Poezie

Podběl

Na hrázi rybníka v lese kvete podběl
Autor: Motýlek
Toto dílo je (33/42) součást sbírky: 
Ostrovy
  

Podběl

 

Skromný a nenáročný

na jalové hlíně

vyvážce, či na příkopu

podle sluneční záře

ukazuje dvě tváře.

 

Když svítí – žlutě jásavou.

V suché trávě brzy zjara

tam ho děti uviděly,

jasná sluníčka

pro maminku natrhaly.

 

V pěstičkách je sevřely,

utíkaly rychle domů

rozevřely prstíky

nevěřícně zíraly –

kam se poděla?

 

To nevadí děti milé,

děkuji vám,

na čaj kvítky posuším,

on to podběl dělá –

ve zpocených dlaních

sluníčka se zavřela.

 

V Litomyšli dne 4. dubna 2021   Irena Švecová

 

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 32         Část 34 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  Nejbohatší láska ... Přátelství je víc než Láska
Nemůžu spát, otáčím se z boku na bok. Plíce mě pálí, mám ucpaný nos. Hlava ta třešt...
„Řekni pejsku: jsem tam já?“ Udiveně na mě zíráš hlavu kloníš ouška vztyčíš...
Vím, že bych neměla tu sklenku na noc pít neb stala se mou večeří a já v ní hledám kli...
Stojíme ve frontě regimentů módy a nenápadně sledujeme okolní dění Jsme pod dohledem Hlídací...
Bolí to a bude víc, lepší už to nebude. Vymačkáváš vzduch z mých plic. Proč to děláš, osud...
jako bych tady ani snad nebyl… jak se mám přesvědčit že vůbec jsem? chovaj se ke mně jak b...
Jsem sobec! Vidíš ty nafouklé tváře? Než se rozdělit, sama vše sním. Vidíš ten nepř...
U asfaltové stezky vyrostl podběl osamocen Nevypadal vůbec bezbranně Svou sílu dával na odiv plný...
  po zeleném kraji do dáli svrchu pláče jasné modré nebe. je krásně… dneska na obrazo...
Láska je kruh nekonečný oběh kolem bodu se silou gravitační ve strachu před nebezpečn...
Vtiskl se dávno a hluboce   Zakotvil dávno a pevně   Prostoupil dávno ...
Tak hluboko jsem v tom ještě nevězel Dvakrát za den kocovinu A ještě teď se třesu A pí...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo...
Korálky přátelství posílám po niti Korálky barevné vplétám je do sítí Korálky něžné co du...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Nad Májkou zjevila se ves, a stužky s větrem veselou hru hrají, při sešlosti nezaštěkne pe...
Jsem... perlorodka v hlubinách ticha s nadějí usazena ratolest v sobě - snad jednou vyplavena...
Ráno se opírá o okenní rámy Se silou hrotu oštěpu A elegancí dámy Jeho světlo se láme ve...
Šikana Den kdy ti ublížil... Ležím na klinice v rukách čtyři kanily. V kanylách pravidelná d...
odešla, zrovna, když se podávala káva neurčitý den, obývací pokoj a konverzace vázla zvedla se...
možná že mě nechceš vidět. možná jenom nemáš čas…   sám sebe se musím stydět –...
smutek dobrý skutek vřava půtek strach i smích perla na dlaních loučení i vítání lásky vyznán...
Láska je kruh nekonečný oběh kolem bodu se silou gravitační ve strachu před nebezpečn...
spěchám rychle zvenčí domů vytáhnout věci z pračky ven než zmokvají a zasmrádnou.   s...
Do války žene vojíny skří-pějici zvuk Trumpety Fanfáry pro: v minulosti padlé I pro: v budo...
Lidi mi říkají: „Vypadáš jak Xindl X.“ Předpokládám, za dvě stě let budou tvrdit: „Něja...
Rozletí se do všech stran a v půvabných spirálkách se začne pomalu snášet k zemi ... V o...
Vím, že tam někde jsi, čekáš tam na mě na neurčitém místě. Zatím je nepopsaný náš spole...
chybí mi chůze tvá a tvoje tělo - ty jeho nohy a stydká pokožka. chybí mi pohyby s nimiž od...
sudba samoty prvotina z jara 2016     prolog   mrtvá duše v tichu samoty...
0