Když tě dlouho trápí smutek
Když tě jímá deprese
Když z tunelu není útěk
Když dál bránit nejde se
Když tě dlouho temné chmury
Stále ke dnu stahují
Když tvé snahy noční můry
Zahnat všechny krachují
Když ti dlouho v hlavě bují
Přeludy vždy silnější
Když ti mysl zaslepují
Myšlenky vždy mylnější
Když tě dlouho tíží váha
Množství vlastních defektů
Když víš že je všechna snaha
Bez valného efektu
Když tě dlouho trápí pocit
Že jsi zcela k ničemu
Když máš temnem věčné noci
Každou radost zničenu
Když tě dlouho v duše skrytu
Trápí ostré výčitky
Když ti příval temných citů
Kazí všechny prožitky
Když tě dlouho pálí vina
Za tvůj úděl nelidský
Když zlou roli podivína
Musíš snášet navždycky
Když tě dlouho ponižuje
Že si pomoct neumíš
Když ti tolik ubližuje
Že svou trýzeň neztlumíš
Když tě dlouho doba krizí
Drží ve svém zajetí
Když víš že když jedna zmizí
Další přijde vzápětí
Když ti dlouho srdce svírá
Úzkost která neslábne
Když ti strachem mysl zmírá
Že už to dál nezvládne
Když tě dlouho drží na dně
Neprodyšná samota
Když tě k sobě láká zrádně
Hrůzyplná prázdnota
Když ti dlouho něco říká
Že máš vzdát se raději
Když tvá duše hořce vzlyká
Že ztratila naději
Potom tě to nezabije
Ale nejspíš vysílí
Tvoje duše nezažije
Úspěch v žádném úsilí
Nadarmo se budeš snažit
Prolomit ten bludný kruh
Stále více bude vážit
Utrpení onen druh
Postupně se budeš vzdávat
Stále více snadněji
A zlým silám odolávat
Stále více slaběji
Až ti jednou dojdou síly
Na obranu docela
Strach ti vnikne v oné chvíli
Do duše i do těla
Potom ztratíš jedním rázem
Všechen elán živoucí
Ocitneš se na zlé dráze
K zatracení vedoucí
Nejdřív budeš stižen mukou
Vlastní zkázy psychické
A pak skončíš vlastní rukou
I své bytí fyzické