Uplakaná

♥ Uplakaná ♥

Myšlenky tvé tančí v záchvěvu slunečního svitu

Jednotlivá slova navždy už rezonují se světlem

A v každém novém úsvitu, naděje je tvým tělem

Po vzoru pohanských kněží, vítr a déšť tajemství střeží

Pomněnky rosou třpytí se v mlhavém oparu, meluzína trochu mouky na míse žádá si postaru

Oltář, v záři plamene svíce, žádá si jen pár slov zaříkání

Ne více

Tvář Luny, v šeru tajemných olší, čarodějkám noci magickou energii přináší

Zlaté květy kapradí píseň znají letní

Chuchvalce mlhy nad vodou tiše promluví

Až se setmí

Nad meandry řek svatyně v léčivých vibracích tiše promlouvají do světla svíček

Nikoliv kněží světla, jen mráz strnulosti chodí po nich

Slůvka čarodějná po větru šeptej…

Modřínové víly probouzí se jen kradmě

Na lásku se jich ale neptej, je-li v tvém srdci až na dně

Ztracená je tvá duše, ztracená v tůňce tajných přání

Stíny vrbových proutků nad břehem tiše se sklání

Nepřekřičíš bolest vlastní, neumlčíš tu pošetilou loutku

Nevědomá slova strachu plamenná jsou lest

Strach rudé plameny dračího dechu neuhasí

Obětní kameny krev srdcí bez lásky v paměti vepsány mají

Kolem rtů vrásky a v očích strach ze stáří

Čarodějky větru, vody a země mladé jsou však po tři sta let

Uplakaná duše, z druhého břehu, vrátí se smutná zas

Energie slov smutku neodvane žádný pozemský čas

Píšu báseň tobě – uplakaná

Vrať snům tvým křídla a touhám tvým smyslný neklid

Vrať naději svítání každého nového rána

Požádej pána větru, ať rozváže ti uzlíky ve vlasech

Je-li to tvým přáním

 

Autor: Rebeka Sprinncová

Webové stránky: Psychologie chaosu

Facebook: Psychologie chaosu – kvantové vědomí