Poezie

Dotek reality

Autor: Oskar Valid

Stojí bez místa

stojí bez bytí

stojí, ale neví

a tak jde

Jde bez kroků

jde bez kormidla

jde, protože v této chvíli

nic jiného nezná

jde, aby stál

Nešel-li by, brzy by vzlétl

a pak by letěl

letěl bez křídel

letěl bez kompasu

letěl, protože nešel

letěl by aby nestál.

 

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Oskar Valid

Melancholik (nejen)

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Stěny kolem nás jsou jako z papíru alespoň mám pořád na co psát čmárám -...
Lidské tělo Tanec “kosťový” nám mnohdy napoví, vnitřnosti naše klepou se bujaře v Božím...
vracím se vlakem sám z prahy zpět do brna – každej tam koho znám mě trochu odrbal… však o č...
opřela si hlavu o jeho hruď oba byli oblečení do vzdušných zámků   oba mlčel...
psal jsem si básničku o nebi. o hvězdách. na tvoji zadničku a na tvých kalhotkách. a n...
[embed]https://www.facebook.com/chaoscompanycze/videos/2183575931913461/?t=21[/embed] Vesmír je nekon...
stříbrný svit půlnočního úplňku měsíce lesku pod mraky deště razí si cestu sk...
jak by mi někdo vyrval duši z těla - odešla tak náhle. navždycky. celá. a když si vzpomenu ...
trápí mne stesk každé ráno. trápí mne stesk každý den. a trápit bude – vím že ano – v...
kráčím opilej ulicí - dnes budu spát jak v hrobě - mám totiž slušnou opici a dobrou noc...
pročpak mě zdržuješ? - už musím frčet! - nevidím důvod proč měl bych tu trčet - nehodlám s...
Koule Jsem koule, co pouští strach kolem sebe z kanónu touhy vypuzena výstřelem nyní já letím za...
Bolí to a bude víc, lepší už to nebude. Vymačkáváš vzduch z mých plic. Proč to děláš, osud...
ve špatný čas na špatném místě - říkám si tedy „snad příště!“ - snad příště? ...
Zemřela jsem. A strašně mě to zasáhlo. Nevím jak. Proč se to stalo. Všechno se zdálo být v p...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Zemřela jsem. A strašně mě to zasáhlo. Nevím jak. Proč se to stalo. Všechno se zdálo být v p...
lidi jsou chodící reklama - kupec co sebe sám prodává. co prodal vše – tělo i duši - k...
zdál se mi sen – noční můra - že věci co jsou můžou nebýt - zdá se mi sen – denně zn...
idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
...aneb báseň navždy(?) rozepsaná     věnováno všem co chtěj nemít co ztratit a v...
bodavý svit zlatého slunce na širém obzoru pluje napříč blankytně modrou hladinou a odr...
Srdceryvnost postranních ulic, které prozkoumává zásadně po znásilnění další fla...
vše co chci už dávno mám. čím víc chci tím víc nezískám a čím víc získám tím mén...
Nad hlavou mi jako v komixu visí otazníky Stojím na zastávce a konečky prstů už mi skoro hoří...
  cestování – to je zlo! žere to jen prachy. a co z toho vylezlo? – hrůzy. děsy. strachy!...
sudba samoty prvotina z jara 2016     prolog   mrtvá duše v tichu samoty...
Po nekonečnosti pracovní doby v době, kdy už čestní lidé volají pořádkovou službu na pobudy ...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo...
Šikana Den kdy ti ublížil... Ležím na klinice v rukách čtyři kanily. V kanylách pravidelná d...
kdysi jsem chtěl psávat písničky bluesový - že kluci zbrklí jsou a holky rumový - mí holky...
0