Biografie

Pokračování
Četba díla zabere cca 2 min.

Chodila jsem na maturáky, přesněji řečeno jsem navštívila jeden, a to sice ten svůj, kde jsem tancovala s paní asistentkou a panem učitelem, se spolužáky a taky jsem pařila na pódiu, učitelé s námi. Mám s nimi, i s učiteli a s moderátorem a s jedním členem z organizace, nejmenované, fotky. Když jsem normálně trávila čas se svými spolužáky, bylo to v pohodě. Ale jednou, a na to jsem už skoro zapomněla, ale jen skoro.

No tak to jsme v sedmé třídě uvítali návštěvu. To k nám do školy zavítali jeden frajer a jeho kolegyně, oba pracující v zoo Ohrada, aby nám, žákům i učitelům, pověděli něco o šelmách. Především kočkovitých a psovitých. Právě jsme to probírali v hodině přírodopisu, tak na příští hodinu jejich návštěva byla na denním pořádku.

Tam nám nejdříve něco vyprávěli, ti dva pracovníci ze zoo, a pak přišel na řadu workshop. Ten pán si nás tam rozdělil do skupin, jak jemu se to šiklo, víc neřešil. Já jsem skončila ve skupině s lidmi, které jsem neznala, a kteří sem na svět přišli navíc dřív, než já. Můj mozek vydal signál, že introvertům se takto nepracuje moc dobře, a proto jsem se cítila fakt dost nesvá. Přibližně takový pocit, který pociťoval Harry, když lidé civěli na jeho jizvu, kterou získal po zásahu lorda Voldemorta, mi dodal můj mozek. Potom mi ten frajer cosi řekl a já jsem se zatvářila asi jako jelito, které proběhlo mořskou vodou, protože jsem mu špatně rozuměla. On si to vyložil tak, jako že trpím hluchotou, a řekl mi, byť s úsměvem, ale stejně to naštve: “Aha, já jsem nevěděl, že neslyšíš,” což mě dorazilo, ale otřepala jsem se z toho, a pohoda jahoda.

Naštěstí mě z tohoto špatného pocitu zachránila paní učitelka, tím, že mi řekla, že to dělat nemusím. Za to jsem jí neskonale vděčná.

Tímto bych tuto kapitolu asi uzavřela. Jen tahle situace celkem stála za popis. V této kapitole, a za dání sem. Tak zatím se mějte hezky a pa. Snad příště.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Sidonie Lenerová

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Ke každému z nás se pojí nějaká minulost a nějaké vlastnosti. Jak říkaly babičky: "Někdo...
Chodím do práce, kde mi spousta lidí, nebo spíš lidé z vedení, ať už na dílně, tak na firmě, ...
Je to div, že ještě žijeme, vidiny katastrof všeho druhu obcházejí naše hromadné příbytky v...
...Obr Ínemak mě i Ohyna vážně vzal s sebou na oslavu k mořskému králi Moranovi! Bylo to tam mo...
Další příběhy ze snů Nerozluční? Když pro mě obr Ínemak znovu přišel a odnesl mě do s...
V bouřkové noci spatřila jsem anděla, Oči upírající se k obloze, kolem něj temný svět ...
Kde křičí skonalí žízniví není jsoucna pranic a svět zdmi v nekonečnu oplocen absurdní svět,...
předchozí část zde II. Stínohra Celý ten dlouhý den byl absolutně prázdný, nudný, plný jedn...
Vždy jsem chtěla vědět, jaké to je žít podle sebe. Nikdy jsem nedostala tu šanci. Je pozdě čeho...
V cigaretách byl   pravý tabák
  S Agnes jsme se poznaly, když mi byly 3 roky. Nastoupila jsem tehdy do mateřské školky, celá...
HURÁ NA HORY !!!, aneb první, ne jediné seznamování s démonem alkoholu. „Ahoj Míro!“ Pozdrav...
Kakofonie rozladěných nástrojů ve znesvářeném orchestru Havrani v polích Melancholie p...
Stála si na schodechPrý ukážeš mi pokoj podkrovníTak svůdná, až tajil se mi dechV těle co je ji...
Pohádku o Smolíčkovi jistě znáteDnes představím vám, její smutné “hrdinky”Tak tady výsledk...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  S Agnes jsme se poznaly, když mi byly 3 roky. Nastoupila jsem tehdy do mateřské školky, celá...
Chodím do práce, kde mi spousta lidí, nebo spíš lidé z vedení, ať už na dílně, tak na firmě, ...
Volání ze snů Když se sny zdají být naléhavé a volají ti, kteří si přejí změnit svůj osud...
Až se ti někdy bude chtít koutkem oka zavadit o můj prostý život... Bez vyzvání vejdi dál ...
  “Co to máš na tváři? Tady vlevo? Vždyť to vypadá jako hadí kůže. Ale je to slizké....
Inkoust prosakoval z napitých mračen do zdí domů Po dešti sladce voněl asfalt. Květy stromů s...
HURÁ NA HORY !!!, aneb první, ne jediné seznamování s démonem alkoholu. „Ahoj Míro!“ Pozdrav...
Náhle mě cosi drclo do lokte. Paže se svezla z opěrky a tělo, které tak přišlo o oporu, se nachý...
https://youtube.com/shorts/h9aMAQRK1Ks?si=JzEYHq3vrIpYsoc-     Nahé nebe   Nahé neb...
Ledové šlépěje
Šlépěje času   Šlépěje času odtávají pamětí generací. Krví zaplacené slzami získan...
Ta nejstarší je růže planá, prostřední je slunečnicí, ta třetí je kopretina, tři ses...
příliš pozdní ráno příliš krátkého dne a příliš brzký večer příliš dlouhé noci -...
Ke každému z nás se pojí nějaká minulost a nějaké vlastnosti. Jak říkaly babičky: "Někdo...
prvotina z podzimu 2016   ulice města potemněly. v posteli večer mne sžírá chlad. snad jsm...
V cigaretách byl   pravý tabák
0