Rozpolcen mezi dvěma světy
V tichých vodách bez emocí dlím
Čím tak zaplnit to prázdno v Duši
Čím dovolit si smím.
Jak řeka život teče
Je to klišé vím
Však k oceánu klidně teče
A konec blíží se jak stín
Starý jsem tisíce roků
A čas už pro mě není vším
Jak hniloba se šíří zmatek
Ve Světě
Bych nejradši utek
Jsem as malý fracek
Rozmazlený
Na pár facek
A dítě ve mě stále křičí
Chci lásku
Ten stav mě ničí
Kudy vydat se teď mám
Stále jen dumám
Však ležet čekat na zázrak
Cesta není
To vím
Asi tak!
Hlasité předčítání