Sny jsou našim peklem,
neuhasitelnou touhou po něčem velkém,
avšak jen málo komu povede se,
že se přes pouhé sny přenese.
Jsou našim žalem a smutkem,
blíže či dále s každým skutkem
ale mezi každým schůdkem
po jistotě tesknem.
Nádherný je pocit opojení,
když sny se uskuteční
a v realitu se změní,
ale navždy tomu tak není.
Po té chvilce skutečnost se vrátí
a hořkosladká realita nás zklátí,
přesto vše však člověk po dalších chvilkách prahní
a to zcela bez ustání.
Ale najdou se i tací,
jako já, a mnozí další,
co přestanou, po ničem neprahní,
když setkají se s pravdou, jenž je před tím zachrání.
Pravdou takovou jest jedině
prozřet zcela, úplně,
že svět je zkažený, a zachrání jej jedině
když lidstvo navždy vyhyne.
Hlasité předčítání
