Poezie

Starý mostek

Starý mostek
Autor: Motýlek
Toto dílo je (37/42) součást sbírky: 
Ostrovy
  

Starý mostek

 

Mostku od nikud nikam

vábíš mě a přitahuješ

tak krásně neužitečný v kobercích sasanek

kleneš se v jednom z meandrů

říčky Desinky, jitříš fantazii.

 

Kdo tě nechal vystavět?

kdo byli lidé, co tu žili?

Paměti lidská, jak krátká jsi

jednu – dvě generace

třetí už neví, kdo a jací byli.

 

Možná Tě nechal vystavět

bohatý sedlák, co měl

za řekou louku a na kopci pole?

Jsi tajuplný, směješ se světly zrcátek

listím pronikajících záblesků dole.

 

Babička nám dětem vyprávěla,

že když kdysi dávno hrozil mor,

na kraji naší vsi byl postaven lazaret

stranou od města,tam za obzor.

Možná přes tebe měly od šibeničního vrchu

mimo silnici vozy s nemocnými jet?

 

Ty víš, důstojně mlčíš, nepovíš.

S vlnkami hravě čas utíkat necháváš.

Kolik velkých jarních vod jsi přestál

a záplav po letních bouřkách,

tání ledů mnohokrát jsi zažil.

 

Všechno jsi ustál, nepřízním počasí navzdory

díky poctivé práci mistrů kameníků

zub času však hlodá, zakusuje se

a já strach o  tebe mám

byl jsi stavěn pro povozy s koňmi

bojím se bojím, že neustojíš těžké traktory.

 

 

 

 

 

   V Litomyšli dne 1. května 2021   Irena Švecová

 

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 36         Část 38 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

jsem vsazen do světa - vězení bez zdí - do světa který je pro jsoucno mezní -   do s...
Jedním slovem   Vyjádřit jedním slovem Vyjádřit lásku i zlost Vyjádřit štěstí s ža...
Andělské požehnání pro zemi Bohem milovanou Anděl Přítomnosti žehná zemi zaslíbené posvátnou...
Zase se rozdrolím na malý kousky. Nikoho k tomu nepotřebuji. Exuperyho vize se naplnily. Orwell je na ...
chudák holka – je zase zoufalá. - zkoušela na mě gesta dost troufalá - a teďkon lituje na co si...
Ježíšku v pokřiveném světě ideálů, hodnot, vzorů shlížíš k nám dolů na svět těch, ...
Město se přikrývá bílou peřinou a já vstávám. Zasněně hledím na bílé pláně ...
Báseň   Co je báseň? Fouknutí do pampelišky. Padáčky odnáší vítr jako slova, ...
všechno je zbytečné a všechno pomine - vše co se narodí zas brzy zahyne… - o sobě zb...
trápí mne stesk každé ráno. trápí mne stesk každý den. a trápit bude – vím že ano – v...
Až zjistíš, že už tu nechceš být. Až sbohem dát budeš chtít, přesto svým životem buď si ...
  dusím se… – nemám v čem podusit rýži… – nákupy (v tom dusnu!) mi jen přitíží ...
Pozvedl svou hlavu k nebi, k těm velkým bílým polštářům. Ach! Smět se tak na ně polož...
Zachumlám se do červánků, budu jedním z nich. Vrabci, kosi, pěnkavice zpívat budou ve větvích...
Ocúny u cesty   Trochu se stydí naháčci na příkopu, že potvrzují nástup podzimu....

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Kosí trylkování za oknem připomnělo   Včera jsi vdechla jaro   Obnažené k...
Chtěli jste být hrdiny? Zachraňovat princezny, zabíjet draky, lidský chrup před plaky? Líté bo...
za pohoršování a krádeže štěstí za naivitu a bezduchost za výlevy citů a trapnou tupost uzav...
Kdeže ty loňský sněhy jsou vzal je ďas a my zpiti pod obraz kráčíme noční krajinou   ...
hřmí mi myšlenky po kolena v blátě usychám   pomalu vplouvám do nikam   Bůh ví...
Plískanice, kmínka, oříšky, zmínka. Proč jsou ty lístky tak zetlelé? Kéž by vydržely...
Čekání  ... na Toho, jenž postříbřil mé srdce ...
Mít tak sílu devětsilu jeho moc kouzelnou.   Budí jaro hlídá zdraví temnou s...
Po nekonečnosti pracovní doby v době, kdy už čestní lidé volají pořádkovou službu na pobudy ...
budu pryč v sobotu. možná i v neděli - že se už nevrátím jste dobře věděli - a přece ne...
Slova jak vlny valí se kolem. Kdo se naučí ty vlny spoutat ten vyhrál boj jménem Život. Slova...
Den se dostal ke konci, měsíc svítí do noci. Na nebesa hledím, moře hvězd vidím. &nbs...
Asymetrie lesů - které navštěvuji zřídka, poněvadž uvrhá mne do niterních klesů, kdy...
K čemu je poezie?                     žádný nečte            ...
Sehnal jsem si very cute deník, píšu do něj i v noci, i ten zlom, kdy jsem opustil nočník. Vždy...
0