Co máš za manýry? O co se snažíš?
Avšak bezvýsledně. To si tu zohledněme.
Zamilovanost k životu patří, i velká snaha,
občas možná i ponížení, v tomto směru,
ale to vše v rozumné míře.
To ví každý dva bratři.
Chceš mi dávat přes cesty vnadidlo,
křižovat mi cestu, použít svoje zbraně?
No, proč ne, ale pak se nediv,
že jsem všechny obešel, oběh´
a povznesl se nad ně.
Hlavní je nezávislost.
Rozumím, že to možná na tvůj mozek
bude až dost,
ale jestli chceš stále mrhat časem,
běžet bez cíle na dlouhou trať,
začít hrát už předem ztracenou bitvu,
tož to si palce drž a šťastně se zas vrať.
Je tady láska a láska. Jako navinutá na kazetě páska.
Nesmí se vnucovat nafrněná, hloupá a kol dokola nebezpečná kráska.
V tomhle mi k tomuto pojmu cosi chybí.
Nechci se vázat, nejsem na moc hrr vztahy,
stejně jako při astmatu nahned přijdou průdušnice stahy.
Nechtěj, abych vzal kramle,
podrazil kramflek, pobral svý kufry
a zavřel zámek.
Ptáš se, jestli mám svůj objev?
No, proč by ne.
A chceš vědět, kdo to je?
Když mě nenaštveš,
získáš bližší vysvětlení, než že: „No ty ne.“
Díky tvému stíhání to ve mně všechno
už ňákou chvíli pulzuje a kyne.
Když nebylas podpora, kde skončila opora?
Jevíš se jak potvora. Proč já tu jsem?
Proboha!