Poezie

Růžový brejle

Naděje umírá poslední

a je nás všech tajná služba,

tak se může vyplnit tvoje tajná tužba.

Růžová je barva top,

musí bejt hezká

a pak je to strop.

Brejle se nosí,

nejen pro lepší zrak,

i jako doplněk módy,

něčí je to znak

jako u zboží různé kódy.

Nesmíte se dívat jen přes brýle růžové

a přebarvovat si tak realitu.

Vidět tu pomyslnou sklenici

aspoň poloplnou,

i když je víc než prázdná,

však neutápět se v smogu

a tom závadném plynu

všedních dnů, starostí a problémů.

Kdo je nemá.

Vzchopte se,

pošlete je do zádi,

k ledu špatné nálady a zkušenosti.

Žijte, co to dá,

poslouchat rozum, někdy city a hudbu.

To se má.

Ta stará bába, jako kdyby měla krámy imrvére,

ta je vlastně nešťastná.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Sidonie Lenerová

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Své ruce pnu do větví   VĚTVÍM SE   plna touhy zanechat v té kůře srdce otisk pou...
možná si před spaním vyčistím zuby. co bych si nalhával – dělám to z nudy. spát se mi n...
Účinky jako slabá tráva, nápoj, po kterém je výborná nálada. Byl vzácný, určen jen čí...
byla to jen chvíle veledílo okamžiku jako když reflektor poprvé osvětlí scénu scénu, kter...
Viděl jsem tě krvácet s pocitem upíra upřeným pohledem laskal tvou krásu oddělen od tebe...
Jiskřící oči do prázdna hledí, zrychlil se dech, napnula hruď. Krev se již v žilách ředí, v ...
Postrádáme soudnost, nalézáme vlastní zhroucení v naplnění a naplnění ve zhroucení Jsme ztr...
Slunce je vysoko na modré obloze, v srdci mi začíná citová koroze. Slunce se opírá do zad a do d...
Kéž těšil by mě pohled na utrpení místo toho obdivuji stromy pod tíhou krásy krčí se v pok...
trápí mne stesk každé ráno. trápí mne stesk každý den. a trápit bude – vím že ano – v...
Všechny ty hrůzy, šikanu, pohlavky, urážky, na mých schovaných věcech stopy od podrážky. Po...
Hnědá, šedá až růžová do fialova – či snad lila? Zajímavou paletu  paní Přír...
Vlno řeky, co vléváš se do moře pošeptej, že miloval jsem   Vlno moře, která vlévá...
pročpak mě zdržuješ? - už musím frčet! - nevidím důvod proč měl bych tu trčet - nehodlám s...
pravda je nesmyslem co vždycky zabolí - že celý život jsem žil jen pro sebe - a přeci nazír...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

 Vlní vody času pohupují předjařím v uvolněném rytmu nevázaného veselí.   Pr...
Jak oblaka jdou nech se unášet krásným sněním. Přivři oči před blankytnou modří,  úchv...
je něžná jako voda však chladná jako sníh. k ní pne se moje touha - ta stojí mi za hřích. &...
Vím, že bych neměla tu sklenku na noc pít neb stala se mou večeří a já v ní hledám kli...
U asfaltové stezky vyrostl podběl osamocen Nevypadal vůbec bezbranně Svou sílu dával na odiv plný...
Můj život se scvrkl na opilost a bezzubý chtíč místo očí střelky kompasu hledají sníh - ...
jak se mám? mám se jak židle postavená do kouta. mám se jako obraz na nějž nikdo nekouká neb...
Slova někdy nestačí napříč celou pavlačí To, co srdce ukrývá patrné hned nebývá
Sedm piv, tak co? 3 ráno Co se takhle jít projít? Jen tak Zase si povíme o svých pocitech a budeme s...
byla to jen chvíle veledílo okamžiku jako když reflektor poprvé osvětlí scénu scénu, kter...
Postrádáme soudnost, nalézáme vlastní zhroucení v naplnění a naplnění ve zhroucení Jsme ztr...
  po zeleném kraji do dáli svrchu pláče jasné modré nebe. je krásně… dneska na obrazo...
příliš pozdní ráno příliš krátkého dne a příliš brzký večer příliš dlouhé noci -...
S gastrosexualitou jsem dnes na tom dál Nyní mám v oblibě indickej dhal Nikdy bych neřekl, ...
psal jsem si básničku o nebi. o hvězdách. na tvoji zadničku a na tvých kalhotkách. a n...
0