Poezie

Města duchů
Četba díla zabere cca 1 min.

Tmavé stíny se plíží městem duchů.
Autor: Motýlek
Toto dílo je (25/26) součást sbírky: 
Ledokrásy
  

Města duchů

 

Ztrácí se v mlze

co mi blízké bylo

nekonečně vzdálené

jsou blízké cíle.

Stává se iluzí

běžné potkání, objetí,

vše, co okolo mne žilo,

radostné dovádění,

křik dětí.

Města se mění

v města duchů

přízraků v maskách

středověku doby moru

a krysař zatím

nikde na obzoru.

 

 

 

   V Litomyšli dne 4. března  2021   Irena Švecová

 

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 24         Část 26 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

blbý že nestojím za žádným hnutím – sedím a čumím a nevstát se nutím – ideje mění...
Chladivé společnice všech plačících Přišly dnes navštívit Mě. Stékají po tvářích Hled...
Rád mě vidíš se smát, jedním dechem se zamilovat. Rád vidíš, jak podléhám tvým očím, pod...
siamese cat on gray stone during daytime
Až půjdou kolem mých hrobů na jednom vajgl, druhém flaška. Budu snad vyléčen z dávných dnů,...
jsem vsazen do světa - vězení bez zdí - do světa který je pro jsoucno mezní -   do s...
Kostival Čekám, čekám na Tě, čekám… Ticho nejtišší ze všech tich omývá hladovějící n...
A large bird flying through a white sky
Rozprávka so šťastným koncom? Každý osudu svojho je strojcom. Biele šaty, vlečka, kone, ...
křičela „bolí to! – ach. auky. auky!“ já zas „mě mrzí to... tak čauky mňauky.“ – dn...
Vidím šedá hustá oblaka, Jež se plouží po obloze ladným krokem, Malebnou krásu lze spatřit po...
Šikana Den kdy ti ublížil... Ležím na klinice v rukách čtyři kanily. V kanylách pravidelná d...
Modré zvuky spící temnoty, zní to jak flétna, jsi to ty? Možná spíš jako by plech na střechá...
  co bych to víc komentoval? proč se tomu nesměješ? celou bych tě potetoval něčí...
Bloudím hlavou mladé dívky, bloudím v jednom velkém panoptiku. Vzpomínky na cukrbliky, popisky s...
sedím s tebou sám na bytě a pokouším se zabít tě… ostatně tu sedím sám - sám s tebou ...
Ráno se opírá o okenní rámy Se silou hrotu oštěpu A elegancí dámy Jeho světlo se láme ve...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

V bouřkové noci spatřila jsem anděla, Oči upírající se k obloze, kolem něj temný svět ...
,,U rozpadlé skály, malé děti stály, pád viděti, výkřik slyšeti. · Nebylo jim p...
  co bych to víc komentoval? proč se tomu nesměješ? celou bych tě potetoval něčí...
chybí mi chůze tvá a tvoje tělo - ty jeho nohy a stydká pokožka. chybí mi pohyby s nimiž od...
člověk – jen červík ve černé krabičce. - opuštěn. sám. na pospas osudu. - červík vša...
  cestování – to je zlo! žere to jen prachy. a co z toho vylezlo? – hrůzy. děsy. strachy!...
Byla zvláštní, podivínská, pro mnohé možná trochu jiná. Těžko se hledají slova, jež popsala...
Závodím s časem, kdo zabije koho. Trumfů mám pár, však on jich má mnoho. Sedím tu v křesle ...
I rytíře někdy sejme smutekTvrdě a nečekaněA nebýt tíhy brněni, nejraději by utekNemůže však...
Kde jsi  Lásko má, ztracená
bůh má svět na háku a svět na háku boha má. - stojí to za hádku? pro koho? pro boha? ...
  „SLEVA NA VŠECHNY BRÝLOVÉ ČOČKY!“ – čtu zvenčí výlohu vstoje a mlčky – „SLE...
Kostival Čekám, čekám na Tě, čekám… Ticho nejtišší ze všech tich omývá hladovějící n...
Sny jsou našim peklem, neuhasitelnou touhou po něčem velkém, avšak jen málo komu povede se, ...
Jako oddych Naneseš pár slov na papír Stejně jsi předtím svačil rohlík s umělým točeným sal...
0