Vavřinec
Viděl jsem moře plné soli,
zdobené stříbřitými “APOŠTOLY”…
Přistoupil o několik kroků blíže,
dostal výraznou chuť na lanýže…
Ten první mne vzal za ruku,
poskytl zajímavou “ponuku”,
o několik málo chvil,
postihl mě “KRATOCHVÍL”…
Dal se rychle do skoku,
do hlubin nejtemnějších náhle klesl,
hlas můj snad i v nejčernějších
temnotách mírně hlesl…
V tom probodla mé srdce ozvěna
z oněch tajemných končin,
která jala vésti mou duši dále,
až k překrásné katedrále,
já štvanec maje po svém boku svého
krále a zástup SVATÝCH,
volajíce při tom zplna plic: Amen!
Amen, pravím Vám!
Hlasité předčítání