Povídka

Pár vět o zemi kde neexistovala náhoda

city, landscape, panorama
Autor: Oskar Valid

Důlní inženýr, na volné noze, Antoš Carboch vyšel z restaurace. Byl si dobře vědom toho, že na něj během příští sekundy spadne kus zdiva a během půlhodiny bude ujíždět sanitkou do Von Thoyerovi nemocnice, kde následující den zemře. Dobře věděl, že jediná schopná anestezioložka Huňková má nemocnou dceru a mladá netalentovaná kolegyně Crhová nebude schopna pomoci. Důlní inženýr Antoš Carboch si tím nebyl jist, on to věděl. Vykročil tedy v klidu a smířen do tmy.

Vzpomínal ještě jak v úterý vybral hlavní výhru v loterii a přišlo mu to marné. Obyčejně nevsázel, ale když věděl, že vyhraje, vsadil si. Ostatně tak jako každý normální Člověk. Někdy si říkal, jak taková loterie může vůbec fungovat, jistě je postavena na určitých sponzorských sázkách… v tu chvíli se zastyděl. Během svého poměrně nedlouhého života si ani jednou sponzorsky nevsadil a teď už s tím nic nenadělá – ostatně tak jako s výhrou. Stačil se ještě zaradovat nad touto očividnou spravedlností a pak důlního inženýra Antoše Carbocha, skutečně smířeného, pohltila tma.

Zatím jediná schopná anestezioložka Von Thoyerovi nemocnice Dr. Ašád Huňková vařila čaj své nemocné dceři. Dcerka neměla žízeň, ani vařený čaj neměl konkrétní léčivé účinky. Huňková dobře věděla, že dcerka v pondělí půjde veselá a zdravá do školy. Současně však věděla, že čaj jí uvařit musí. Trochu jí bylo líto Antoše Carbocha, ale jen tolik, kolik je určeno.

 

3.56/5 (3)

O autorovi

Oskar Valid

Melancholik (nejen)

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 2 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
3.56/5 (3)
Noční režim
Četba díla zabere cca 2 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
3.56/5 (3)
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Sci-fi příběh pro nejlepšího tátu na světě. Napsal Ephe. V propastné hlubině nekonečného ves...
Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...
Osm padesát pět středoevropského času. Chystám se chopit příležitosti, jež se už nikdy nebude ...
„Přistáváme!“ Zavolal jsem na kolegy a připoutal se. Tato planeta je obydlena myslícími bytostm...
Za okny kavárny se na špinavý chodník snášela lehká popelavá sprška. Ticho. Venku se v chladné ...
Několik hodin v životě muže, který ztratil zdraví, naději a svou rodinu. Naději a zdraví mu slí...
  …neobviňuj mou přirozenost za to, že mě odlišila od ostatních… Epiktétos, Rozpravy ...
Prolog Ta zrnka, ta nepatrná smítka vystavěla kdysi čísi srdce. Nebo list v koruně stromu. Či sna...
Zabzučel mi telefon a z displeje na mě blikala ikonka smsky. Rozespale jsem ho odemkl. Zpráva byla od...
Jemný vánek rozechvíval cípy jejích blankytných vílích křidélek. Dudlinka měla naspěch, letě...
Houba se k Marii přislídila uprostřed zimy. Měla ráda chlad a Mariin pokoj by oním nejchladnější...
Bylo to jen několik týdnů, kdy se svět změnil k nepoznání. Pandemie se šířila rychle a nekontro...
„Leo, jsi připraven?“ Zeptal se mě Birman. „Ano.“ Odpověděl jsem a znovu se zamáčkl víc...
Dům na hraně pekla Lásko, odpusť, musel jsem naléhavě odjet. Vydal jsem se hledat jednoho starého ...
Z pozůstalosti Mika Ekima Slibná povídka (a možná i něco víc), bohužel nedokončená. Autor, M...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Z pozůstalosti Mika Ekima Slibná povídka (a možná i něco víc), bohužel nedokončená. Autor, M...
Osm padesát pět středoevropského času. Chystám se chopit příležitosti, jež se už nikdy nebude ...
  …neobviňuj mou přirozenost za to, že mě odlišila od ostatních… Epiktétos, Rozpravy ...
Prolog Ta zrnka, ta nepatrná smítka vystavěla kdysi čísi srdce. Nebo list v koruně stromu. Či sna...
Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...
„Leo, jsi připraven?“ Zeptal se mě Birman. „Ano.“ Odpověděl jsem a znovu se zamáčkl víc...
Bylo to jen několik týdnů, kdy se svět změnil k nepoznání. Pandemie se šířila rychle a nekontro...
„Přistáváme!“ Zavolal jsem na kolegy a připoutal se. Tato planeta je obydlena myslícími bytostm...
Několik hodin v životě muže, který ztratil zdraví, naději a svou rodinu. Naději a zdraví mu slí...
Zabzučel mi telefon a z displeje na mě blikala ikonka smsky. Rozespale jsem ho odemkl. Zpráva byla od...
Houba se k Marii přislídila uprostřed zimy. Měla ráda chlad a Mariin pokoj by oním nejchladnější...
Ztěžka vydechl. Tohle se mu děje pořád. Vždycky se něco musí podělat, Dave Parnell prostě nemě...
Ten den vlaky ještě odjížděly tak, jak měly. Lidé nastupovali a vystupovali sledujíce své každo...
Za okny kavárny se na špinavý chodník snášela lehká popelavá sprška. Ticho. Venku se v chladné ...
Alexandra se probudila časně zrána. Slunce ještě nestačilo vyjít, dá-li se zbytku naší největ...
0