Poezie

Petrklíč

Kvetou petrklíče na břehu říčky, vzadu kaplička
Autor: Motýlek
Toto dílo je (31/42) součást sbírky: 
Ostrovy
  

Petrklíč 

Na loukách vlhkých blízko vody,

tam u potoků stříbrných,

ve vlhkém přítmí lužních hájů,

v meandrech říček členitých,

v kožíšcích mechů starých zahrad

na stráních zastíněných, málo sečených

tam brzy zjara svítí každoroční zázrak,

po zimách dlouhých všemi vítaný.

Klíčník, co odemyká zlatou bránu,

tvarem když připomíná klíč

jaro je tady – radujte se

petrklíč odemknul a zima už je pryč!

 

 

 

   V Litomyšli dne 24. března 2021  Irena Švecová

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 30         Část 32 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jsi moje největší láska, co mé rty překrásně laská. Jsi moje snová realita, já v tvé náru...
Vlno řeky, co vléváš se do moře pošeptej, že miloval jsem   Vlno moře, která vlévá...
nahá na mě skáče. směje se. a pláče. zrychlí. křičí „i‘m so close!“ - jen aby m...
sžírá mě jak tě miluju a pálím zašlé foto. pálím ho a lituju - pálím ho právě pro...
  Děkuji ti podzime, co mi připomínáš indiánské léto hýřením listů barvami za...
Slunce je vysoko na modré obloze, v srdci mi začíná citová koroze. Slunce se opírá do zad a do d...
na terase  den bláhový zastavit pokoušíme ...
proč to my nedáme do kupy? vždyť krása tvá mou pýchu otupí a tělo mé tě v zimě zahřeje...
chybí mi chůze tvá a tvoje tělo - ty jeho nohy a stydká pokožka. chybí mi pohyby s nimiž od...
Mám ráda tvoje dotyky, jak mi hladíš ramena, tvář i kotníky. Mám ráda, když mě políbíš......
Tulipány v rohu stolu, květy žluté, oranžové. Mají radost, že jsou spolu, voní jako zbrusu no...
Vůní lučního květu hlavu tvou ti spletu. Pod okny s ním budu stát, tiše řeknu: mám tě...
výkřiky do tmy a výkřiky do světla - bylas snad opilá když jsi se vysvlékla?   ...
Tam, tam za tou duhou je přesně ten keř a nikdo mi to nevymluví. Proč se smějete ka...
co více v životě lze moci chtít nežli jen ve vlastním životě bdít? vlastního bytí si vě...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Tolikrát jsi bloudila duše má unavená, zjizvená, vyprahlá žíznivá.   Na ce...
V něžném toužení, v bolestném soužení, zraje, ten večera škleb, za svitu vzdálených hvězd...
Já necítím teď žádnou vinu, když pěju ódu na kopretinu. Prostě a mile louky zdobí dě...
já sám jsem si svým vlastním neštěstím… jak nebýt sebou sám nikdy nezjistím. šťasten ...
Podej mi ruku Ma draha uvedomela zivotem ovonena pojd provedu te V mem raji Muzem nakouknout Do Tvych snu...
Kam vítr odvál pírko kukačky   Kam vítr odvál pírko kukačky já těžko dohledám neslo se ...
Těšení   Když vánoční čas přichází k nám, noci jsou dlouhé, hvězdy pod mraky, svě...
opřela si hlavu o jeho hruď oba byli oblečení do vzdušných zámků   oba mlčel...
Proč až teď, když je příboj vysoko? Proč až teď, když je slunce daleko? Proč až teď,...
zdál se mi sen – noční můra - že věci co jsou můžou nebýt - zdá se mi sen – denně zn...
vědět že ta krása patří ke mně držet tě pevně pak zas jemně podívat se do zářivých očí...
Město se přikrývá bílou peřinou a já vstávám. Zasněně hledím na bílé pláně ...
ten pajzl byl někde v uličce postranní – šli jsme tam s odvahou… a přece posraní – a kd...
výkřiky do tmy a výkřiky do světla - bylas snad opilá když jsi se vysvlékla?   ...
  co bych to víc komentoval? proč se tomu nesměješ? celou bych tě potetoval něčí...
0