Poezie

Snad…

Autor: Ardeola

Zdalipak někde vepsána je cesta,

po které každý z nás máme jít.

Zda mohou se potkat, ta z vesnice, ten z města

a konečně přestat jenom snít.

 

Zdalipak dá se koupit lék na bolest v srdci.

Zda dá se léčit? Smutek. Žal.

Kdybys jen věděl, oč srdce mé to tvoje prosí,

kolik slz už kvůli tobě člověk vyplakal.

 

Zdalipak duše naše jsou věčné,

uchovají si vřelý cit?

Lásku k muži, ženě,  slečně,

zda radost z bytí, budou vždycky mít.

 

Zdalipak rozumné je se stále ptát?

Snad jednou pochopíme.

Snad jednou budem pravdu znát.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Ardeola

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Dal bych ti tisíc růží, tisíc různých barev. Nechť trny probodnou mi kůži, Nechť hlína pod...
Já k svátkům vánočním a do nového roku chci vám přát , ať po boku vašem stojí někdo, kdo bu...
Mráz mi běhá po zádech a hrůzou se mi tají dech co když probudím se zítra s- co když probud...
Popraskaný dráp vlhkostí a solí, po modrých rtech přejede a správný cíl volí. Zakalené oči ...
Když svět byl kdys jen jediný, svých tužeb byl jsem král, v nich cíl a v cestě plodiny, teď p...
Je v nebi. A nebo kdoví kde je? Prošel branou. Ale co je za ní? Cháron s loďkou, milí příbuz...
"Vstup do mé ponorky", řekl portýr norské pornohvězdě.
Mně éter vyprazdňuje plíce já chorý lékař, o to více jsem nemohoucí Fabricius ukrytý ve zde...
Rozletí se do všech stran a v půvabných spirálkách se začne pomalu snášet k zemi ... V o...
Po rozevlátých vlasech bříz po zlátnoucích strništích po kuličkách pámelníku po ptačím k...
Červenka   To chvění chci zažít když jasan listy nasadí a ve svěží zeleni červenka se ...
Inkoust prosakoval z napitých mračen do zdí domů Po dešti sladce voněl asfalt. Květy stromů s...
Důvěrně známá už před narozením, v krůpějích rosy se z rána v pavučině třpytívá. Kdo ...
Jedním slovem   Vyjádřit jedním slovem Vyjádřit lásku i zlost Vyjádřit štěstí s ža...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Já necítím teď žádnou vinu, když pěju ódu na kopretinu. Prostě a mile louky zdobí dě...
Sny jsou našim peklem, neuhasitelnou touhou po něčem velkém, avšak jen málo komu povede se, ...
Odpusť mi moje hříchy, já si na krále hrál a byl plný pýchy, proto jsi jak květina uvadla, na...
Slunce co z rána rozhlíží se po krajině, voda co strouhou poklidně si plyne. Ten pohled z hory do ...
Ve tmě choulim se (třesouc se zimou pokryt sněhovými vločkami) k plamínku v kostce ledu. Ve tm...
Hledám konec nohou podobné praku, který míří ke hvězdám bílým skvrnám v temnotě noci propocen...
Spoustu dní uteklo mi pod rukama, spoustu věcí by člověk jinak udělal. Něco zopákl by znova, n...
modrým ránem padá první rým   kdy tě jen znovu uvidím?   vkutálel peřin měkký s...
Ocúny u cesty   Trochu se stydí naháčci na příkopu, že potvrzují nástup podzimu....
Schoulená ve tvé náruči než výpravčí vlaku poručí. Schoulená pod tvými pažemi v žádné kle...
Přátelství — i koruny stromů si v podvečer tiše o něm povídají, když svými lístky se dot...
Sobotní chvilka poezie napsaná svépomocí S litrem vína v krvi, k recitaci na prahu noci. Být s ...
Andělé zavřeli nebe, prý skončily úřední hodiny. Svatý Petr u brány vyvěsil ceduli "...
Růže světla Nesu poselství světla, vidím, co nevidí, jdu hladinou s tebou, vedu srdce. Js...
Podám ti kytici z pomněnek svázanou, přijmeš ji s úsměvem a hlavou skloněnou. Květy si zaplete...
0