Pokazil jsem všechno co se dalo
Neuspěl jsem ani trochu málo
Všechny šance promarnil jsem
Všechny prohry zavinil jsem
Všechny plány překazily se mi
Pohrdán jsem dál ženami všemi
Že to někdy bude lepší
Vyhlídky jsou stále bledší
Všechno jsem si přivodil jen já sám
Nedospěl jsem nikdy k ženským krásám
Byl jsem strůjcem svého žalu
Vyloučil se z lásky žáru
Nemá žádnou cenu dál se snažit
Štěstí nikdy nebudu moct zažít
Věci nikdy nezmění se
Věčná bude ve mně tíseň
Už je příliš pozdě na to bít se
Příliš pozdě na to zlepšit chtít se
Pokusy jsou vyčerpány
Zavřeny jsou k ženám brány
U žen už jsem prostě zcela selhal
Líp by bylo kdybych si v tom nelhal
Naděje už žádná není
Že skončí mé potupení
Jenom já se za to mohu vinit
Že jsem k ženám nemohl se vklínit
Že je to mou neschopností
Od níž mě nic neoprostí
K věčnému jsem odsoudil se smutku
Který nikdy nepřekonám vskutku
Klesl jsem do temné jámy
Která úsměv odnímá mi
Odsouzení to se zvrátit nedá
Z čehož na mě velká tíseň sedá
Není žádné odvolání
Obhajoba není k mání
Jsem odsouzen o samotě žíti
Jsem odsouzen svoje touhy skrýti
Jsem odsouzen k rezignaci
Ke ztrátě vší síly hnací
Nezbývá než přijmout ten zlý osud
Nebo radši zvolit smrtky kosu
To jsou ty dvě cesty zrádné
Z nichž si vybrat není snadné
Obě dvě se zdají stejně černé
Obě dvě jsou bídy družky věrné
Obě dvě se zjevně přežít
Dají jenom velmi stěží