doufaje. Prý...
K nebi se vypíná, mohutní, tyčí, visutá ohrada zostřených tyčí; zpoza opevnění slyšet je r...
Kéž těšil by mě pohled na utrpení místo toho obdivuji stromy pod tíhou krásy krčí se v pok...
bůh má svět na háku a svět na háku boha má. - stojí to za hádku? pro koho? pro boha? ...
0