Poezie

Podběl

Na hrázi rybníka v lese kvete podběl
Autor: Motýlek
Toto dílo je (33/42) součást sbírky: 
Ostrovy
  

Podběl

 

Skromný a nenáročný

na jalové hlíně

vyvážce, či na příkopu

podle sluneční záře

ukazuje dvě tváře.

 

Když svítí – žlutě jásavou.

V suché trávě brzy zjara

tam ho děti uviděly,

jasná sluníčka

pro maminku natrhaly.

 

V pěstičkách je sevřely,

utíkaly rychle domů

rozevřely prstíky

nevěřícně zíraly –

kam se poděla?

 

To nevadí děti milé,

děkuji vám,

na čaj kvítky posuším,

on to podběl dělá –

ve zpocených dlaních

sluníčka se zavřela.

 

V Litomyšli dne 4. dubna 2021   Irena Švecová

 

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 32         Část 34 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

    1)     Strach z probuzení.     V teroru půlnočních měst     radši půjdu spát,   ...
Jsou věci, které nikdy nepřebolí i když tisíckrát o to budeš stát. V Akášských spisech psá...
občas pozoruju ptáky ne,že bych je zaujal: maličký  vzdálený  součást zemské masy &nbs...
Jsem člověk, jsem žena, o půlnoci porozena. Jsem dítětem, jsem dcerou s duší pokroucenou. Jsem v...
Sedm piv, tak co? 3 ráno Co se takhle jít projít? Jen tak Zase si povíme o svých pocitech a budeme s...
Linkovaným sešitem čárám slova s pocitem prázdna Vytrvale, neurvale v každém řádku ...
možná si před spaním vyčistím zuby. co bych si nalhával – dělám to z nudy. spát se mi n...
malebná kavárna uprostřed vídně. sedím v ní. popíjím. tvářím se vlídně. – nade mnou oč...
dal jsem si k večeři dva párky v rohlíku … proč píšu co píšu? co stojí za zmínku? – mož...
Korálky přátelství posílám po niti Korálky barevné vplétám je do sítí Korálky něžné co du...
Závodím s časem, kdo zabije koho. Trumfů mám pár, však on jich má mnoho. Sedím tu v křesle ...
Vzdal-li ses - všech peněz a vzlétáš přesto nad oblaky - Budiž omámen   Vzdal...
Bolí to a bude víc, lepší už to nebude. Vymačkáváš vzduch z mých plic. Proč to děláš, osud...
[video width="720" height="720" mp4="https://www.klubliteratu.cz/wp-content/uploa...
Stříbrem a zlatem rakev je třpytivá, přijímá tělo ve vřelém objetí. Duše po bohatství v ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

chybí mi chůze tvá a tvoje tělo - ty jeho nohy a stydká pokožka. chybí mi pohyby s nimiž od...
Vyprahlost lidí, vyprahlost lesů, lidi chlastaj dál, zodpovědnost za sucho nesú. Všichni jsme...
hodina příchozí pomalu utíká – to co mi dochází hned mi zas uniká a co mi uniklo pozdě mi do...
Vzpomínky dřeva v podkroví. Smrkové židle, stůl dubový. Šlapací stroj má tu svou skrýš, i ...
Příteli můj, nejlepší z nejlepších, dokážeš ve mně vždy vyvolat smích. Příteli můj, nab...
Ráda pozoruju z voňavé slunečné stráně pastvinu u lesa a na ní stádo krav. V tom soustř...
Stěny kolem nás jsou jako z papíru alespoň mám pořád na co psát čmárám -...
Chtěla bych uletět zavřenou mříží. Létat jak vločka sněhu, být krásná a něžná a jen b...
Za každý pohled do očí plných slz, přidávám si do bot, dobrovolně, a s vůní tragédie dva...
Tam uprostřed mostu přes zrcadlení krásy hvězd vyrostl ze smogu a prachu cest Duch s konturou led...
Hledám konec nohou podobné praku, který míří ke hvězdám bílým skvrnám v temnotě noci propocen...
Vzpomínám, byl jsem už dávno označen. Značka, co táhne se za mnou jak Jackie Chan. Občas m...
Už nespěchám   Už nespěchám, nejím polévku, když je horká. Už nespěchám, ujížděj...
Cesta je jako horská dráha ...
Rosa Po tváři stéká ta rosa, co kdysi pampeliškou bývala. Zleva doprava vesele se kýva...
0