Poezie

Zrcadlo
Četba díla zabere cca 1 min.

Zrcadlo

Hledě okem bystrým dlouze,

s velkou vášní, k značné touze,

objektu chtíče svého, možná značně

nevinného, zpočátku vymodleného,

srdcem celým touženého a apokalypsou

vzaného. S prosbou k Pánu Bohu,

kleče při tom, bosa, na prahu dalšího

životního nezdaru, jež přibližujíc bolestivému,

hnisavému oparu, bez šatu, bez konflesí…

Chci volně dýchat, vzlétnout, jak na orlích

perutích, neohlížet se nalevo, napravo,

být volná, jak ten pták.

Bez pocitu zahanbení, odpovědnosti

k druhým, jen zaměřit se na sebe,

dost už bylo starostí, po tváři mé kane

rosa lítosti.

Příbuzní jsou jako mor, kyselina, těžká

koule na noze. Chci vzlétnout výš a míti

vlastní chýš!

 

 

 

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Tereza Novotná

Dobrý den! :-) Jmenuji se Tereza Novotná, je mi 31 kalendářních let, avšak ,,trpím” lehkou oligofrenií (nejnižší stupeň mentální retardace, tedy můj psychický věk jest na rozmezí 9 - 12 let). Pokud Vás zajímá, jak smýšlí, tvoří a píší “retardi”, můžete si zde přečíst některé z mých děl! :-) Přeji příjemnou zábavu! :-)

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Snad najdu zbytek tvoji něhyKterou dřív si mně tak hřálaNež roztají po zimě sněhyAle šance je ...
Ve hvozdu plného bonsaí a klečí zůstávám vkleče při tiché modlidbě odříkavajíc Ódu na ...
Již tvoji šíji nelíbámTo jiný má to právoTvé krásné oči nevídámSám chodím mokrou trávouO...
Vím, že musím počkatAž vyřešíš si svoje věciJenže život nepočkáA tak jsou to jen kompenzač...
lidi mi říkali – buď šéfem. buď králem! a já jim naletěl – však jenom málem… když...
,,Setrvávající bolest neustoupí, pod kotlem navíc přitopí, vzpomínky nemohou odejít, ...
V ženě si našla zalíbeníTu možnost má dnes každáPro budoucí pokoleníStanice konečná, co spol...
otlučená, počmáraná ustaraně postává u silnice telefonní budka  - introvertní závan...
A green leaf floating on top of a body of water
Zobuď sa drahá, Zobuď sa zo zlého sa. Zobuď sa zdravá do krásneho slnečného dňa. Zobuď sa z...
poppies, sunset, field
Rany osudu sme do vínka dostali. Sudičky nám ťažký život želali. Slzy sa slzami sa nám z oč...
kráčím opilej ulicí - dnes budu spát jak v hrobě - mám totiž slušnou opici a dobrou noc...
času co tady máš – máš vždy moc málo! – žiješ a umíráš… co za to stálo? a za co stá...
 Vlní vody času pohupují předjařím v uvolněném rytmu nevázaného veselí.   Pr...
Trochu vína červenéhoTo ti jistě prospějeVždyť život i pro nevinnéhoObčas je jak galejeKaždý ...
i dont feel the best Maybe I’m just depressed Again And again. The world is rolling behind me Everythin...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jen jsem tě letmo zahlédlKdyž šel jsem zrovna kolemZasažen obrazem tvým jsem pobledlAč ty dál si ...
A co my dva uprostřed těchto dní? Kdy uvidím zas zářit Tvé oči jinak než slzami? Kdy zas usly...
Ve hvozdu plného bonsaí a klečí zůstávám vkleče při tiché modlidbě odříkavajíc Ódu na ...
a je to tu zas – zase se loučíme - a pořád tolik toho bych říci chtěl. - přesto tu navžd...
Čeho si na sobě cenit? Za co si pochvalu dát? Chtít se zkusit změnit? Nastolit si nový řád? ...
Vzpomínám, byl jsem už dávno označen. Značka, co táhne se za mnou jak Jackie Chan. Občas m...
Však víš, tak to prostě je. Neuděláš nic? Však víš, každá věc má svůj rub i líc. ...
Stříbrem a zlatem rakev je třpytivá, přijímá tělo ve vřelém objetí. Duše po bohatství v ...
Smutní lidé pláčou smutná je flóra i fauna s úsměvem jim předčítám deník smutného klauna...
Kosí trylkování za oknem připomnělo   Včera jsi vdechla jaro   Obnažené k...
Ležím, zavírám oči, odevzdávám své myšlenky černo černé noci. Vracím se v paměti do první...
Obklopil mě ledTo protože si odjelaMrznout jsem začal hnedTys prostě odjíždět nemělaAž přijede...
  má tělo rysů vlažných - ta stála by mi za hřích - Však odsekla jen „nazdar!“ a hříc...
Sluneční hodiny v nebi se vlečou. Jak vrabec v hrsti ti mimoděk uletěl. Neptej se kam, vždyť n...
Někdy mám pocit, že jsem bezvýznamný člověk, jakmile promluvím, lidé otáčej se zády. Víra ...
0