Cesta prašná se stále kroutí,
Když jdu mezi poli do Prdele
Před nedávnem se mi život zhroutil
A měl bych se tvářit nevesele
Dřív chodil jsem tu ve dvou, takřka ze zvyku
S ženou svou, co strávil jsem s ní roky
Teď pro psaní veršů, zastavuji u každého patníku
A nevnímám své nekonečné kroky
Tak proč být smutny z rozchodů
Proč nechat uvnitř slzy téct
Sic bylo to dílem mých lásky podvodů
Však cesta byla zvolená, z mých mnoha cest
To je má cesta k Ďáblově prdeli
Asi těžko uvěříte mi, že kdysi jsem byl nesmělý
# EMOCE ZVŮLE
SONET ĎÁBLOVY PRDELE
Četba díla zabere cca 1 min.
Hlasité předčítání