Poezie

Deprese

Autor: Motýlek
Toto dílo je (2/42) součást sbírky: 
Ostrovy
  

Deprese

 

Stojím v temném předpokoji

někdo za mnou tiše brojí

a děti se chichotají:

„Jé, ona se bojí!“.

 

Strašná  tíseň čiší teskně

neprorazíš strachy ve tmě.

Jak to vědí? Je to ve mně –

kdo vsil do mě tohle sémě?

 

Nevěřím si v žádné chvíli

stojím v hnoji,  jen  se mýlím

nemám přístup do pokoje

když mám boty ode hnoje.

 

Sbírám síly, které zbyly

aby desku zastavili

jež z pokoje hráti slyším

netopýrům, šedým myším. 

 

Deska černá je jak z pekla

nemohoucná  jsem a vzteklá

netopýrům skřípot ladí

ale mně to hrozně vadí.

 

Dírou v auře

jako v lodi

černou tuší

svoji duši zaplavím.

 

Vyčerpaná držím vesla

moje loďka na dno klesla.

Že by láska, jež je věčná

hodila mi lana vlečná?

 

Domněnka to byla mylná

musím prý být sama silná.

Neslyším už slova vlídná

jak mám ale zůstat klidná.

 

Co to po mně všichni chcete

jen to srdce zvláštně tepe

nepomůžou slova vzletná

vevnitř ve mně kypí Etna.

 

Kolem uší jako v buši

smečka tygrů hlodá duši

jenom dělat co se sluší

v pavučině v schráně muší.

 

Že ostatní kliku našli?

Nehodím si přece mašli.

Nechte mně už na pokoji

jen si křičte: „Ta se bojí.“

 

4.33/5 (1)



<< Část 1         Část 3 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4.33/5 (1)

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4.33/5 (1)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

být živou mrtvolou – to jsou fakt muka! - nesmět se ani hnout - ruka mi cuká - snad ten nůž pop...
další den. další noc – usínám s úzkostí. - s úzkostí před dny a dalšími noci - mraze...
trápí mne stesk každé ráno. trápí mne stesk každý den. a trápit bude – vím že ano – v...
prvotina z podzimu 2016   ulice města potemněly. v posteli večer mne sžírá chlad. snad jsm...
uprostřed vln betonu - který musí opravit - a skučením severního větru - co opírá se mi...
Vidím šedá hustá oblaka, Jež se plouží po obloze ladným krokem, Malebnou krásu lze spatřit po...
  náš vztah má datum splatnosti – spočítej všechny špatnosti vynásob je radostmi ...
Tak jako první lásku nechala jsem jít, žádám já i vás ostatní o okamžité a trvalé zm...
člověk – jen červík ve černé krabičce. - opuštěn. sám. na pospas osudu. - červík vša...
    1)     Strach z probuzení.     V teroru půlnočních měst     radši půjdu spát,   ...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
Srdceryvnost postranních ulic, které prozkoumává zásadně po znásilnění další fla...
Mráz mi běhá po zádech a hrůzou se mi tají dech co když probudím se zítra s- co když probud...
Jako mořských vln náraz štěpící staleté útesy kousek po kousku odlamujete z nás zbytky toho č...
bouch jsem se čelem svým do týla! tak jsem zas týlem svým své čelo srazil - a přece před s...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

jako bych tady ani snad nebyl… jak se mám přesvědčit že vůbec jsem? chovaj se ke mně jak b...
  každá mince má dvě strany… – motivy upřímné za maskou zrady. člověk pln štěstí ...
Kovovým monstrem vezu se, Tkví mi v hlavě, zda svleču se, Ze všeho temného, co na mě vidí, Ne...
loď se potápí – mávám rukama! - snažím se abych nikoho nezklamal - a sám se potápím – lid...
  po zeleném kraji do dáli svrchu pláče jasné modré nebe. je krásně… dneska na obrazo...
Ležím, zavírám oči, odevzdávám své myšlenky černo černé noci. Vracím se v paměti do první...
Tak jako nepolíbené rty baží po bažině lepkavých slov a terapii Tak jako prázdné...
Kvílení meluzíny Meluzína bujaře kvílí, vzali nám všechno, posledního člověka, kterému jse...
Ve tmě choulim se (třesouc se zimou pokryt sněhovými vločkami) k plamínku v kostce ledu. Ve tm...
Říkala si mi, že nenávidíš kus, svého prokletého života. Říkala si mi, že mě a temnotu ne...
Ztracená duše Poslední soud Kapka krve stéká na zem, příčinou jsou trny, kobří jed ...
bouch jsem se čelem svým do týla! tak jsem zas týlem svým své čelo srazil - a přece před s...
  cestování – to je zlo! žere to jen prachy. a co z toho vylezlo? – hrůzy. děsy. strachy!...
já sám jsem si svým vlastním neštěstím… jak nebýt sebou sám nikdy nezjistím. šťasten ...
jsou horší věci než je smrt - třeba si objednat zas další pivo a čekat že stane se víc ne...
0