Předpokládám, že všichni víte, co je šikana. Asi si pod tím všichni představíme něco jiného, myslím konkrétně, ale rozděluje se na fyzickou, kam patří mlácení a další fyzické útoky, a tu slovní, nebo prostě tu, kde se nepoužívá fyzické násilí, ale zahrnuje nadávky, zesměšňování, slovní napadání, urážky, donášení a tak dále.
Ano, donášení. Když například zapomenete domácí úkol napsat doma a doděláváte ho ve škole, na tajňačku, a někdo to na vás práskne, taky se jedná o formu šikany.
Stejně tak, když toho druhého (agresora) požádáte o pomoc, nebo o radu, a on si vás zablokuje, s tím, že jste ho stalkovali, a když ten, kdo šikanuje, hledá problémy i tam, kde se žádné nenacházejí, můžeme to brát jako jednu z forem šikany.
Že to je sranda? Je úplně jedno, co to je. Pokud se to děje a ten, komu se to děje, se s tím necítí být v pohodě, tak by se to dít nemělo, a nezáleží na tom, jak to kdo bere.
Lidé bez empatie to většinou nedokáží pochopit.
Děti na základních školách, prostě děti, které ještě neobdržely ten rozum, to, čemu se říká anglicky bully, česky šikanování, zkrátka tento proces opravdu berou jako srandu. Děti, oukej.
Když se na tomto procesu však podílejí i dospělí, ať už kolegové, nebo spolužáci, nejedná se o legraci, ale fakt o zlobu těch lidí.
Šikanu provozují lidé, kteří si ventilují své problémy, které mají sami se sebou, na někom jiném. Rozhodně tam nehledejme něco dobrého, v tom se žádný dobrý úmysl nenachází.
Hlasité předčítání
