Poezie

Krasohled
Četba díla zabere cca 1 min.

Krasohled
Autor: Motýlek
Toto dílo je (8/16) součást sbírky: 
RECI ŘEČI
  

Krasohled osudu

z neznámých důvodů

přiláká

zvědavého

 pozorovatele.

 

Netuší v nejmenším

z jakých popudů

překlápí

rozbité střípky

oněměle.

 

Pořád má

své kouzlo

i když nejsme děti

pouťová krása

ze skleněného smetí.

 

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 7         Část 9 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Platim něco přes, drobný si nech Vynech mě, zpravidla se vrací ve třech pivech Vratná záloha za b...
Struny podzimu   Zas znějí tóny něžné melodie to podzim zvolna přichází u srdce jímá lehk...
člověk – jen červík ve černé krabičce. - opuštěn. sám. na pospas osudu. - červík vša...
Sen o prvotním vesmírném tanci Tajemný tón SVĚTLA prvorozené magické písně zrozen je v moři ...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo...
Když tě hlava z lidí bolí, když tě někdo z rodné vsi pomluví, je tu les. Pomáhá odvanout ...
všichni jsme otroci osudu ač já věřil že jím nebudu. však když se štěstěna náhodou oto...
lidi jsou chodící reklama - kupec co sebe sám prodává. co prodal vše – tělo i duši - k...
V něžném toužení, v bolestném soužení, zraje, ten večera škleb, za svitu vzdálených hvězd...
cesta mezi hroby byla namrzlá sklouznul jsem se nahoře se bílé stromy škrtily dole mezi kam...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
Obloha jasná, prý svítá už asi. Jen tak si sedím a čechrám si vlasy.   Životem znaven...
Posel   A „On“,  který k nám shlíží  zpod oblak svolal zástupy andělů a pr...
Sedím na kameni u břehu mrtvého moře. Mhouřím oči proti slunci a oddávám se pokoře. Někde v ...
Tam uprostřed mostu přes zrcadlení krásy hvězd vyrostl ze smogu a prachu cest Duch s konturou led...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Chtěla bych uletět zavřenou mříží. Létat jak vločka sněhu, být krásná a něžná a jen b...
Zima si pomalu odchází. Suchá a nevzhledná umočená Morana se ozdobí ulitami mrt...
Struny podzimu   Zas znějí tóny něžné melodie to podzim zvolna přichází u srdce jímá lehk...
Co mi poví oko soví? Nemám zdání jaké přání mět.   Moudrost soví sovy zd...
Nejede výtah, zase musím po schodech, nebudu sípat. Půjdu pěkně v klidu. Na co mít strach, ...
Stěny kolem nás jsou jako z papíru alespoň mám pořád na co psát čmárám -...
kráčím opilej ulicí - dnes budu spát jak v hrobě - mám totiž slušnou opici a dobrou noc...
Město se přikrývá bílou peřinou a já vstávám. Zasněně hledím na bílé pláně ...
na smrt se neumírá – na smrt se žije! - a na život všichni umřeme! - zítra nás čeká jen...
Však víš, tak to prostě je. Neuděláš nic? Však víš, každá věc má svůj rub i líc. ...
Kosí trylkování za oknem připomnělo   Včera jsi vdechla jaro   Obnažené k...
sedím s tebou sám na bytě a pokouším se zabít tě… ostatně tu sedím sám - sám s tebou ...
Čas a prostor časoprostor otvírá se brána utkaná z pavučin. Vidíš cestu? Jsi šťastný m...
jako bych tady ani snad nebyl… jak se mám přesvědčit že vůbec jsem? chovaj se ke mně jak b...
Ledovým střepem poranila srdce malého Káje zlá zimní královna. Zdá se, že si stále hraje...
0