Poezie

Elegie pro ztracenou duši

Autor: Roman R.

Mráz mi běhá po zádech

a hrůzou se mi tají dech

co když probudím se zítra s-

co když probudím se zítra.

 

Smrt již čeká za rohem,

blíží se každým výdechem.

Na svém hřebci šedivém

ohlíží se po všem živém.

 

Spatří mne, duši ztracenou

potloukajíc se temnotou.

Očima prázdnýma mne uhrane,

a celé mé tělo zažehne.

 

Plamen chladný mne obklopí

a stáhne do věčné nicoty.

Střípek naděje ve mne se rozsvítí,

možná jsem unikl té ohavné věci.

 

Ten však vyhasne, jakmile zbystřím

neb přede mnou sedí, na sivém koni.

Ukáže na mne a praví

„Nyní jsem tebou, a ty ses stal mým.“

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Roman R.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Zrcadlo Hledě okem bystrým dlouze, s velkou vášní, k značné touze, objektu chtíče svéh...
(Věnováno českému hudebnímu projektu Trist.) Tento svět, tak šedý a temný, rozťal moji duši...
Bouře, blesky, třesky, plesky Stmívá se, slunce náhle odvrací svou jasnou tvář… Avšak m...
Říkala si mi, že nenávidíš kus, svého prokletého života. Říkala si mi, že mě a temnotu ne...
You are never going anywhere Karen. Klepá se na konci zesláble, kdeže skončila ta hlava bože váha ...
úsvit na pláži – soumrak na horách - ruce rozpažil na mostě sebevrah - spával na plážích. vst...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
Strach versus beznaděj  Viděl jsem obnažená těla své generace, která s jejich svědomím šla s...
Někdy cítím se jak pes přivázanej v lese, někdy cítím se jak hrdina z povídky jáma a kyvadlo...
,,U rozpadlé skály, malé děti stály, pád viděti, výkřik slyšeti. · Nebylo jim p...
kráčím opilej ulicí - dnes budu spát jak v hrobě - mám totiž slušnou opici a dobrou noc...
animální přitažlivost jsoucen – moc si ji užívám. přesto jsem rmoucen – žádná ta ani...
v práci jsem dneska byl do jedný do rána - není to zrovna moc dojemná otrava. a v době posled...
býváme debilní hovada… - dáváme jen co kdo dostává. a člověk člověku za zády směje s...
Znetvořené tělo, teď táhnu městem soustavy neznámých proudí kolem načichlé kybernetikou &n...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

další den. další noc – usínám s úzkostí. - s úzkostí před dny a dalšími noci - mraze...
člověk – jen červík ve černé krabičce. - opuštěn. sám. na pospas osudu. - červík vša...
Vyčerpaná Unavená Smutná Nemohoucí CHCI nabrat VODU ŽIVOU spočinout sladk...
sudba samoty prvotina z jara 2016     prolog   mrtvá duše v tichu samoty...
Rozervaná   Terezín Trpělivě trpím a čekám, že se vrátíš. Trpělivě trpím a ...
Mé rýmy se nevznáší ve vzduchu, mé rýmy sebou škubou jako ryba na suchu. Má milá podej mi...
Je jen tisíc růži a nejsi v tom sama. Hledáš v nich odpověď, ale trny dělají svoji práci. Z...
kdysi jsem chtěl psávat písničky bluesový - že kluci zbrklí jsou a holky rumový - mí holky...
sejmu dnes mouchy dvě jedinou ranou! – udeřím tak silně že už nevstanou – udeřím tak silně...
Ztracená duše Poslední soud Kapka krve stéká na zem, příčinou jsou trny, kobří jed ...
Moje šílenost V cele lebky Naráží poťouchle do Čelní kosti Proto teď bolí mě hlava  ...
Ve tmě choulim se (třesouc se zimou pokryt sněhovými vločkami) k plamínku v kostce ledu. Ve tm...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
v budoucnosti budou ctnosti… - však dnes mě čeká zářivá dekadence – hýřivá smrt...
„lidi jsou zákeřný svině!“ vykřik a vlezl do skříně. - v skříni sám hnil a honil ...
0