Poezie

Romantické krávy
Četba díla zabere cca 4 min.

Krávy na pastvě
Autor: Motýlek
Toto dílo je (26/31) součást sbírky: 
Čtyři roční období
  

Ráda pozoruju z voňavé slunečné stráně

pastvinu u lesa a na ní stádo krav.

V tom soustředě usilovném škubání

zaujatě se spokojením funěním

systematicky spásá stébla trav. 

Z práce usilovné vyruší se jen

když oženou se za dotěrnou mouchou či ovádem.

Mohutný ocas zamává, jen to pleskne,

zelený koláč na zemi přistane,

to příděl bio hnojiva louka dostane. 

Co víc si můžem přát – louka, krávy i já

sedím si v mateřídoušce a kopretinách

klid a mír té chvíle nic neruší

já relaxuji, ony vychutnávají šťavnatou krmi

co je čeká – vůbec netuší. 

V té prostotě a jednoduchosti je krása

zašlých starých časů, kdy svět nikam nespěchal,

každý věděl kde má místo,

život kráčel v souladu s ročními obdobími

respektoval přírodu a zvolna plynul dál. 

Byl čas Velikonoc – ukřižování – pletení pomlázek, čas setí,

čas čarodějnic, čas májových, čas pletí,

čas pastvy, sena,  čas poutí i čas sklizně,

plavení koní, rození mláďat a vychovávání dětí,

čas vymlácení zrna, dožínek a vše běželo klidně.  

Pak se nasbíraly šišky, nadělaly otýpky a dříví do kamen,

kočky vychytaly myšky a hospodáři sklidili len,

i včelaři se od jara než včelky šly spát, snažili,

našlapalo se zelí, brambory  vykopaly a když se pole zorala,

doba břeskných  posvícenských zábav nastala. 

Po Svatém Martinu zima přišla, to býval přástek čas

děti za pecí nedutaly, poslouchaly babiček hlas.

Obstaral se jen dobytek, ženy draly peří,

hospodář opravoval nářadí, někde se tkalo,

stavěli se sněhuláci a s kopce sáňkovalo. 

Pole odpočívala pod peřinami sněhu,

světlo petrolejek mělo zvláštní něhu,

v adventním rozjímání se očekávala přeslavná chvíle

narození Páně, při vyřezávání betlémů bylo mile.

Pak v kostelíčku chorál mocně nesl se:

o mši půlnoční:  „Nám, nám narodiil se!“.   

V lednu se pořádaly bály, 

ochotníci do konce února divadla hráli

čuníci na svou prokrmenost doplatili,

výslužky mezi sousedy se oplatily,

chasa se masopustních taškařic dočkala,

potom až do velikonoční pomlázky čekala. 

A tak šel na vsi rok.

Šest dnů v týdnu se pracovalo

a sedmý den, jak je v bibli psáno – odpočívalo.

Do kostelíčka musel každý

Svou duši pánu odevzdat,

u zpovědi se vyzpovídat. 

Byl čas na práci a čas na odpočinek

a každý, i malá dcerka a synek

musel svůj kousek práce zastat –

vyhnat husy na mez, či kozy popásat,

nanosit vodu, třísky na zátop naštípat,

v kuchyni pomoci, či prádlo nakropit

svůj chléb vezdejší si zasloužit.   

Život vesnice měl svůj řád,

nic nešlo ošidit a vynechat.

V létě se sedávalo na návsi pod starou lípou,

chlapi bafali fajfku, hostinský točil pípou,

mládí za humny objevovalo svět

to už je zpátky mnoho, mnoho let. 

Lidé nemuseli k moři a v Alpách  několikrát být

neštvali se, aby museli peníze nakupit

za ně nakoupili  nesmysly – prý dělat co je baví,

ve jménu peněz obětovat stresu zdraví,

které si následně za peníze nekoupí. 

Nebyli atakování  množstvím informací, násilím,

zkaženi kultem spotřeby, štváni úsilím

ve snaze co nejvíc vyrobit, utratit a obměnit

zdroje vydrancovat a odpady planetu znečistit.

Každá civilizace se přežila, to už věděla věštkyně Sibyla.

To vše milé krávy mi jde hlavou

když popocházíte zvolna travou.

