Poezie

Čas šípků a jeřabin

podzimní krajina se šípky
Autor: Motýlek
Toto dílo je (24/42) součást sbírky: 
Ostrovy
  

Čas šípků a jeřabin

 

Čas šípků a jeřabin,

čas souzení a vin

čas mlh a barevného listí

nebe se pláčem dešťů čistí

když rychlý vítr

mraky žene po obloze.

Na duši spíše smutno,

lehce zebe

čas jíní ranních mrazíků,

rozverných plískanic

i mně je někdy nanic.

S podzimem pohladím své křivdy,

počkám na prosluněný den

otevřu okno, řeknu: „Jen běžte!“

a vypustím je ven.

                                     

 

 

 

 

 

V Litomyšli dne 1. listopadu 2020   Irena Švecová

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 23         Část 25 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Vzpomínky dřeva v podkroví. Smrkové židle, stůl dubový. Šlapací stroj má tu svou skrýš, i ...
Chtít od života víc a od sebe chtít více, Ty víš co chci Ti říct, dýcháš skrz mé plíce. M...
Občas před spaním, když se mi nechce usnout, tak si pohodlně ležím a myšlenky nechám pl...
otlučená, počmáraná ustaraně postává u silnice telefonní budka  - introvertní závan...
křičela „bolí to! – ach. auky. auky!“ já zas „mě mrzí to... tak čauky mňauky.“ – dn...
Sluneční hodiny v nebi se vlečou. Jak vrabec v hrsti ti mimoděk uletěl. Neptej se kam, vždyť n...
Chtěla bych uletět zavřenou mříží. Létat jak vločka sněhu, být krásná a něžná a jen b...
  „SLEVA NA VŠECHNY BRÝLOVÉ ČOČKY!“ – čtu zvenčí výlohu vstoje a mlčky – „SLE...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
vracím se vlakem sám z prahy zpět do brna – každej tam koho znám mě trochu odrbal… však o č...
fuj! dej to pryč! tohle ti nesluší… šperky a piercingy na těle. na uších. raděj si sundej sv...
člověk – jen červík ve černé krabičce. - opuštěn. sám. na pospas osudu. - červík vša...
bůh má svět na háku a svět na háku boha má. - stojí to za hádku? pro koho? pro boha? ...
Sen o prvotním vesmírném tanci Tajemný tón SVĚTLA prvorozené magické písně zrozen je v moři ...
jsem asi tak napůl jinde… neřek bych že v „vyšších sférách“ - vím totiž že víš t...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Pliveš oheň, chceš-li tak se hádej Šleháš plameny, si představ jak příjemně pálej Z kamaráda...
Když vidím kvésti louku. Karafiát v tom teple zavoněl. Hned jsem si k němu přivoněl. Obilí m...
Bledule   Tak se dívám, tiše žasnu, utápím se celá v krásnu. jak to dělá něžná kráska...
loď se potápí – mávám rukama! - snažím se abych nikoho nezklamal - a sám se potápím – lid...
Čekání Je skvělá komedie Čekáš a čekáš A srdce bije Když pokračuješ v čekání...
já sám jsem si svým vlastním neštěstím… jak nebýt sebou sám nikdy nezjistím. šťasten ...
hřmí mi myšlenky po kolena v blátě usychám   pomalu vplouvám do nikam   Bůh ví...
loni inkoust na papír ronil - letos došel mi inkoust...   - pf 2019   &n...
pravda je nesmyslem co vždycky zabolí - že celý život jsem žil jen pro sebe - a přeci nazír...
Kdeže ty loňský sněhy jsou vzal je ďas a my zpiti pod obraz kráčíme noční krajinou   ...
Sluneční hodiny v nebi se vlečou. Jak vrabec v hrsti ti mimoděk uletěl. Neptej se kam, vždyť n...
Nespavá   Když si tak stýskám prstýnkem z pohádky beránka co nás všechny spasil ...
křičela „bolí to! – ach. auky. auky!“ já zas „mě mrzí to... tak čauky mňauky.“ – dn...
Den se dostal ke konci, měsíc svítí do noci. Na nebesa hledím, moře hvězd vidím. &nbs...
Bezprostřednost Vyřčené slovo často kamenem úrazu bývá, zleva, zprava žene se ona bída, ...
0