Poezie

Na houbách

Na houbách
Autor: Motýlek
Toto dílo je (15/42) součást sbírky: 
Ostrovy
  

To jste ještě byli na houbách,

říkávala má babička,

když jsme my děti

vyslechly něco z minulosti,

co nepatřilo našim uším.

Byla jsem zvídavá, hodně jsem četla

a silně jsem o tom přemýšlela

a tázala se kolem dokola –

leč babička – zahnaná do úzkých

nechtěla prozradit více.

A tak jsem přemýšlela,

Lámala si hlavinku, ta šrotovala.

A babičko –  jak jsme na těch houbách byli?

Nic – babička usilovně pracovala,

– nevnímala.

A já, dítě s bujnou fantazií

 jsem si nás lidi jako slimáčky

 na těch houbách představovala

 a teď jsem to namalovala.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 14         Část 16 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Tvářili jste se, že tady je ráj, možná budeme žrát po kočkách kosti. Tvářili jste se, že t...
  „SLEVA NA VŠECHNY BRÝLOVÉ ČOČKY!“ – čtu zvenčí výlohu vstoje a mlčky – „SLE...
hlavně ne ten ostrej nůž! to bylo by moc rychlý – raději zkus rudou růž a tiše ze rtů vzdyc...
loni inkoust na papír ronil - letos došel mi inkoust...   - pf 2019   &n...
Achilles želvu nedohonil a já bych se měl tady trápit že potenciál jsem nenaplnil? - vždy...
  cestování – to je zlo! žere to jen prachy. a co z toho vylezlo? – hrůzy. děsy. strachy!...
nahá na mě skáče. směje se. a pláče. zrychlí. křičí „i‘m so close!“ - jen aby m...
tvrdila že je to naprosto normální... - já však měl pochyby zda je to morální - vždyť mě tí...
bůh má svět na háku a svět na háku boha má. - stojí to za hádku? pro koho? pro boha? ...
chudák holka – je zase zoufalá. - zkoušela na mě gesta dost troufalá - a teďkon lituje na co si...
  po zeleném kraji do dáli svrchu pláče jasné modré nebe. je krásně… dneska na obrazo...
úsvit na pláži – soumrak na horách - ruce rozpažil na mostě sebevrah - spával na plážích. vst...
v poslední době si žiju dost na hraně - navenek se mnou je možná i švanda. uvnitř však cítím...
býváme debilní hovada… - dáváme jen co kdo dostává. a člověk člověku za zády směje s...
Houby, houby, houbičky, krasavice načechrané, podvinuté, lupenaté tajuplné, milované. ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

býváme debilní hovada… - dáváme jen co kdo dostává. a člověk člověku za zády směje s...
jako bych tady ani snad nebyl… jak se mám přesvědčit že vůbec jsem? chovaj se ke mně jak b...
na smrt se neumírá – na smrt se žije! - a na život všichni umřeme! - zítra nás čeká jen...
Nezbláznit se, číst Četba má healing efekt. Neříkat si: „já mám defekt.“ Tři sta k...
člověk – jen červík ve černé krabičce. - opuštěn. sám. na pospas osudu. - červík vša...
Už si poklad krásný nesu není sice blýskavý zato září jako rubín v očích mých se celý s...
blbý že nestojím za žádným hnutím – sedím a čumím a nevstát se nutím – ideje mění...
„lidi jsou zákeřný svině!“ vykřik a vlezl do skříně. - v skříni sám hnil a honil ...
sejmu dnes mouchy dvě jedinou ranou! – udeřím tak silně že už nevstanou – udeřím tak silně...
Pobuda domuprostý, jehož nika pozadí hostí, dlaní v hrdle lahev svírá, pach pudí odpor i ta nouze...
  líbáš mě na penis – já ti to věřím. tajemství zrození tvým ústům svěřím – mýc...
dal jsem si k večeři dva párky v rohlíku … proč píšu co píšu? co stojí za zmínku? – mož...
prvotina z léta 2016 na motivy mistrovského veledíla Máj od Karla Hynka Máchy     byl ...
lidi mi říkali – buď šéfem. buď králem! a já jim naletěl – však jenom málem… když...
...aneb báseň navždy(?) rozepsaná     věnováno všem co chtěj nemít co ztratit a v...
0