Poezie

Krajina
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: Ardeola

Po horké noci chlad pod kůži se vtírá,

v údolí se mlžný opar usadil.

Slunce už dává vědět – svítá,

jak plameňák by z mraků pil.

 

Jsou zelené tu louky , lesy, lány,

letos tady voní mák.

Krajino mého dětství – mládí.

Jak krásnět s věkem ? Řekni ! Jak ?

 

Víříš mé myšlenky, do úst slova vkládáš.

Volná se cítím, když necháváš mě v sobě plout.

Každým mým pohledem, na cestu mi máváš.

Zřím tě – potřebuješ obejmout.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Ardeola

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

2 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Miloslava
Host
Miloslava
2 let před

Super, kdy vyjde knížka básní?

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Tak drž to nebe můj anděli abys unesl všechno co na Tebe nakládám.   Silná ramena pe...
Zemřela jsem. A strašně mě to zasáhlo. Nevím jak. Proč se to stalo. Všechno se zdálo být v p...
Nedrž se těch co podrazí ti nohyKamarádů, co jsou falešníNeměj je za své bohyAž padneš, budou ...
Slunce již zašlo za hory, měl bych rozšířit své obzory. Žiji ve tmě a vlivem okolí nemám ž...
Ještě nedávno církev tvrdilaŽe žena duši nemáJenom děti aby rodilaA její ústa, měla být něm...
fuj! dej to pryč! tohle ti nesluší… šperky a piercingy na těle. na uších. raděj si sundej sv...
(Věnováno českému hudebnímu projektu Trist.) Tento svět, tak šedý a temný, rozťal moji duši...
Přinesl jsem ti náruč plnou kopretin, byl jsem nadšený tvým objetím. Snad tě opravdu květina o...
prvotina z podzimu 2016   ulice města potemněly. v posteli večer mne sžírá chlad. snad jsm...
chudák holka – je zase zoufalá. - zkoušela na mě gesta dost troufalá - a teďkon lituje na co si...
Co je štěstí? Kolik je na světě lidí a každý je spatřuje v něčem jiném,  v každé et...
Plískanice, kmínka, oříšky, zmínka. Proč jsou ty lístky tak zetlelé? Kéž by vydržely...
jsem asi tak napůl jinde… neřek bych že v „vyšších sférách“ - vím totiž že víš t...
Až za úsvitů v údolí, kde si smutek dovolí, tiskne ve své dlani měkce dva malinké lesklé sk...
NEPLAKEJ Snad zdá se mi od nikam do nikam stárnoucí půlnoční sen, na řasách v přítmí šera v...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Tolikrát jsi bloudila duše má unavená, zjizvená, vyprahlá žíznivá.   Na ce...
Přišla Víš, počkej chvíli, říkám Jenom tady uzavřu nějaký program A potom uzavřeme ...
Obklopenej v kleci třemi zdmi a jednou mříží, nemůžeš utéct pryč, můžeš jen dovnitř. ...
Rozletí se do všech stran a v půvabných spirálkách se začne pomalu snášet k zemi ... V o...
občas pozoruju ptáky ne,že bych je zaujal: maličký  vzdálený  součást zemské masy &nbs...
Klíč ke štěstí pyšní se svojí krásou, třpytí se optimistickou barvou. Ukazuje nám tu lepš...
Nad stojatou hladinou rákosí se zelení, hustým mechem tam pokryto jest kamení. Mlha se sápe nad hla...
S očima chtivýma, vlasama černýma, ve stínu baru je, nic vlastně nevnímá, jen jeho, cizinc...
VÍCE MÍSTA. VÍCE MÍSTA. HIPSTER. MYSTIK. BIGAMISTA.
Sobotní chvilka poezie napsaná svépomocí S litrem vína v krvi, k recitaci na prahu noci. Být s ...
  cestování – to je zlo! žere to jen prachy. a co z toho vylezlo? – hrůzy. děsy. strachy!...
Kdyby tak šel vrátit jeden den, sledovat hvězdy vycházející nad obzorem. Držet tě v láskplném...
Začínám se občas bátŽe brzy stáří mě bude rvát na kusyA nebude se vůbec ptátCo u toho zakus...
Tmavé stíny se plíží městem duchů.
Města duchů   Ztrácí se v mlze co mi blízké bylo nekonečně vzdálené jsou blí...
idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
0