Poezie

Sklenka vína

Autor: Majda

Vím, že bych neměla

tu sklenku na noc pít

neb stala se mou večeří

a já v ní hledám klid

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Majda

Buď tím, kým chceš být, a nezajímej se o to, co si myslí ostatní.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

za pohoršování a krádeže štěstí za naivitu a bezduchost za výlevy citů a trapnou tupost uzav...
chybí mi chůze tvá a tvoje tělo - ty jeho nohy a stydká pokožka. chybí mi pohyby s nimiž od...
Ve tmě choulim se (třesouc se zimou pokryt sněhovými vločkami) k plamínku v kostce ledu. Ve tm...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
Koule Jsem koule, co pouští strach kolem sebe z kanónu touhy vypuzena výstřelem nyní já letím za...
zdál se mi sen – noční můra - že věci co jsou můžou nebýt - zdá se mi sen – denně zn...
Vyprahlost v horách z horka a záře, deru se hlubokých borůvčím, hledám studánku sil. "...
Okamžik   v éterickém rozplynutí ...
loni inkoust na papír ronil - letos došel mi inkoust...   - pf 2019   &n...
Teploty jdou dolů. Vyser se na školu a pojď se mnou ven mrznout, vždyť je příjemně friš...
chudák holka – je zase zoufalá. - zkoušela na mě gesta dost troufalá - a teďkon lituje na co si...
na balkóně slýchám štamgasty z nonstopu kouřím ale cíga mi padaj z prstů ztrácí se mi pevný s...
Jsi žár co spálil všechna proti
Slova někdy nestačí napříč celou pavlačí To, co srdce ukrývá patrné hned nebývá
výkřiky do tmy a výkřiky do světla - bylas snad opilá když jsi se vysvlékla?   ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Lásko moje, jsem a budu jenom tvoje. Slova tvá tak sladce zní, jsou milá, laskavá a pro mě nevš...
pravda je nesmyslem co vždycky zabolí - že celý život jsem žil jen pro sebe - a přeci nazír...
stříbrný svit půlnočního úplňku měsíce lesku pod mraky deště razí si cestu sk...
Jiskřící oči do prázdna hledí, zrychlil se dech, napnula hruď. Krev se již v žilách ředí, v ...
Zajíc   Když v noci mrazy uhodí a hvězdy jiskří na nebeské báni tiskátky tlapek zajíc ozd...
zdál se mi sen – noční můra - že věci co jsou můžou nebýt - zdá se mi sen – denně zn...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
ten pajzl byl někde v uličce postranní – šli jsme tam s odvahou… a přece posraní – a kd...
Je listopad, slunce jsem neviděl aspoň týden a zvíře ve mně se dostává pomalu na povrch. Na sev...
Po rozevlátých vlasech bříz po zlátnoucích strništích po kuličkách pámelníku po ptačím k...
pročpak mě zdržuješ? - už musím frčet! - nevidím důvod proč měl bych tu trčet - nehodlám s...
Stěny kolem nás jsou jako z papíru alespoň mám pořád na co psát čmárám -...
Proč až teď, když je příboj vysoko? Proč až teď, když je slunce daleko? Proč až teď,...
a už zase jsem prázdnej papír - plnej skvrn asi byl jsem delší dobu na slunci - nebo na drogách ...
Po hladině stýskání splývám s tvými slovy v nádechu hřejivých vod souzním v tónech bar...
0