Povídka

Pár vět o zemi kde neexistovala náhoda
Četba díla zabere cca 2 min.

city, landscape, panorama
Autor: Oskar Valid

Důlní inženýr, na volné noze, Antoš Carboch vyšel z restaurace. Byl si dobře vědom toho, že na něj během příští sekundy spadne kus zdiva a během půlhodiny bude ujíždět sanitkou do Von Thoyerovi nemocnice, kde následující den zemře. Dobře věděl, že jediná schopná anestezioložka Huňková má nemocnou dceru a mladá netalentovaná kolegyně Crhová nebude schopna pomoci. Důlní inženýr Antoš Carboch si tím nebyl jist, on to věděl. Vykročil tedy v klidu a smířen do tmy.

Vzpomínal ještě jak v úterý vybral hlavní výhru v loterii a přišlo mu to marné. Obyčejně nevsázel, ale když věděl, že vyhraje, vsadil si. Ostatně tak jako každý normální Člověk. Někdy si říkal, jak taková loterie může vůbec fungovat, jistě je postavena na určitých sponzorských sázkách… v tu chvíli se zastyděl. Během svého poměrně nedlouhého života si ani jednou sponzorsky nevsadil a teď už s tím nic nenadělá – ostatně tak jako s výhrou. Stačil se ještě zaradovat nad touto očividnou spravedlností a pak důlního inženýra Antoše Carbocha, skutečně smířeného, pohltila tma.

Zatím jediná schopná anestezioložka Von Thoyerovi nemocnice Dr. Ašád Huňková vařila čaj své nemocné dceři. Dcerka neměla žízeň, ani vařený čaj neměl konkrétní léčivé účinky. Huňková dobře věděla, že dcerka v pondělí půjde veselá a zdravá do školy. Současně však věděla, že čaj jí uvařit musí. Trochu jí bylo líto Antoše Carbocha, ale jen tolik, kolik je určeno.

 

3.56/5 (3)

O autorovi

Oskar Valid

Melancholik (nejen)

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
3.56/5 (3)
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
3.56/5 (3)
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

„Leo, jsi připraven?“ Zeptal se mě Birman. „Ano.“ Odpověděl jsem a znovu se zamáčkl víc...
Jemný vánek rozechvíval cípy jejích blankytných vílích křidélek. Dudlinka měla naspěch, letě...
„Já vím, že je to těžké, ale ty to zvládneš,“ hřejivá slova Asherovy matky podtrhl její zd...
Alexandra se probudila časně zrána. Slunce ještě nestačilo vyjít, dá-li se zbytku naší největ...
Několik hodin v životě muže, který ztratil zdraví, naději a svou rodinu. Naději a zdraví mu slí...
  …neobviňuj mou přirozenost za to, že mě odlišila od ostatních… Epiktétos, Rozpravy ...
Ztěžka vydechl. Tohle se mu děje pořád. Vždycky se něco musí podělat, Dave Parnell prostě nemě...
Prolog Ta zrnka, ta nepatrná smítka vystavěla kdysi čísi srdce. Nebo list v koruně stromu. Či sna...
Dům na hraně pekla Lásko, odpusť, musel jsem naléhavě odjet. Vydal jsem se hledat jednoho starého ...
Houba se k Marii přislídila uprostřed zimy. Měla ráda chlad a Mariin pokoj by oním nejchladnější...
Z pozůstalosti Mika Ekima Slibná povídka (a možná i něco víc), bohužel nedokončená. Autor, M...
Jsem c. k. lapiduch a vězím v takové smrduté díře u Přemyšlu. Nebudu zabíhat do detailů: Fronta...
Ten den vlaky ještě odjížděly tak, jak měly. Lidé nastupovali a vystupovali sledujíce své každo...
Zabzučel mi telefon a z displeje na mě blikala ikonka smsky. Rozespale jsem ho odemkl. Zpráva byla od...
Osm padesát pět středoevropského času. Chystám se chopit příležitosti, jež se už nikdy nebude ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Prolog Ta zrnka, ta nepatrná smítka vystavěla kdysi čísi srdce. Nebo list v koruně stromu. Či sna...
„Leo, jsi připraven?“ Zeptal se mě Birman. „Ano.“ Odpověděl jsem a znovu se zamáčkl víc...
Jsem c. k. lapiduch a vězím v takové smrduté díře u Přemyšlu. Nebudu zabíhat do detailů: Fronta...
  …neobviňuj mou přirozenost za to, že mě odlišila od ostatních… Epiktétos, Rozpravy ...
„Já vím, že je to těžké, ale ty to zvládneš,“ hřejivá slova Asherovy matky podtrhl její zd...
Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...
Dům na hraně pekla Lásko, odpusť, musel jsem naléhavě odjet. Vydal jsem se hledat jednoho starého ...
Zabzučel mi telefon a z displeje na mě blikala ikonka smsky. Rozespale jsem ho odemkl. Zpráva byla od...
„Přistáváme!“ Zavolal jsem na kolegy a připoutal se. Tato planeta je obydlena myslícími bytostm...
Několik hodin v životě muže, který ztratil zdraví, naději a svou rodinu. Naději a zdraví mu slí...
Jemný vánek rozechvíval cípy jejích blankytných vílích křidélek. Dudlinka měla naspěch, letě...
Z pozůstalosti Mika Ekima Slibná povídka (a možná i něco víc), bohužel nedokončená. Autor, M...
Ztěžka vydechl. Tohle se mu děje pořád. Vždycky se něco musí podělat, Dave Parnell prostě nemě...
silhouette of man standing beside shore under brown sky during daytime
Bylo to jen několik týdnů, kdy se svět změnil k nepoznání. Pandemie se šířila rychle a nekontro...
Osm padesát pět středoevropského času. Chystám se chopit příležitosti, jež se už nikdy nebude ...
0