Poezie

Růže světla

Autor: VIOLA

Růže světla

Nesu poselství světla, 
vidím, co nevidí, 
jdu hladinou s tebou, 
vedu srdce. 
Jsem neviditelná, 
ale ty mne zříš.

Tón růže pro tebe zní, 
obzor se chví barvami 
a krása Světa je vážná, 
jako sama smrt.

Dlouhého trvání mám 
a věčně pro tebe kvetu. 
Jsem růže Světla, 
ve vesmíru zářím, 
rytíři, obzor je otevřený, 
září hvězdy.

V srdci tvém budu znít dál, 
půjdu s tebou vlnami. 
Jsem symbol srdce, 
jehož zdroj s vesmírem tě pojí.
Se světlem povstávám, 
a ač jsi to nevěděl, 
vždy jsi mne viděl.

Zrodila jsem se pro tebe, 
smrtí i životem jsem 
a až jednou zhynu 
v jiném se zrodím.

Už nemusíš se ptát, 
tvé okno dříve zatemněné 
průzračný závoj skryl, 
v objetí květu žije den.

Hleď rytíři, hleď ven, 
tajemství se ti neskrývá, 
vzbudil se tvůj den, 
pro tebe žiji, vím, 
že jsi to věděl.

Tajemně skryta jsem byla
a rostla pro tebe.
Pro světlo tvého dne.
Je Slunce,
cesta světla je.
☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

VIOLA

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jsem sobec! Vidíš ty nafouklé tváře? Než se rozdělit, sama vše sním. Vidíš ten nepř...
Rozletí se do všech stran a v půvabných spirálkách se začne pomalu snášet k zemi ... V o...
  líbáš mě na penis – já ti to věřím. tajemství zrození tvým ústům svěřím – mýc...
Stojí bez místa stojí bez bytí stojí, ale neví a tak jde [spacer height="14px"] Jde ...
v práci jsem dneska byl do jedný do rána - není to zrovna moc dojemná otrava. a v době posled...
Účinky jako slabá tráva, nápoj, po kterém je výborná nálada. Byl vzácný, určen jen čí...
Tajemství staré zahrady   Ve staré zahradě se krásně sní. Vítací sukovitý strom větvemi p...
Ptám se: "jak volnost dát?", když sama sobě ji mám dát. Jak vzdát se části duše...
Fialky pěstěné v záhonu pod indigem vonícími fontánami, jejichž třpyt zalyká se, jako ...
Jsem... perlorodka v hlubinách ticha s nadějí usazena ratolest v sobě - snad jednou vyplavena...
Vše je na světě hezké, když se ti splní sny dětské. Když máš sáček plný kuliček a hraješ ...
Podej mi ruku Ma draha uvedomela zivotem ovonena pojd provedu te V mem raji Muzem nakouknout Do Tvych snu...
Až za úsvitů v údolí, kde si smutek dovolí, tiskne ve své dlani měkce dva malinké lesklé sk...
Své ruce pnu do větví   VĚTVÍM SE   plna touhy zanechat v té kůře srdce otisk pou...
Měkká a uplakaná hladina padají  kapky - trochu smutná nostalgická dáma.   Vědoma si zr...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Provázky deště zchladí mi skráně skryjí mé slzy omyjí dlaně i srdce mé ryzí   hork...
Slzy se proudem z očí valí a dech můj přetrhává vzlyk. Jsem šťastná, přesto srdce ...
Po hladině stýskání splývám s tvými slovy v nádechu hřejivých vod souzním v tónech bar...
Poznal jsem muže, byl lovec medvědů. Obýval starý srub, na to nezapomenu. Učil mě lovit ty velk...
Zrcadlo Hledě okem bystrým dlouze, s velkou vášní, k značné touze, objektu chtíče svéh...
pravda si žije vždy vlastním životem nehledě na to co o tom si myslíš – a stejně nemá to...
Čekání  ... na Toho, jenž postříbřil mé srdce ...
V dálce slyším hukot probouzejícího se velkoměsta Velký Pán před tisíci lety vymyslel experi...
Kéž těšil by mě pohled na utrpení místo toho obdivuji stromy pod tíhou krásy krčí se v pok...
~ Při meditaci nad výškou, překrásný Let na čas se dívám ~ Pomník pro všechny: - kdo přiš...
něco z těch básní svých jsem dávno zapomněl. třeba – jak zněl tvůj smích? - čeho jsem m...
Šedá, že se soumrakem téměř splyne. Snad ukázat chce mi srávný směr. Létá tam, kde krajinou...
Poslouchám šum ospalého lesa, vnímám zář měsíce a hledím na nebesa. Kouřím ze své staré d...
Vidím šedá hustá oblaka, Jež se plouží po obloze ladným krokem, Malebnou krásu lze spatřit po...
Bolí to a bude víc, lepší už to nebude. Vymačkáváš vzduch z mých plic. Proč to děláš, osud...
0