Vzhledem k nutnosti zvýšené hygieny kvůli korona viru, která mj. způsobila, že se musely zavřít všechny podniky, i většina obchodů, nákupní šílenství, čekání obyvatel měst na otevření kadeřnictví jako na smilování, nemožnost cestovat, u některých jedinců sníženou imunitu a celkově ohrožení, chápu, že vláda nařídila nošení roušek.
Jenže, včera jsem ve zprávách slyšela, že paní hlasatelka vypočítávala, znělo to, jako kdyby vypočítávala na prstech, kde je nosit, a kde ne.
Ve škole bych preferovala, že by se děti neměly sdružovat, chápu i to rozdělování do vědomostních skupin, že se celkově moc lidí nesmí zdržovat na místě pospolu, protože co kdyby na sebe něco přenesli? Roušky bych tam však nenosila, teda aspoň u těch malých bych to neriskovala, protože malé děti ztrácejí propisky, sešity, úkoly, hlavu, tak by mohly ztratit i roušku. Nejde však jen o ztrátu, mohly by ji třeba vymáchat v kaluži, ve sněhu, v bahně, mohla by jim spadnout do jídla a pak by se už nedala použít. Ve škole tedy ne.
V MHD bych ji asi navrhla taky, protože tam se pohybuje víc bacilů, než kdekoli jinde, kde se vyskytuje víc lidí pohromadě, takže tam rozhodně za mě velké ANO. Při sportu, pokud s ní ten sportovec může běhat a pokud mu nepřekáží, třeba při skoku nebo při míčových hrách, a může v ní dobře dýchat, proč tedy ne.
U příbuzných a celkově mezi kolegy a kamarády, pokud se sejdou jinde, než doma, určitě platí, že se na sebe nesmí vrhat, dávat si hubičky a vyměňovat si nápoje,
třeba na práci venku, protože tam korona řádí nejvíc, bych roušku uplatnila, ale na jídlo, nebo takhle někam bych si ji fakt nebrala. To radši ty podniky tu dobu nenavštívím. U příbuzných bych si roušku nebrala, ale prostě bych si držela odstup. Odstupy bych brala všude, nemyslím jen tu intimní zónu, kterou nutno dodržovat, ale v koroně obzvlášť, asi tak dva metry od sebe, což sice pedagogický dozor na chodbách o přestávkách a v jídelně musí hlídat, určitě výdej obědů tímto zabere podstatně víc času, než za běžných okolností, ale myslím, že bezesporu platí, že naše zdraví je přednější, než se vrátit o půl hodiny déle z oběda.
Uzavřu to pozitivně: žijme v naději a berme to tak, že toto nepříjemné období za nějaký čas pomine, a bude zase krásně.
Hlasité předčítání