V blažené nevědomosti nevyhnutelné popravy

plníte  odevzdaně své poslání

šťavnatou krmí  bachory naplnit

a pak spokojeně, po kolena v žrádle, trávit. 

O výživu dbát,  mléko vydat,  telátko vychovat,

pak se článkem potravního řetězce pána lidstva stát.

Když odevzdaně spásáte píci, jde mi hlavou píseň Jarka Nohavicy:

tak nějak potichu a váhavě: „Mít čapku s bambulí na hlavě!“

Zbožňovala jsem ho, taky zklamal, to se stává,

nemůžu jinak, jsem romantická …..

 

 

 

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 25         Část 27 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Čeho si na sobě cenit? Za co si pochvalu dát? Chtít se zkusit změnit? Nastolit si nový řád? ...
Neumíš kreslit? Krasopisně psát? Zpívat, básnit, textovat? Na žádnej hudební nástroj hrát? ...
Tvé oči, jako oči laně, teď uplakané jsou. Tvé rty něžná červeň třešní ve větru chv...
Zaklepalo u mých dveří stáří a já blázen pustil jsem ho dál Teď mi zdravá jídla stále vař...
Až zjistíš, že už tu nechceš být. Až sbohem dát budeš chtít, přesto svým životem buď si ...
Ještě nedávno církev tvrdilaŽe žena duši nemáJenom děti aby rodilaA její ústa, měla být něm...
Dotek nebe Dotek pekla ---------------------------------------------------------------------------------...
Vyrytá v obrysu každodennosti Zachycena ve vláknech zvyků Rozmělněna do srdce vzlyků...   Vzp...
proč to my nedáme do kupy? vždyť krása tvá mou pýchu otupí a tělo mé tě v zimě zahřeje...
Tak hluboko jsem v tom ještě nevězel Dvakrát za den kocovinu A ještě teď se třesu A pí...
milky way, stars, windows wallpaper
Pamätá si každú jednu časť teba. Každý starecký fľak na ruke. Tvoj vdovecký hrb na chrbte. ...
Lidské tělo Tanec “kosťový” nám mnohdy napoví, vnitřnosti naše klepou se bujaře v Božím...
Teploty jdou dolů. Vyser se na školu a pojď se mnou ven mrznout, vždyť je příjemně friš...
sžírá mě jak tě miluju a pálím zašlé foto. pálím ho a lituju - pálím ho právě pro...
Jako koule v kulečníku, tak se často potácím, ať když do mě někdo vrazí, se hnedka neskácí...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Je to prostě nádhernýSedět s tebou ve světle lucernyA poslouchat tvé vyprávěníTvá slova mě tak...
Někdy mám pocit, že jsem bezvýznamný člověk, jakmile promluvím, lidé otáčej se zády. Víra ...
Na hlave kapuce Venku dest Pod botama blato Blato jenz se vtira do bot Tetovana ruka po dodeku kapek ...
Snad před prázdnotou utíkámA verše pro vás píšiS nikým se moc nestýkámJen s lidma co mě slyš...
Až jednou zestárnu chci žít na konci světa v omšelé chaloupce co chátrá celá léta ...
Zrcadlo Hledě okem bystrým dlouze, s velkou vášní, k značné touze, objektu chtíče svéh...
být živou mrtvolou – to jsou fakt muka! - nesmět se ani hnout - ruka mi cuká - snad ten nůž pop...
včera jsem rozhodl se dnes to vzdát a dnes jsem rozhodl se tomu smát! - kdybych se jednou snad r...
Atmospheric foggy park scene with empty benches and bare winter trees.
Ostal mi v duši len tvoj tieň. Kedy som myslela na teba deň, čo deň. Zostalo prázdno v tomto sv...
Ve smíru s galaktickou kocovinou nalitou do půllitru nekonečnosti a uzavřenou do krabi...
zas mi posílaj dopisy doporučeně od soudu z okresu prý abych platil: tři tisíce na děcka býv...
Sesypaná v rohu na anonymní hromadě nevěda jak se poskládat do úhledných řádků ne-smys...
Platim něco přes, drobný si nech Vynech mě, zpravidla se vrací ve třech pivech Vratná záloha za b...
do čtyř hospodských stěn, co oblepeny jsou tapetou z podtácků, co přilepili štamgasti z řa...
Blažená se špínou za nehtama že dala jsem něco přírodě Až nadejde čas i ona mi dá...
0