Úvaha

Nošení a nenošení roušek
Četba díla zabere cca 3 min.

Vzhledem k nutnosti zvýšené hygieny kvůli korona viru, která mj. způsobila, že se musely zavřít všechny podniky, i většina obchodů, nákupní šílenství, čekání obyvatel měst na otevření kadeřnictví jako na smilování, nemožnost cestovat, u některých jedinců sníženou imunitu a celkově ohrožení, chápu, že vláda nařídila nošení roušek.

Jenže, včera jsem ve zprávách slyšela, že paní hlasatelka vypočítávala, znělo to, jako kdyby vypočítávala na prstech, kde je nosit, a kde ne.

Ve škole bych preferovala, že by se děti neměly sdružovat, chápu i to rozdělování do vědomostních skupin, že se celkově moc lidí nesmí zdržovat na místě pospolu, protože co kdyby na sebe něco přenesli? Roušky bych tam však nenosila, teda aspoň u těch malých bych to neriskovala, protože malé děti ztrácejí propisky, sešity, úkoly, hlavu, tak by mohly ztratit i roušku. Nejde však jen o ztrátu, mohly by ji třeba vymáchat v kaluži, ve sněhu, v bahně, mohla by jim spadnout do jídla a pak by se už nedala použít. Ve škole tedy ne.

V MHD bych ji asi navrhla taky, protože tam se pohybuje víc bacilů, než kdekoli jinde, kde se vyskytuje víc lidí pohromadě, takže tam rozhodně za mě velké ANO. Při sportu, pokud s ní ten sportovec může běhat a pokud mu nepřekáží, třeba při skoku nebo při míčových hrách, a může v ní dobře dýchat, proč tedy ne.

U příbuzných a celkově mezi kolegy a kamarády, pokud se sejdou jinde, než doma, určitě platí, že se na sebe nesmí vrhat, dávat si hubičky a vyměňovat si nápoje,

třeba na práci venku, protože tam korona řádí nejvíc, bych roušku uplatnila, ale na jídlo, nebo takhle někam bych si ji fakt nebrala. To radši ty podniky tu dobu nenavštívím. U příbuzných bych si roušku nebrala, ale prostě bych si držela odstup. Odstupy bych brala všude, nemyslím jen tu intimní zónu, kterou nutno dodržovat, ale v koroně obzvlášť, asi tak dva metry od sebe, což sice pedagogický dozor na chodbách o přestávkách a v jídelně musí hlídat, určitě výdej obědů tímto zabere podstatně víc času, než za běžných okolností, ale myslím, že bezesporu platí, že naše zdraví je přednější, než se vrátit o půl hodiny déle z oběda.

Uzavřu to pozitivně: žijme v naději a berme to tak, že toto nepříjemné období za nějaký čas pomine, a bude zase krásně.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Sidonie Lenerová

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Sprzněn svým žitím stojíš předemnou, můj temný člene, co ocitáš se v jámě svojí... nedo...
Říká se, že karma, tj. osud, že?, je spravedlivá. Že když uděláte něco špatného, vrátí se ...
Ráno, sotva se probouzíme, už se nevědomky rozhodujeme, jaký bude náš den. Rozhodující úlohu hr...
Víš, nemusím být nejlepší. Nejlepší to nemají snadný. Očekává se od nich, že budou vždyc...
Znám slovo "žij". Vím jak zní, jak se píše, v jakém kontextu se používá. Ale jak vlas...
Co je to vůbec ŽIVOT? Pokaždé, když v noci usínám se pozastavuji nad touhle otázkou. Větš...
Předpokládám, že všichni víte, co je šikana. Asi si pod tím všichni představíme něco jiného,...
Něco k zamyšlení... Kritizovat - to je usvědčit autora, že to nedělá tak, jak bych to dělal j...
  Občas mne udivuje, jak moc dokáží sny ovlivnit naše chování. Ne, myslím to vážně....
Ten parádní pocit rozviklaného provazového mostu zbožňuji. Je to tak uklidňující pocit, když si...
Než mé myšlenky vplují do prstů na klávesnici, než mozek otevře poklop na popelnici, chci při...
Podivná  to doba ...
Kam jdu? Jdu vyhodit další knížku. Už ji nebudu potřebovat. Jdu do světa. Proč? Svět je tady....
white petaled flowers
Má smysl psát?? O co horší bude tento zápis oproti jiným?? Rozdíl bude pouze v obsazení. Tolik č...
Štvou mě programátoři. Velice mě programátoři štvou. Programátoři mě neuvěřitelně štvou. ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Než mé myšlenky vplují do prstů na klávesnici, než mozek otevře poklop na popelnici, chci při...
Kam jdu? Jdu vyhodit další knížku. Už ji nebudu potřebovat. Jdu do světa. Proč? Svět je tady....
A room that has a bunch of pictures on the wall
Všetci spia... Len ja sedím na vozíku a hľadím do tmy hľadajúc moju hviezdu. Tú hviezdu, ktorú...
Občas se asi každému stane, že neví, jak začít. Ať už s psaním příběhu, nebo něčeho jinéh...
brown wooden swing on green grass field during daytime
    Je dobré mít nějaká ta přání, i ta která se splnit nedají.  Lepší než si nepřát nic....
Někteří z nás by se dali přirovnat k popínavým rostlinám; když je zasadíte, doufáte, jak krás...
Ráno, sotva se probouzíme, už se nevědomky rozhodujeme, jaký bude náš den. Rozhodující úlohu hr...
Sprzněn svým žitím stojíš předemnou, můj temný člene, co ocitáš se v jámě svojí... nedo...
Je to stejný jako vždycky... Nic se nepočítá, vše je zakamuflovaný a nikoho to nezajímá... Když...
Něco k zamyšlení... Kritizovat - to je usvědčit autora, že to nedělá tak, jak bych to dělal j...
Víš, nemusím být nejlepší. Nejlepší to nemají snadný. Očekává se od nich, že budou vždyc...
Říká se, že karma, tj. osud, že?, je spravedlivá. Že když uděláte něco špatného, vrátí se ...
Kdysi jsem slyšela, že "Bohdalka" se vystavila nahá na balkoně a někdo (některej bulvári...
Ten parádní pocit rozviklaného provazového mostu zbožňuji. Je to tak uklidňující pocit, když si...
Podivná  to doba ...
0