Poezie

Města duchů
Četba díla zabere cca 1 min.

Tmavé stíny se plíží městem duchů.
Autor: Motýlek
Toto dílo je (25/26) součást sbírky: 
Ledokrásy
  

Města duchů

 

Ztrácí se v mlze

co mi blízké bylo

nekonečně vzdálené

jsou blízké cíle.

Stává se iluzí

běžné potkání, objetí,

vše, co okolo mne žilo,

radostné dovádění,

křik dětí.

Města se mění

v města duchů

přízraků v maskách

středověku doby moru

a krysař zatím

nikde na obzoru.

 

 

 

   V Litomyšli dne 4. března  2021   Irena Švecová

 

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 24         Část 26 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

malebná kavárna uprostřed vídně. sedím v ní. popíjím. tvářím se vlídně. – nade mnou oč...
Rozpad osobnosti Proč? Proč jen? Proč? Zmítá mi hlavou lidský kolotoč… Vždy, když v ...
žral jsem tě pro tvoje kozy - žral a proto furt za tebou lozil. a když jsi mě nenechala si ani...
kdysi jsem chtěl psávat písničky bluesový - že kluci zbrklí jsou a holky rumový - mí holky...
nechceš-li se mnou být – nemusíš. - ne – to ty se mi nehnusíš -   chceš-li být ...
Bolí to a bude víc, lepší už to nebude. Vymačkáváš vzduch z mých plic. Proč to děláš, osud...
Objevuješ se vždy, když za oknem padaj kapky - přicházíš znenadání, nezvaná, věčná S obliče...
má milá ráda mi říkala medvídku… pak jsme však zkusili „šedesát devítku“ – teď ani p...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
pravda si žije vždy vlastním životem nehledě na to co o tom si myslíš – a stejně nemá to...
Slzy jako hrách stékají, po porcelánu utíkají. Cestičky své si tvoří, zarudlé oči pálí, na ...
Postrádáme soudnost, nalézáme vlastní zhroucení v naplnění a naplnění ve zhroucení Jsme ztr...
Byla zvláštní, podivínská, pro mnohé možná trochu jiná. Těžko se hledají slova, jež popsala...
Doba a doteky černých brýlí Mizerný kafe v nonstopu V sobotu Ve tři čtvrtě na šest Jsem v to...
Ráno se opírá o okenní rámy Se silou hrotu oštěpu A elegancí dámy Jeho světlo se láme ve...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

loni inkoust na papír ronil - letos došel mi inkoust...   - pf 2019   &n...
budu pryč v sobotu. možná i v neděli - že se už nevrátím jste dobře věděli - a přece ne...
Ztráceli jsme se dál Jeden druhému z dohledu Tak, jak jsme každý sám Hledali svou cestu. Zbyly ...
Adeline Brandon, San Francisko 21/25 Amerika - Jiný svět Mluvil pomalu a jasně, Oči mu běhal...
,,Setrvávající bolest neustoupí, pod kotlem navíc přitopí, vzpomínky nemohou odejít, ...
jsou horší věci než je smrt - třeba si objednat zas další pivo a čekat že stane se víc ne...
Polámané stonky květin, Ohořelá svíčka na oltáři, K cíli zbývá jen pár setin, Hlav...
  přišel jsem k sobě – asi domů – a byla nuda – jako prase. – tak odešel jsem. při...
...aneb báseň navždy(?) rozepsaná     věnováno všem co chtěj nemít co ztratit a v...
Ztracená duše Poslední soud Kapka krve stéká na zem, příčinou jsou trny, kobří jed ...
i dont feel the best Maybe I’m just depressed Again And again. The world is rolling behind me Everythin...
ve špatný čas na špatném místě - říkám si tedy „snad příště!“ - snad příště? ...
srát na to! – jsem nasraný! – „srát na to!“ je napsaný… „srát na to!“ – ale na co ...
Kéž těšil by mě pohled na utrpení místo toho obdivuji stromy pod tíhou krásy krčí se v pok...
a je to tu zas – zase se loučíme - a pořád tolik toho bych říci chtěl. - přesto tu navžd...
0