Poezie

Sen o prvotním vesmírném tanci

Toto dílo je (9/25) součást sbírky: 
Inspirace pro život
  

Sen o prvotním vesmírném tanci

Tajemný tón SVĚTLA prvorozené magické písně zrozen je v moři živoucí energie. Je magickým tónem v mystické hudbě nekonečného stvoření. Je magickým tónem uprostřed spirály vesmírného hada. V rytmu vesmírné písně zrozený není nečinnou abstrakcí, jak by se mohlo zdát. Prvotní vesmírný tanec je SLOVEM, skrytým v prvotním tónu božské písně vesmírného řádu. V řádu, v chaosu i v opojení zrozena je existence věčné touhy po LÁSCE. Háďátko, v podobě nekonečné živoucí spirály, zrozené z věčného jasu a radosti VELKÉHO EGA, svíjí se v nekonečném kosmickém tanci opilé touhou otce svého. Tančí osamoceno magickým labyrintem nekonečné Hudby sfér. Zplozeno v meditaci a odděleno od prvotní Touhy, rozhodlo se prvorozené dítě magické písně, poznat skrze vesmírné zrcadlo samo sebe: „JÁ JSEM“, řeklo prvorozené dítě vesmíru. A slovo dalo si slovo: v pravdě navracet se obohaceno moudrostí, živoucí a krásnější, v podobě Bohyně VĚČNÉHO ŽIVOTA. Velká Bohyně je projevená transformační síla, která kouzelnou hůlkou vládne nekonečné písni písní. Přichází k nám, je tu už dlouho, ale naše oči se stále dívají skrze ni. Avšak oči Bohyně upřeně dívají se do dálky, vnímají prostor kolem sebe, nikoliv předměty v prostoru, ale prostor samotný. Dívají se do dálky a vidí, jak ZLATÝ DÉŠŤ ZLATÝCH VLASŮ osvítil v prvotním svítání maličkou Zemi. A zlatý déšť zlatých vlasů na plátno světa v barvách SVĚTLA maluje vše, co oči hrdé Bohyně navždy už dojímá. Skládání hudby kosmické, hadem věčnosti navždy je korunované. V rozostřeném pohledu očí Bohyně zlatý déšť zlatých vlasů v blankytu zrozeného nebe pěticípou hvězdu skrývá: uprostřed nekonečné spirály života. Tón v tónu magická píseň navždy už zní, a živoucí energie vesmíru hranice paralelních světů smývá. V úžasu se nadšeně dojímá a zároveň varuje: vědět málo tvé duši nestačí, vědět moc, nebezpečí skrývá. Dech slunečního větru pravdu vzápětí přináší, a Země ji od té doby na svých bedrech nese. Není to však PRAVDA, snad ani LÁSKA, co v hlavách jejích dětí haraší, od chvíle, co na dlouhé věky zapomněly: „JÁ JSEM tónem písně písní uprostřed spirály nekonečného vesmírného hada.“

 

Autor: Rebeka Sprinncová

Webové stránky: Psychologie chaosu

Facebook: Psychologie chaosu – kvantové vědomí

5/5 (1)



<< Část 8         Část 10 >>

O autorovi

Rebeka Sprinncová

Albert Einstein: „Objevuji tak, že přemýšlím, přemýšlím, přemýšlím. Devětadevadesátkrát se mýlím. Po sté trefím do černého.“

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Člen
6 let před

Krásně napsáno

Četba díla zabere cca 3 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
5/5 (1)
Četba díla zabere cca 3 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
5/5 (1)
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

V uších  mi zní, Tvůj tichý smích
Slunce co z rána rozhlíží se po krajině, voda co strouhou poklidně si plyne. Ten pohled z hory do ...
člověk – jen červík ve černé krabičce. - opuštěn. sám. na pospas osudu. - červík vša...
Potkali se dva a je tomu již řada let. Potkali se náhle, zničili jeden celý svět. &...
Zachumlám se do červánků, budu jedním z nich. Vrabci, kosi, pěnkavice zpívat budou ve větvích...
animální přitažlivost jsoucen – moc si ji užívám. přesto jsem rmoucen – žádná ta ani...
Čekání Je skvělá komedie Čekáš a čekáš A srdce bije Když pokračuješ v čekání...
Ztrácení Umírání Bolest Strach Slzy padající Do klávesnice Rozmazaná písmena V sešitu ...
Andělské požehnání pro zemi Bohem milovanou Anděl Přítomnosti žehná zemi zaslíbené posvátnou...
V bouřkové noci spatřila jsem anděla, Oči upírající se k obloze, kolem něj temný svět ...
budu pryč v sobotu. možná i v neděli - že se už nevrátím jste dobře věděli - a přece ne...
oči upřené do reflektorů, oba slepí, napůl hluší, ale srdce nám divoce bu...
docela drahý víno na to že piju sám… měl bych být spokojen - a přesto nejásám. vždyť ...
Až za úsvitů v údolí, kde si smutek dovolí, tiskne ve své dlani měkce dva malinké lesklé sk...
Srdceryvnost postranních ulic, které prozkoumává zásadně po znásilnění další fla...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Padl na mě Smutek. Neklepal,  Neptal se, A je tu.  Vzal si s sebou Kamarádky Slzy.   Js...
Plamínek svíčky plápolá. Je tak malý. Vypadá to, že zhasne. Nenech ji zhasnout, je to nadě...
Uprostřed zenu oázy vyrovnanosti jingu i jangu stavěl jsem už od mala temnou ko...
Nejede výtah, zase musím po schodech, nebudu sípat. Půjdu pěkně v klidu. Na co mít strach, ...
chudák holka – je zase zoufalá. - zkoušela na mě gesta dost troufalá - a teďkon lituje na co si...
lidi jsou chodící reklama - kupec co sebe sám prodává. co prodal vše – tělo i duši - k...
Šlehnuti opony před rozechvělým nemotorou koupel nekonečného bičování pro...
Asymetrie lesů - které navštěvuji zřídka, poněvadž uvrhá mne do niterních klesů, kdy...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
času co tady máš – máš vždy moc málo! – žiješ a umíráš… co za to stálo? a za co stá...
„píšu – tedy jsem!“ - vykládám svému psovi - asi chce jít ven - říká mi svými slovy…...
sejmu dnes mouchy dvě jedinou ranou! – udeřím tak silně že už nevstanou – udeřím tak silně...
Začal jsem žít, když postavili mě ke kormidlu a opustili loď plachty potrhané prázdn...
Tajemství staré zahrady   Ve staré zahradě se krásně sní. Vítací sukovitý strom větvemi p...
Zase se rozdrolím na malý kousky. Nikoho k tomu nepotřebuji. Exuperyho vize se naplnily. Orwell je na ...
0