hanebný konec hnusného snu.
– bojím se že už neusnu.
nebo jsem usnul? nebo bdím?
– mám strach i že se probudím!
– sen
psal jsem si básničku
o nebi. o hvězdách.
na tvoji zadničku
a na tvých kalhotkách.
a na prs napsal ti
verše nesmírné.
jen ne na srdce tvé
– jen tam kam nesmím ne.
– básnička
jsou horší věci než je smrt –
třeba si objednat zas další pivo
a čekat že stane se víc než prd
– čekat že po smrti nastane život.
– čekání
chybí mi chůze tvá a tvoje tělo
– ty jeho nohy a stydká pokožka.
chybí mi pohyby s nimiž odcházelo
– zbyla tu na zemi jenom tvá ponožka…
– ponožka
výkřiky do tmy a
výkřiky do světla
– bylas snad opilá
když jsi se vysvlékla?
teď hledím do světla
ty civíš do tmy.
hlavu sis popletla
– ještě si lokni!
– opilá
v práci jsem dneska byl do jedný do rána
– není to zrovna moc dojemná otrava.
a v době poslední nic není dojemný –
vždyť zítra v práci zas budu až do jedný.
– otrava
vždy jsem chtěl sdílet
s těmi co pochopí.
vždy jsem chtěl sdílet
napříč časem.
– možná že báseň
již uchopíš
ti zazní v srdci
jak vlastním hlasem…
– o umění
sžírá mě jak tě miluju
a pálím zašlé foto.
pálím ho a lituju
– pálím ho právě proto!
– memento
nahá na mě skáče.
směje se. a pláče.
zrychlí. křičí „i‘m so close!“
– jen aby mi nevyklouz!
nevyklouz mi – ona byla!
v krásných křečích. přesto bílá
jak s úsměvem si skrývá pláč
– „i love you!“ – no nemáš zač.
– cizinka
sledujte nejnovější tvorbu na instagramu @casodcasu
www.instagram.com/casodcasu
Hlasité předčítání