Poezie

Posel

Autor: Motýlek
Toto dílo je (9/26) součást sbírky: 
Ledokrásy
  

Posel

 

A „On“,  který k nám shlíží

 zpod oblak

svolal zástupy andělů

a promluvil k nim:

              „Dávejte naději všem!!“

 

I rozlétli se andělé

aby plnili poslání

a rozdělili si

pod svými křídly

                                   celou zem.    

   

 Světlem svým jemným

 prozařují temná zákoutí mysli

posilují zemdlelé,

utěšují lidská trápení

a dopřávají milosrdnost   zapomenutí

                               s každým snem.

 

A člověk stokrát klopýtá

potkává  zlobu, sobeckost, nelásku –

však poznáš kdo je ozářen  pochodní

a ještě nevzdal víru,  lásku a naději

                  že zítřek bude hezký den.

Fotografie Jitka Havlová

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 8         Část 10 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Když tě hlava z lidí bolí, když tě někdo z rodné vsi pomluví, je tu les. Pomáhá odvanout ...
V nejisté době přimknu se k tobě... Na drakobijce budeš si hrát, každá dravá hlava zažij...
Jen tak se brouzdat ranní rosou ještě než dorazí zubatá s kosou. Jen tak se procházet tou l...
Chuť tvého klitorisu zhořkla mi na rtech, už nechci se probouzet ze snů, chuť klitorisu, zhořk...
Jedním slovem   Vyjádřit jedním slovem Vyjádřit lásku i zlost Vyjádřit štěstí s ža...
trápí mne stesk každé ráno. trápí mne stesk každý den. a trápit bude – vím že ano – v...
Po autorkém čtení seděli jsme v salónku, kam nikdo, krom obsluhy lačnící po našem odchodu, necho...
jsem asi tak napůl jinde… neřek bych že v „vyšších sférách“ - vím totiž že víš t...
jsou horší věci než je smrt - třeba si objednat zas další pivo a čekat že stane se víc ne...
Už nespěchám   Už nespěchám, nejím polévku, když je horká. Už nespěchám, ujížděj...
ve špatný čas na špatném místě - říkám si tedy „snad příště!“ - snad příště? ...
žiju si na noze docela vysoký – nevím proč neměl bych – život je divoký a smrt tak daleko. a...
budu pryč v sobotu. možná i v neděli - že se už nevrátím jste dobře věděli - a přece ne...
Ocúny u cesty   Trochu se stydí naháčci na příkopu, že potvrzují nástup podzimu....
  má tělo rysů vlažných - ta stála by mi za hřích - Však odsekla jen „nazdar!“ a hříc...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

U asfaltové stezky vyrostl podběl osamocen Nevypadal vůbec bezbranně Svou sílu dával na odiv plný...
  líbáš mě na penis – já ti to věřím. tajemství zrození tvým ústům svěřím – mýc...
  na stěně skvěje se kousek tvého nitra – ten obraz od tebe co sama jsi utkala z pavučiny ...
Kdeže ty loňský sněhy jsou vzal je ďas a my zpiti pod obraz kráčíme noční krajinou   ...
idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
včera jsem rozhodl se dnes to vzdát a dnes jsem rozhodl se tomu smát! - kdybych se jednou snad r...
být živou mrtvolou – to jsou fakt muka! - nesmět se ani hnout - ruka mi cuká - snad ten nůž pop...
Spoutaná se zemí vědomá si svého bytí, spojení s matkou svou stále cítí a vnímá každé jej...
Stěny kolem nás jsou jako z papíru alespoň mám pořád na co psát čmárám -...
Tak drž to nebe můj anděli abys unesl všechno co na Tebe nakládám.   Silná ramena pe...
Tak už  se to v životě děje chvíli jste šťastní veselí, vše se daří dokázali byste lét...
vracím se vlakem sám z prahy zpět do brna – každej tam koho znám mě trochu odrbal… však o č...
občas pozoruju ptáky ne,že bych je zaujal: maličký  vzdálený  součást zemské masy &nbs...
Zátiší Dívám se na obrázek Zátiší s kdoulemi. Ty mně neznámé plody pevné a tvrdé jako ...
Co mi poví oko soví? Nemám zdání jaké přání mět.   Moudrost soví sovy zd...
0