Poezie

Těšení

Těšení dětí u zamrzlého okna na Ježíška
Autor: Motýlek
Toto dílo je (40/42) součást sbírky: 
Ostrovy
  

Těšení

 

Když vánoční čas

přichází k nám,

noci jsou dlouhé,

hvězdy pod mraky,

světýlka blikavá

jim pomáhají svítit

v době, kdy se k nám

Slunce opatrně vrací

a ještě to moc není cítit.

Jak se Štědrý den blíží

v dětech roste napětí,

co pod stromečkem naleznou,

dospělí mají v paměti,

jak sami těšívali se.

I když to třeba

malé drobné dárky byly,

ta atmosféra vyvstane,

stromeček, maminka,

vůně perníčků a františka

a těšení na Ježíška

ze vzpomínek nevyvane.

 

V Litomyšli 21. prosince 2021                           Irena Švecová                                                      

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 39         Část 41 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

co více v životě lze moci chtít nežli jen ve vlastním životě bdít? vlastního bytí si vě...
vědět že ta krása patří ke mně držet tě pevně pak zas jemně podívat se do zářivých očí...
Své ruce pnu do větví   VĚTVÍM SE   plna touhy zanechat v té kůře srdce otisk pou...
Viděl jsem tě krvácet s pocitem upíra upřeným pohledem laskal tvou krásu oddělen od tebe...
prvotina z podzimu 2016   ulice města potemněly. v posteli večer mne sžírá chlad. snad jsm...
kdysi jsem chtěl psávat písničky bluesový - že kluci zbrklí jsou a holky rumový - mí holky...
Když vidím kvésti louku. Karafiát v tom teple zavoněl. Hned jsem si k němu přivoněl. Obilí m...
něco z těch básní svých jsem dávno zapomněl. třeba – jak zněl tvůj smích? - čeho jsem m...
Vím, že tam někde jsi, čekáš tam na mě na neurčitém místě. Zatím je nepopsaný náš spole...
opřela si hlavu o jeho hruď oba byli oblečení do vzdušných zámků   oba mlčel...
chudák holka – je zase zoufalá. - zkoušela na mě gesta dost troufalá - a teďkon lituje na co si...
jsem vsazen do světa - vězení bez zdí - do světa který je pro jsoucno mezní -   do s...
Už nespěchám   Už nespěchám, nejím polévku, když je horká. Už nespěchám, ujížděj...
  bývala bílá – bílá jak stěna – teď ke mně tulí se a tiše sténá… – mé stěn...
Vůní lučního květu hlavu tvou ti spletu. Pod okny s ním budu stát, tiše řeknu: mám tě...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Proč v symbolech Lásky vidím vždy zabodnuté dýky A proč prostřelují je šípy ...
Tolikrát jsi bloudila duše má unavená, zjizvená, vyprahlá žíznivá.   Na ce...
Malý celostní svět uzrál na hladině okamžiku právě  T E Ď!   Vše dokonalé ...
Bloudím hlavou mladé dívky, bloudím v jednom velkém panoptiku. Vzpomínky na cukrbliky, popisky s...
Ve snové krajině...   vešla jsi do stébel třpytných kapiček rosy V srdci Ti zůstane navždy ...
Schoulená ve tvé náruči než výpravčí vlaku poručí. Schoulená pod tvými pažemi v žádné kle...
stříbrný svit půlnočního úplňku měsíce lesku pod mraky deště razí si cestu sk...
Hudba začne hrát housle znějí jako bych se nořila do závějí fialek.   Unáší mne ...
Město se přikrývá bílou peřinou a já vstávám. Zasněně hledím na bílé pláně ...
sudba samoty prvotina z jara 2016     prolog   mrtvá duše v tichu samoty...
Můžeš mě pohladit. Můžeš se mi smát. Šeptat mi do ucha, že mě máš rád. Můžeš...
Čemeřice Může být ještě všude kolem sníh a ony první ze všech květin prorazí sněž...
odešla, zrovna, když se podávala káva neurčitý den, obývací pokoj a konverzace vázla zvedla se...
Na zem padá vločka sněhu, chci tebe a tvou něhu. Zahřát ruce, pohled do očí, stokrát než Zem...
sedím s tebou sám na bytě a pokouším se zabít tě… ostatně tu sedím sám - sám s tebou ...
0