Poezie

Motýlí

Motýlí
Autor: Motýlek
Toto dílo je (25/31) součást sbírky: 
Čtyři roční období
  

Vlahé letní ráno

vládne ticho, mír a klid

naruší jen lehké třepotání

to motýl zavrtěl se na květině

jak chce si křídla usušit.

 

Ještě i pije z kapky

plné duhy sluneční

je trochu ztuhlý –

neví či je pro něj

květ echinaceí

zcela bezpečný.

 

Rozprostřel křídla

zatím mne strpí

ve svém prostoru                                              

kývá se s květem

v mírném větu

zdola nahoru.   

                                                     

Jen trvej věčně

sladký okamžiku

motýlo-člověčího souznění

obdivovuj, těš se

z křehké krásy

tak Příroda Tě odmění.

 

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 24         Část 26 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Blížím se k jezeru slunce se k západu kloní v ohybu rákosí na zlomek chvíle vidím dívku,...
Než ukážeme záda zemi… Než zajdeme si na pohřeb vlastní… Než necháme hnít radost za mří...
Můžeš mě pohladit. Můžeš se mi smát. Šeptat mi do ucha, že mě máš rád. Můžeš...
  Jak jsi něžná břízo milá celá jsi se vystrojila do jarního hávu. Splývá tvoje dlouhé ...
co více v životě lze moci chtít nežli jen ve vlastním životě bdít? vlastního bytí si vě...
  co bych to víc komentoval? proč se tomu nesměješ? celou bych tě potetoval něčí...
Ve snové krajině...   vešla jsi do stébel třpytných kapiček rosy V srdci Ti zůstane navždy ...
Zlatý podzim   Už zase barví listy podzimu falešným zlatem lichvář vítr, plnými náručemi ...
Vidím ruce zkoumající mé křivky.  Slyším mojí vášeň pronikat ven. Cítím tvůj jazyk  ...
kráčím opilej ulicí - dnes budu spát jak v hrobě - mám totiž slušnou opici a dobrou noc...
Čemeřice Může být ještě všude kolem sníh a ony první ze všech květin prorazí sněž...
trápí mne stesk každé ráno. trápí mne stesk každý den. a trápit bude – vím že ano – v...
Stejně jako prázdné lahvi už nechybí tvé rty tak lhostejně leží na zemi kusy zmuchlaného pa...
tvrdila že je to naprosto normální... - já však měl pochyby zda je to morální - vždyť mě tí...
Hudba začne hrát housle znějí jako bych se nořila do závějí fialek.   Unáší mne ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Modré zvuky spící temnoty, zní to jak flétna, jsi to ty? Možná spíš jako by plech na střechá...
má milá ráda mi říkala medvídku… pak jsme však zkusili „šedesát devítku“ – teď ani p...
já sám jsem si svým vlastním neštěstím… jak nebýt sebou sám nikdy nezjistím. šťasten ...
  Nejbohatší láska ... Přátelství je víc než Láska
    1)     Strach z probuzení.     V teroru půlnočních měst     radši půjdu spát,   ...
Jarní  Když jarní tání říčky naplní tráva je řídká mezi listím z podzimu, budí ...
Od soumraku do úsvitu pavoučí síť v srdci pletu. Kapka vody na ni padá, srdce mé tě stále hl...
Občas před spaním, když se mi nechce usnout, tak si pohodlně ležím a myšlenky nechám pl...
chudák holka – je zase zoufalá. - zkoušela na mě gesta dost troufalá - a teďkon lituje na co si...
Své ruce pnu do větví   VĚTVÍM SE   plna touhy zanechat v té kůře srdce otisk pou...
  Jak jsi něžná břízo milá celá jsi se vystrojila do jarního hávu. Splývá tvoje dlouhé ...
Tolikrát jsi bloudila duše má unavená, zjizvená, vyprahlá žíznivá.   Na ce...
prvotina z léta 2016 na motivy mistrovského veledíla Máj od Karla Hynka Máchy     byl ...
odešla, zrovna, když se podávala káva neurčitý den, obývací pokoj a konverzace vázla zvedla se...
Stejně jako prázdné lahvi už nechybí tvé rty tak lhostejně leží na zemi kusy zmuchlaného pa...
0