Poezie

Podběl
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: Majda

U asfaltové stezky vyrostl podběl
osamocen
Nevypadal vůbec bezbranně
Svou sílu dával na odiv plným žlutým květem
Hle, překonal jsem tvrdou zem

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Majda

Buď tím, kým chceš být, a nezajímej se o to, co si myslí ostatní.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

V zámeckých zahradách   Zámeckými  zahradami se ráda procházím. Na jaře mě rozkvetlá mag...
idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
všechno je zbytečné a všechno pomine - vše co se narodí zas brzy zahyne… - o sobě zb...
Než ukážeme záda zemi… Než zajdeme si na pohřeb vlastní… Než necháme hnít radost za mří...
Podběl   Skromný a nenáročný na jalové hlíně vyvážce, či na příkopu podle sluneční z...
Vidím šedá hustá oblaka, Jež se plouží po obloze ladným krokem, Malebnou krásu lze spatřit po...
člověk – jen červík ve černé krabičce. - opuštěn. sám. na pospas osudu. - červík vša...
Jako koule v kulečníku, tak se často potácím, ať když do mě někdo vrazí, se hnedka neskácí...
Až jednou zestárnu chci žít na konci světa v omšelé chaloupce co chátrá celá léta ...
Koule Jsem koule, co pouští strach kolem sebe z kanónu touhy vypuzena výstřelem nyní já letím za...
Tak hluboko jsem v tom ještě nevězel Dvakrát za den kocovinu A ještě teď se třesu A pí...
byla to jen chvíle veledílo okamžiku jako když reflektor poprvé osvětlí scénu scénu, kter...
Po rozevlátých vlasech bříz po zlátnoucích strništích po kuličkách pámelníku po ptačím k...
pravda je nesmyslem co vždycky zabolí - že celý život jsem žil jen pro sebe - a přeci nazír...
~ Při meditaci nad výškou, překrásný Let na čas se dívám ~ Pomník pro všechny: - kdo přiš...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Pouliční lampy v řadě chtějí všechno kolem znát. Poctivě tu svítí na zem, tomu, kdo se nech...
oči upřené do reflektorů, oba slepí, napůl hluší, ale srdce nám divoce bu...
I přes dálku všech cest polí a kolejnic přes všechny horizonty i řeky co nás dělí... Jsme s...
Občas před spaním, když se mi nechce usnout, tak si pohodlně ležím a myšlenky nechám pl...
Náplast na sucho, konečně prší, vydatný déšť potřebný. Venkovní aktivity sice mrší, ...
Do topících se očí Kopal jsem, Když přecházel jsem splín Bodá mě U srdce, když dou...
zíral jsem na krysy pohupujicí se na kapotách příměstských aut do rytmu hymny velkoměsta s...
Byl jsem zrozen abych - přál si nesmyslné Abych přihlížel prázdnotě oči, které hledaj...
Příteli můj, nejlepší z nejlepších, dokážeš ve mně vždy vyvolat smích. Příteli můj, nab...
Vavřinec Viděl jsem moře plné soli, zdobené stříbřitými “APOŠTOLY”… Přistoupil o něk...
Pliveš oheň, chceš-li tak se hádej Šleháš plameny, si představ jak příjemně pálej Z kamaráda...
V něžném toužení, v bolestném soužení, zraje, ten večera škleb, za svitu vzdálených hvězd...
Svině Svině hnusná, hnusná, hnusná, každý na lep skočí ji, nedej Bože, aby někdo odepřel o...
nech lásku být. znít. doznít v horečce sobotní noci. už končí s hodinou pozdní - mám ...
Lidi mi říkají: „Vypadáš jak Xindl X.“ Předpokládám, za dvě stě let budou tvrdit: „Něja...
0