Poezie

Posel

Autor: Motýlek
Toto dílo je (9/26) součást sbírky: 
Ledokrásy
  

Posel

 

A „On“,  který k nám shlíží

 zpod oblak

svolal zástupy andělů

a promluvil k nim:

              „Dávejte naději všem!!“

 

I rozlétli se andělé

aby plnili poslání

a rozdělili si

pod svými křídly

                                   celou zem.    

   

 Světlem svým jemným

 prozařují temná zákoutí mysli

posilují zemdlelé,

utěšují lidská trápení

a dopřávají milosrdnost   zapomenutí

                               s každým snem.

 

A člověk stokrát klopýtá

potkává  zlobu, sobeckost, nelásku –

však poznáš kdo je ozářen  pochodní

a ještě nevzdal víru,  lásku a naději

                  že zítřek bude hezký den.

Fotografie Jitka Havlová

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 8         Část 10 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jsi jediná jistota, přesto se tomu bránim. V tomto proradném světě Díky tobě nebláznim...
Bezprostřednost Vyřčené slovo často kamenem úrazu bývá, zleva, zprava žene se ona bída, ...
Smutné, ale pravdivé... Chcete-li úspěšní býti, EGO  napumpované musíte bezpodmínečn...
Jsem panna ve výloze Pozoruji korzující dav na ulici Záplavy baťůžků, tašek a kabátů Slyš...
kdysi jsem chtěl psávat písničky bluesový - že kluci zbrklí jsou a holky rumový - mí holky...
Taneční mistr krouží sálem, jednonohý je tu žalem - ámen Taneční mistr - lakýrky, kravat...
Takové divné rozpoložení   Nemám v tom jasno jako za mlhou něco se rýsuje něco ...
Ztrácení Umírání Bolest Strach Slzy padající Do klávesnice Rozmazaná písmena V sešitu ...
  jsem záře bez sluncí. jsem pouhý sen. jsem všechno nejsoucí – tedy nejsem… &n...
Jsme snílci, kteří věří snům, jenž odráží se v zrcadle. Tápeme slepí na bradle… Uv...
Už nespěchám   Už nespěchám, nejím polévku, když je horká. Už nespěchám, ujížděj...
Chtěla bych uletět zavřenou mříží. Létat jak vločka sněhu, být krásná a něžná a jen b...
Častý lety ze dveří maj světlý stránky Vyhřejvám se v popředí jen za stylový známky Plný sc...
Čekání na sněženky   Když zima nechce skončit, je k nepřečkání, dlouho táhne se, s na...
Zachumlám se do červánků, budu jedním z nich. Vrabci, kosi, pěnkavice zpívat budou ve větvích...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Sněží   Skoro o nic neběží tak to mám ráda vločka se za vločkou na zem tiše skládá. J...
úsvit na pláži – soumrak na horách - ruce rozpažil na mostě sebevrah - spával na plážích. vst...
člověk – jen červík ve černé krabičce. - opuštěn. sám. na pospas osudu. - červík vša...
za pohoršování a krádeže štěstí za naivitu a bezduchost za výlevy citů a trapnou tupost uzav...
Za pár dnů přijdou ledový muži. Led je cítit venku již teď. Holky se válejí v chladné ka...
Zase se rozdrolím na malý kousky. Nikoho k tomu nepotřebuji. Exuperyho vize se naplnily. Orwell je na ...
Nespavá   Když si tak stýskám prstýnkem z pohádky beránka co nás všechny spasil ...
Vzpomínky dřeva v podkroví. Smrkové židle, stůl dubový. Šlapací stroj má tu svou skrýš, i ...
Andělé zavřeli nebe, prý skončily úřední hodiny. Svatý Petr u brány vyvěsil ceduli "...
Komu z nás se to nestalo dozvíte se něco nového a najednou vás přepadne  pocit nutkavý řík...
Ocúny u cesty   Trochu se stydí naháčci na příkopu, že potvrzují nástup podzimu....
Chtěla bych uletět zavřenou mříží. Létat jak vločka sněhu, být krásná a něžná a jen b...
budu pryč v sobotu. možná i v neděli - že se už nevrátím jste dobře věděli - a přece ne...
Stěny kolem nás jsou jako z papíru alespoň mám pořád na co psát čmárám -...
Po autorkém čtení seděli jsme v salónku, kam nikdo, krom obsluhy lačnící po našem odchodu, necho...
0