Poezie

Houby

Autor: Motýlek
Toto dílo je (16/42) součást sbírky: 
Ostrovy
  

Houby, houby, houbičky,

krasavice načechrané,

podvinuté, lupenaté

tajuplné, milované.

V tichu lesa žijete si

v mechu nočním životem

suchohřiby, masáci,

křemenáče, praváci

babky, klouzci, kozáci

s rourkami i lupením.

Každý znalec ocení

holubinky, smrže

i když mu v kloubech vrže.

Náladu mu zvedla

pěkná zdravá bedla.

Pro kuchařku potěšením

na másle a na cibulce,

na kmínu i na sádle

smažené i nakládané –

jen si dejte –

vypadáte vyhládle.

Cholesterol napraví

guláš z hlívy voňavý.  

Především jste ale krásné,

jedlost není priorita –

jakou radost udělá

muchomůrka červená,

když vás v lese pěkně  vítá.

Pestrost tvarů, barev, vůní

líbí se i malíři –

nejdřív si je namaluje

pak je zbaští v talíři.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 15         Část 17 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

„píšu – tedy jsem!“ - vykládám svému psovi - asi chce jít ven - říká mi svými slovy…...
žiju si na noze docela vysoký – nevím proč neměl bych – život je divoký a smrt tak daleko. a...
  bývala bílá – bílá jak stěna – teď ke mně tulí se a tiše sténá… – mé stěn...
ten pajzl byl někde v uličce postranní – šli jsme tam s odvahou… a přece posraní – a kd...
stříbrný svit půlnočního úplňku měsíce lesku pod mraky deště razí si cestu sk...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo mé...
hynku! viléme!! jarmilo!!! co nás to všechny zabilo? – láska či nenávist? chlad nebo vášeň? ...
idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
člověk – jen červík ve černé krabičce. - opuštěn. sám. na pospas osudu. - červík vša...
  „SLEVA NA VŠECHNY BRÝLOVÉ ČOČKY!“ – čtu zvenčí výlohu vstoje a mlčky – „SLE...
To jste ještě byli na houbách, říkávala má babička, když jsme my děti vyslechly něco ...
ve špatný čas na špatném místě - říkám si tedy „snad příště!“ - snad příště? ...
nech lásku být. znít. doznít v horečce sobotní noci. už končí s hodinou pozdní - mám ...
  cestování – to je zlo! žere to jen prachy. a co z toho vylezlo? – hrůzy. děsy. strachy!...
Někdy připadá mi jako by se snažila jen Gréta. Dobře… a pár školáků, přitom trpí celá p...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  přišel jsem k sobě – asi domů – a byla nuda – jako prase. – tak odešel jsem. při...
v práci jsem dneska byl do jedný do rána - není to zrovna moc dojemná otrava. a v době posled...
ten pajzl byl někde v uličce postranní – šli jsme tam s odvahou… a přece posraní – a kd...
  cestování – to je zlo! žere to jen prachy. a co z toho vylezlo? – hrůzy. děsy. strachy!...
žral jsem tě pro tvoje kozy - žral a proto furt za tebou lozil. a když jsi mě nenechala si ani...
  má tělo rysů vlažných - ta stála by mi za hřích - Však odsekla jen „nazdar!“ a hříc...
v budoucnosti budou ctnosti… - však dnes mě čeká zářivá dekadence – hýřivá smrt...
Jen počkej!   Dej si pozor zajíci uši měj vždy napnuté mlsná liška krouží kolem tlapky v...
  „SLEVA NA VŠECHNY BRÝLOVÉ ČOČKY!“ – čtu zvenčí výlohu vstoje a mlčky – „SLE...
nechceš-li se mnou být – nemusíš. - ne – to ty se mi nehnusíš -   chceš-li být ...
  po zeleném kraji do dáli svrchu pláče jasné modré nebe. je krásně… dneska na obrazo...
kráčím opilej ulicí - dnes budu spát jak v hrobě - mám totiž slušnou opici a dobrou noc...
jak se mám? mám se jak židle postavená do kouta. mám se jako obraz na nějž nikdo nekouká neb...
  co bych to víc komentoval? proč se tomu nesměješ? celou bych tě potetoval něčí...
„píšu – tedy jsem!“ - vykládám svému psovi - asi chce jít ven - říká mi svými slovy…...
0