Poezie

Elegie pro ztracenou duši

Autor: Roman R.

Mráz mi běhá po zádech

a hrůzou se mi tají dech

co když probudím se zítra s-

co když probudím se zítra.

 

Smrt již čeká za rohem,

blíží se každým výdechem.

Na svém hřebci šedivém

ohlíží se po všem živém.

 

Spatří mne, duši ztracenou

potloukajíc se temnotou.

Očima prázdnýma mne uhrane,

a celé mé tělo zažehne.

 

Plamen chladný mne obklopí

a stáhne do věčné nicoty.

Střípek naděje ve mne se rozsvítí,

možná jsem unikl té ohavné věci.

 

Ten však vyhasne, jakmile zbystřím

neb přede mnou sedí, na sivém koni.

Ukáže na mne a praví

„Nyní jsem tebou, a ty ses stal mým.“

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Roman R.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

křičela „bolí to! – ach. auky. auky!“ já zas „mě mrzí to... tak čauky mňauky.“ – dn...
  na stěně skvěje se kousek tvého nitra – ten obraz od tebe co sama jsi utkala z pavučiny ...
Tvé šrámy na duši nevyléčí žádní lapiduši ...
uprostřed vln betonu - který musí opravit - a skučením severního větru - co opírá se mi...
vracím se vlakem sám z prahy zpět do brna – každej tam koho znám mě trochu odrbal… však o č...
  Manie   Špendlík jsem si na krk vetkla nechystám se k branám pekla připadám si jako knedl...
Kde jsi  Lásko má, ztracená
Ztráceli jsme se dál Jeden druhému z dohledu Tak, jak jsme každý sám Hledali svou cestu. Zbyly ...
Bolí to a bude víc, lepší už to nebude. Vymačkáváš vzduch z mých plic. Proč to děláš, osud...
Někdy mám pocit, že jsem bezvýznamný člověk, jakmile promluvím, lidé otáčej se zády. Víra ...
V bouřkové noci spatřila jsem anděla, Oči upírající se k obloze, kolem něj temný svět ...
Sluneční hodiny v nebi se vlečou. Jak vrabec v hrsti ti mimoděk uletěl. Neptej se kam, vždyť n...
  přišel jsem k sobě – asi domů – a byla nuda – jako prase. – tak odešel jsem. při...
Popraskaný dráp vlhkostí a solí, po modrých rtech přejede a správný cíl volí. Zakalené oči ...
občas pozoruju ptáky ne,že bych je zaujal: maličký  vzdálený  součást zemské masy &nbs...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

pročpak mě zdržuješ? - už musím frčet! - nevidím důvod proč měl bych tu trčet - nehodlám s...
Smrt klepe na dveře Plíží se, oči mé škvírku svou náhle ztenčily, její dech, tlukot mého sr...
být živou mrtvolou – to jsou fakt muka! - nesmět se ani hnout - ruka mi cuká - snad ten nůž pop...
Zoufale bloudím v Satyrově mlze, Jež mate smysly a zastírá mysl. Těžko lze odolávat spaluj...
nechceš-li se mnou být – nemusíš. - ne – to ty se mi nehnusíš -   chceš-li být ...
V bouřkové noci spatřila jsem anděla, Oči upírající se k obloze, kolem něj temný svět ...
sedím s tebou sám na bytě a pokouším se zabít tě… ostatně tu sedím sám - sám s tebou ...
Tak jako první lásku nechala jsem jít, žádám já i vás ostatní o okamžité a trvalé zm...
Kanibal Hladový kanibal davem se toulá pláštěm bílé, čisté krásy se kryl postřelen pistoln...
Někdy připadá mi jako by se snažila jen Gréta. Dobře… a pár školáků, přitom trpí celá p...
Co může být horšího, je to jak noční můra, či zlý sen. To se prostě probudíš a je zase hez...
Rosa Po tváři stéká ta rosa, co kdysi pampeliškou bývala. Zleva doprava vesele se kýva...
Doba a doteky černých brýlí Mizerný kafe v nonstopu V sobotu Ve tři čtvrtě na šest Jsem v to...
♥ Uplakaná ♥ Myšlenky tvé tančí v záchvěvu slunečního svitu Jednotlivá slova navždy u...
Vyhlédněte z okna ven, tam, ta rudá čapka opět? Je to jako špatný sen, jenž se vrací stále n...
0