Poezie

Růžový brejle

Naděje umírá poslední

a je nás všech tajná služba,

tak se může vyplnit tvoje tajná tužba.

Růžová je barva top,

musí bejt hezká

a pak je to strop.

Brejle se nosí,

nejen pro lepší zrak,

i jako doplněk módy,

něčí je to znak

jako u zboží různé kódy.

Nesmíte se dívat jen přes brýle růžové

a přebarvovat si tak realitu.

Vidět tu pomyslnou sklenici

aspoň poloplnou,

i když je víc než prázdná,

však neutápět se v smogu

a tom závadném plynu

všedních dnů, starostí a problémů.

Kdo je nemá.

Vzchopte se,

pošlete je do zádi,

k ledu špatné nálady a zkušenosti.

Žijte, co to dá,

poslouchat rozum, někdy city a hudbu.

To se má.

Ta stará bába, jako kdyby měla krámy imrvére,

ta je vlastně nešťastná.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Sidonie Lenerová

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Nastala revoluce, nadšený průvod následovníků míru agresivně mává vlajkou v ruce. Mávátk...
kráčím opilej ulicí - dnes budu spát jak v hrobě - mám totiž slušnou opici a dobrou noc...
Lidské tělo Tanec “kosťový” nám mnohdy napoví, vnitřnosti naše klepou se bujaře v Božím...
Vidím ruce zkoumající mé křivky.  Slyším mojí vášeň pronikat ven. Cítím tvůj jazyk  ...
Na linkách metra c-a c-a válečná čača vládne vesmírnému taktu ~Um čača um čača~ Ve stavu, kd...
příliš pozdní ráno příliš krátkého dne a příliš brzký večer příliš dlouhé noci -...
hrál jsem si na blbce. hrál jsem si na vola jen abych mohl se bavit i s lidmi. – a přesto teď če...
Můj život se scvrkl na opilost a bezzubý chtíč místo očí střelky kompasu hledají sníh - ...
Já, psychopat - NARCISTNÍ A ZÁROVEŇ ÚZKOSTNÉ VERŠE VEDOUCÍ K (částečnému) OČIŠTĚNÍ MÉ Č...
sžírá mě jak tě miluju a pálím zašlé foto. pálím ho a lituju - pálím ho právě pro...
vše co chci už dávno mám. čím víc chci tím víc nezískám a čím víc získám tím mén...
Nemoc je služebníček Boží, je v nás tak jako Duch a kdo ji do svého srdce vloží. uzavř...
Slunce co z rána rozhlíží se po krajině, voda co strouhou poklidně si plyne. Ten pohled z hory do ...
Jsem... perlorodka v hlubinách ticha s nadějí usazena ratolest v sobě - snad jednou vyplavena...
Už nespěchám   Už nespěchám, nejím polévku, když je horká. Už nespěchám, ujížděj...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Bolí to a bude víc, lepší už to nebude. Vymačkáváš vzduch z mých plic. Proč to děláš, osud...
Začal jsem žít, když postavili mě ke kormidlu a opustili loď plachty potrhané prázdn...
Kopeček Znám jedno místo na světě oblý kulatý kopeček na něm malá stráň velký tak asi ja...
Co může být horšího, je to jak noční můra, či zlý sen. To se prostě probudíš a je zase hez...
v poslední době si žiju dost na hraně - navenek se mnou je možná i švanda. uvnitř však cítím...
Účinky jako slabá tráva, nápoj, po kterém je výborná nálada. Byl vzácný, určen jen čí...
příliš pozdní ráno příliš krátkého dne a příliš brzký večer příliš dlouhé noci -...
Poslední rozloučení Nenapadají mne ta správná slova, jimiž popsala bych, jak jsem miloval...
pravda je nesmyslem co vždycky zabolí - že celý život jsem žil jen pro sebe - a přeci nazír...
Tvůj kompulzivní zvyk laskat si vlasy testamentem je nekonečnosti a já taky nechci př...
říkám si proč ne – i když... co já vím o tom? - není čas přemýšlet - možná až potom - ...
Včera jsem křičel Křičel jsem na svět Křičel jsem hlavně na sebe Promiň mi, zasraný světe ...
v budoucnosti budou ctnosti… - však dnes mě čeká zářivá dekadence – hýřivá smrt...
Chtěla bych uletět zavřenou mříží. Létat jak vločka sněhu, být krásná a něžná a jen b...
 Pavoučí sítí protkaná křehká a bezbranná jemným citem spoutaná tichá a pokorná pod kůží ...
0