Poezie

Dcera

Autor: Ardeola

Spoutaná se zemí vědomá si svého bytí,

spojení s matkou svou stále cítí a vnímá každé její obětí,

poprvé, podruhé, potřetí……

 

Z jara, když  rozevře se první list,

v jeho čarách chtěla by umět číst.

Součástí být, kvetoucích trav a lučních květů,

tak kvetou v ní a ona vypráví o tom světu.

 

Někdy červená se jako vlčí mák,

chrpu modrou vídává ve svých snách,

a hlavu pletou jí už jenom motýli,

když s kytkou si jí pomýlí.

 

Touží mít lehkost-volnost -nadhled ptáků

a nepátrat co dát do zobáku.

 

Radost má,

když kapka dešťová s paprskem slunečním se potká

a díky tomu pak, duha nebe protká.

 

V zimě se dívá jak mráz na okna si maluje.

 

Vědomá.

Dcerou země je.

 

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Ardeola

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

TUNEL je tma, SLUNCE je teplo, SRDCE je dříč, KOPEC je světlo, ÚSMĚV je máma, DĚTSTVÍ je pryč, ...
pít či nepít? - to je ta otázka! a být či nebýt? – to je jen nadsázka. byl jsem i nebyl ...
a je to tu zas – zase se loučíme - a pořád tolik toho bych říci chtěl. - přesto tu navžd...
Ach stromy, mohutné pevné. Co vše spatřily? Slyšely? Jak dlouho tu žijí? Deset, padesát, s...
Strach nad městem . V myslích to je co sídlí nad městem krajem, státem, světem. Sk...
Sedím na kameni u břehu mrtvého moře. Mhouřím oči proti slunci a oddávám se pokoře. Někde v ...
říkám si proč ne – i když... co já vím o tom? - není čas přemýšlet - možná až potom - ...
bůh má svět na háku a svět na háku boha má. - stojí to za hádku? pro koho? pro boha? ...
Tam uprostřed mostu přes zrcadlení krásy hvězd vyrostl ze smogu a prachu cest Duch s konturou led...
Kde jsi Procházíš se teď možná Javorovou alejí Listy, ty zetlejí Ale ty mrkáš víčky s dlo...
Ráno Ze slunce se vůně snesla Nabral jsem si celou pěst Vytáhla mě z mého křesla Čichám č...
Zima si pomalu odchází. Suchá a nevzhledná umočená Morana se ozdobí ulitami mrt...
Platim něco přes, drobný si nech Vynech mě, zpravidla se vrací ve třech pivech Vratná záloha za b...
hlavně ne ten ostrej nůž! to bylo by moc rychlý – raději zkus rudou růž a tiše ze rtů vzdyc...
Všechno tady je a není právě končí žití bál Rozbití a polámaní táhneme tu káru ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Slova jak vlny valí se kolem. Kdo se naučí ty vlny spoutat ten vyhrál boj jménem Život. Slova...
  dusím se… – nemám v čem podusit rýži… – nákupy (v tom dusnu!) mi jen přitíží ...
možná si před spaním vyčistím zuby. co bych si nalhával – dělám to z nudy. spát se mi n...
Bezprostřednost Vyřčené slovo často kamenem úrazu bývá, zleva, zprava žene se ona bída, ...
Je v nebi. A nebo kdoví kde je? Prošel branou. Ale co je za ní? Cháron s loďkou, milí příbuz...
do čtyř hospodských stěn, co oblepeny jsou tapetou z podtácků, co přilepili štamgasti z řa...
  po zeleném kraji do dáli svrchu pláče jasné modré nebe. je krásně… dneska na obrazo...
bylo by milé překvapení kdyby tam na mě čekala. bohužel… taková není – to už by spíš š...
příval horečky v mozku tiká budík, s trhavinou ... Rauš posedlosti v očích zračí se nejz...
Blatouchy   Jásají jarem ve vlhkém lužním lese, kde studánky pramení, na březíc...
Blažená se špínou za nehtama že dala jsem něco přírodě Až nadejde čas i ona mi dá...
chybí mi chůze tvá a tvoje tělo - ty jeho nohy a stydká pokožka. chybí mi pohyby s nimiž od...
býváme debilní hovada… - dáváme jen co kdo dostává. a člověk člověku za zády směje s...
Kde jsi  Lásko má, ztracená
animální přitažlivost jsoucen – moc si ji užívám. přesto jsem rmoucen – žádná ta ani...
0