Poezie

Kostival

Kostival

Čekám, čekám na Tě, čekám…

Ticho nejtišší ze všech tich omývá hladovějící

nitro, jež den za dnem prochází se po

ztrouchnivělém příbytku něčeho, co kdysi

bývalo mým domovem, větve stromu zkříženy

do X, volným pádem seshora dolů bourají

tempem závratným svou osu, maje překrásnou

líheň poblíž nosu, pokřiveného, zmítajícího

charakterovou sinusoidou, místo srdce ostrou

kosu!

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Tereza Novotná

Dobrý den! :-) Jmenuji se Tereza Novotná, je mi 31 kalendářních let, avšak ,,trpím” lehkou oligofrenií (nejnižší stupeň mentální retardace, tedy můj psychický věk jest na rozmezí 9 - 12 let). Pokud Vás zajímá, jak smýšlí, tvoří a píší “retardi”, můžete si zde přečíst některé z mých děl! :-) Přeji příjemnou zábavu! :-)

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

You attempted. You made me cry. Didn’t say Your last Goodbye. [spacer height="14px"] Mad...
NEPLAKEJ Snad zdá se mi od nikam do nikam stárnoucí půlnoční sen, na řasách v přítmí šera v...
bouch jsem se čelem svým do týla! tak jsem zas týlem svým své čelo srazil - a přece před s...
Proužek světla v tmavém lese, kde se ozvěna za hlasem nese. Tam jest místo mezi stromy, kde pást...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
Však víš, tak to prostě je. Neuděláš nic? Však víš, každá věc má svůj rub i líc. ...
Město se přikrývá bílou peřinou a já vstávám. Zasněně hledím na bílé pláně ...
~ Při meditaci nad výškou, překrásný Let na čas se dívám ~ Pomník pro všechny: - kdo přiš...
Častý lety ze dveří maj světlý stránky Vyhřejvám se v popředí jen za stylový známky Plný sc...
prvotina z podzimu 2016   ulice města potemněly. v posteli večer mne sžírá chlad. snad jsm...
  dusím se… – nemám v čem podusit rýži… – nákupy (v tom dusnu!) mi jen přitíží ...
Co máš za manýry? O co se snažíš? Avšak bezvýsledně. To si tu zohledněme. Zamilovanost k živ...
Slunce co z rána rozhlíží se po krajině, voda co strouhou poklidně si plyne. Ten pohled z hory do ...
Muzika mě nakopává. Není to kickboxer, ale silná káva. Dražší než polovička drahá, p...
Kéž těšil by mě pohled na utrpení místo toho obdivuji stromy pod tíhou krásy krčí se v pok...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Podběl   Skromný a nenáročný na jalové hlíně vyvážce, či na příkopu podle sluneční z...
Chce se mi spát, Jen nevím si s tím rady. Myšlenky, starosti, strasti, Volají, přímo křičí ...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
I   již stojí zde - na břehu říčním - daleko černých stěn přehradních vě...
Jsi žár co spálil všechna proti
Říkala si mi, že nenávidíš kus, svého prokletého života. Říkala si mi, že mě a temnotu ne...
Do topících se očí Kopal jsem, Když přecházel jsem splín Bodá mě U srdce, když dou...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
Ke hvězdami poseté pustině noci, ve které vyjí osaměle zářící kojoti tesknou melodií výkři...
Má láska k tobě roste, mé srdce je čisté, prosté. Jsi mužem, jenž mi učaroval, polibky něž...
vždy jsem chtěl sdílet s těmi co pochopí. vždy jsem chtěl sdílet napříč časem. - ...
Slzy jako hrách stékají, po porcelánu utíkají. Cestičky své si tvoří, zarudlé oči pálí, na ...
jsem vsazen do světa - vězení bez zdí - do světa který je pro jsoucno mezní -   do s...
bylo by milé překvapení kdyby tam na mě čekala. bohužel… taková není – to už by spíš š...
kráčím opilej ulicí - dnes budu spát jak v hrobě - mám totiž slušnou opici a dobrou noc...
0