Poezie

Prach v dýchacích dutinách

Trne mne v nohou a cítím palcivou bolest v hlavě…

Cítím stěny, které se ke mě přibližují, ale nemám klaustrofobii. Ani to není těch 12kPa co mě tlačí k zemi, ani gravitaci to není. Jsou to stěny mého hrtanu a jicnu co se k sobě lepí. Jakoby bylo ve mně smeti, které dýchám každý den. Každý den se probouzím s falešným pocitem. Všechno si jen namlouvám a to mě bolí. Sama v pokoji sama v boji.
Žijeme v míru o tom to není. Oddat se odlivu a snít do zapomnění. Sledovat krásu cizima ocima, když na mě mluvíš jako bych tu nebyla.
Dost bylo slov. Svobody se nedočkás a čím víc mluvíš, tím více tomu propadáš!

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Tomáš Denisa Novotný

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

You attempted. You made me cry. Didn’t say Your last Goodbye. [spacer height="14px"] Mad...
možná že mě nechceš vidět. možná jenom nemáš čas…   sám sebe se musím stydět –...
jako bych tady ani snad nebyl… jak se mám přesvědčit že vůbec jsem? chovaj se ke mně jak b...
Země – modrá planeto těhotná problémy válkami, nenávistí ještě držíš pohromadě.   ...
hrál jsem si na blbce. hrál jsem si na vola jen abych mohl se bavit i s lidmi. – a přesto teď če...
v poslední době si žiju dost na hraně - navenek se mnou je možná i švanda. uvnitř však cítím...
Není mi dobře, když kolébá se vor. Není mi dobře, když mám na duši bol. Bolí a píchá m...
Bylo bílé bylo lehké nadýchané bylo suché plulo vzduchem.   Bude světlé zatížené kapk...
,,U rozpadlé skály, malé děti stály, pád viděti, výkřik slyšeti. · Nebylo jim p...
    1)     Strach z probuzení.     V teroru půlnočních měst     radši půjdu spát,   ...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
loni inkoust na papír ronil - letos došel mi inkoust...   - pf 2019   &n...
má milá ráda mi říkala medvídku… pak jsme však zkusili „šedesát devítku“ – teď ani p...
příliš pozdní ráno příliš krátkého dne a příliš brzký večer příliš dlouhé noci -...
Říkala si mi, že nenávidíš kus, svého prokletého života. Říkala si mi, že mě a temnotu ne...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Vyprahlost lidí, vyprahlost lesů, lidi chlastaj dál, zodpovědnost za sucho nesú. Všichni jsme...
psal jsem si básničku o nebi. o hvězdách. na tvoji zadničku a na tvých kalhotkách. a n...
na balkóně slýchám štamgasty z nonstopu kouřím ale cíga mi padaj z prstů ztrácí se mi pevný s...
trápí mne stesk každé ráno. trápí mne stesk každý den. a trápit bude – vím že ano – v...
  Jednoho tichého večera, Když ke mně zvolna kráčela, Duše splín za sebou vláčela A v ...
Nic? Poslouchej lépe! Pořád nic? Tak pojď blíž. Polož hlavu na mou hruď. Už slyš...
jak by mi někdo vyrval duši z těla - odešla tak náhle. navždycky. celá. a když si vzpomenu ...
Achilles želvu nedohonil a já bych se měl tady trápit že potenciál jsem nenaplnil? - vždy...
Smutní lidé pláčou smutná je flóra i fauna s úsměvem jim předčítám deník smutného klauna...
A co my dva uprostřed těchto dní? Kdy uvidím zas zářit Tvé oči jinak než slzami? Kdy zas usly...
vracím se vlakem sám z prahy zpět do brna – každej tam koho znám mě trochu odrbal… však o č...
Ráno se opírá o okenní rámy Se silou hrotu oštěpu A elegancí dámy Jeho světlo se láme ve...
žral jsem tě pro tvoje kozy - žral a proto furt za tebou lozil. a když jsi mě nenechala si ani...
sudba samoty prvotina z jara 2016     prolog   mrtvá duše v tichu samoty...
Ležím, zavírám oči, odevzdávám své myšlenky černo černé noci. Vracím se v paměti do první...
0