Již nejsem, co jsem býval,
jsem sám, slabý a nemocný.
Kde je doba, kdy jsem o tobě sníval,
kdo mě dnes asi pohostí.
Moje sny se rozplynuly,
léta v marnosti mi uplynuly.
Byly to roky plné marnosti,
ležel jsem jak pes u kosti.
Teď jen čekám na černého anděla,
snad on se mnou něco udělá.
Vím, že upsal jsem se ďáblu,
v boji s ním ubývá mi sil a slábnu.
Bylo to jako vodní příval,
co síly ze sebe jsem vydal.
Dnes už nemám co dát,
nezbývá než s marností se vyrovnat.
Hlasité předčítání
