Biografie

Pokračování

Chodila jsem na maturáky, přesněji řečeno jsem navštívila jeden, a to sice ten svůj, kde jsem tancovala s paní asistentkou a panem učitelem, se spolužáky a taky jsem pařila na pódiu, učitelé s námi. Mám s nimi, i s učiteli a s moderátorem a s jedním členem z organizace, nejmenované, fotky. Když jsem normálně trávila čas se svými spolužáky, bylo to v pohodě. Ale jednou, a na to jsem už skoro zapomněla, ale jen skoro.

No tak to jsme v sedmé třídě uvítali návštěvu. To k nám do školy zavítali jeden frajer a jeho kolegyně, oba pracující v zoo Ohrada, aby nám, žákům i učitelům, pověděli něco o šelmách. Především kočkovitých a psovitých. Právě jsme to probírali v hodině přírodopisu, tak na příští hodinu jejich návštěva byla na denním pořádku.

Tam nám nejdříve něco vyprávěli, ti dva pracovníci ze zoo, a pak přišel na řadu workshop. Ten pán si nás tam rozdělil do skupin, jak jemu se to šiklo, víc neřešil. Já jsem skončila ve skupině s lidmi, které jsem neznala, a kteří sem na svět přišli navíc dřív, než já. Můj mozek vydal signál, že introvertům se takto nepracuje moc dobře, a proto jsem se cítila fakt dost nesvá. Přibližně takový pocit, který pociťoval Harry, když lidé civěli na jeho jizvu, kterou získal po zásahu lorda Voldemorta, mi dodal můj mozek. Potom mi ten frajer cosi řekl a já jsem se zatvářila asi jako jelito, které proběhlo mořskou vodou, protože jsem mu špatně rozuměla. On si to vyložil tak, jako že trpím hluchotou, a řekl mi, byť s úsměvem, ale stejně to naštve: „Aha, já jsem nevěděl, že neslyšíš,“ což mě dorazilo, ale otřepala jsem se z toho, a pohoda jahoda.

Naštěstí mě z tohoto špatného pocitu zachránila paní učitelka, tím, že mi řekla, že to dělat nemusím. Za to jsem jí neskonale vděčná.

Tímto bych tuto kapitolu asi uzavřela. Jen tahle situace celkem stála za popis. V této kapitole, a za dání sem. Tak zatím se mějte hezky a pa. Snad příště.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Sidonie Lenerová

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 2 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Noční režim
Četba díla zabere cca 2 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

v předpokoji pole pít ruměné doušky vlčích stesků   a za rozbřesku uchopit ...
Nejsem kafař, ale v létě si občas dopřeji nápoje dobrého. Holka se přifař, neboj se, řeknu ...
V cigaretách byl   pravý tabák
Nová perníková chaloupka   Byl jednou jeden podnikatel, kterého dočista vytunelovali. Když už n...
Sedím na kameni u břehu mrtvého moře. Mhouřím oči proti slunci a oddávám se pokoře. Někde v ...
Měkká a uplakaná hladina padají  kapky - trochu smutná nostalgická dáma.   Vědoma si zr...
Ke každému z nás se pojí nějaká minulost a nějaké vlastnosti. Jak říkaly babičky: "Někdo...
  S Agnes jsme se poznaly, když mi byly 3 roky. Nastoupila jsem tehdy do mateřské školky, celá...
U asfaltové stezky vyrostl podběl osamocen Nevypadal vůbec bezbranně Svou sílu dával na odiv plný...
Kuba a Anče   Anče: Kubo! Už jsem milostpána našla. Mimochodem, už jsi naznačil jemnostpán...
Co je to vůbec ŽIVOT? Pokaždé, když v noci usínám se pozastavuji nad touhle otázkou. Větš...
K cíli  vede více cest ...
ve špatný čas na špatném místě - říkám si tedy „snad příště!“ - snad příště? ...
[video width="720" height="720" mp4="https://www.klubliteratu.cz/wp-content/uploa...
„lidi jsou zákeřný svině!“ vykřik a vlezl do skříně. - v skříni sám hnil a honil ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

V učebně s pár studentů je Reid a Hotch (z pohledu Reida):   Já dostal za úkol společně ...
Ke každému z nás se pojí nějaká minulost a nějaké vlastnosti. Jak říkaly babičky: "Někdo...
Ledovým střepem poranila srdce malého Káje zlá zimní královna. Zdá se, že si stále hraje...
Bloudím hlavou mladé dívky, bloudím v jednom velkém panoptiku. Vzpomínky na cukrbliky, popisky s...
Dovoluji si nabídnout malou ochutnávku z knihy povídek "Alláhovy děti", za chybky se omlou...
V cigaretách byl   pravý tabák
Jde o jeden takový "barový dialog", zaznamenaný včetně myšlenkových pochodů :-). Tučno...
Čas a prostor časoprostor otvírá se brána utkaná z pavučin. Vidíš cestu? Jsi šťastný m...
Co mi poví oko soví? Nemám zdání jaké přání mět.   Moudrost soví sovy zd...
  S Agnes jsme se poznaly, když mi byly 3 roky. Nastoupila jsem tehdy do mateřské školky, celá...
Světlo   Jít za světlem dýchat a žít – světlem naděje nepřežívat – spoustu času j...
[embed]https://www.youtube.com/watch?v=OBN9foYBW9g[/embed] Autoři Josef Stráca Ilko a Richard Bob...
Oprátka milá je proti tvým hříchům, klečíš a hlavu si na špalek dáš. Snažíš se vzdorovat...
  na stěně skvěje se kousek tvého nitra – ten obraz od tebe co sama jsi utkala z pavučiny ...
V labyrintu slov vzdávám hold básníkům, snad nezaniknou v kulminaci času. Přestaňme dávat výz...
0