Osiřelá dívenka u hrobu na zemi
pláče a naříká:
“maminko, vrať se mi!”
Ve špinavých šatech,
s vyhublou tvářičkou..
Snaží se promluvit
se svou mrtvou matičkou.
“Maminko, mámo, pust mne k sobě,
já chci být s Tebou..
Tam dole v tom hrobě…”
Již mnoho dní
již mnoho nocí
dívenka sténá, pláče a prosí.
Pláče a prosí,
neštastně naříká:
“Já chci jít na místo,
kde je moje maminka”
Tak dotlouklo srdíčko
mladinké dívenky…
Dotlouklo na hrobě
dívčiny maminky…
Velice smutné, svým způsobem znepokojující a hlavně dojemné. Nedá se tomu upřít jisté kouzlo.