Poezie

Sny

Autor: Roman R.

Sny jsou našim peklem,

neuhasitelnou touhou po něčem velkém,

avšak jen málo komu povede se,

že se přes pouhé sny přenese.

 

Jsou našim žalem a smutkem,

blíže či dále s každým skutkem

ale mezi každým schůdkem

po jistotě tesknem.

 

Nádherný je pocit opojení,

když sny se uskuteční

a v realitu se změní,

ale navždy tomu tak není.

 

Po té chvilce skutečnost se vrátí

a hořkosladká realita nás zklátí,

přesto vše však člověk po dalších chvilkách prahní

a to zcela bez ustání.

 

Ale najdou se i tací,

jako já, a mnozí další,

co přestanou, po ničem neprahní,

když setkají se s pravdou, jenž je před tím zachrání.

 

Pravdou takovou jest jedině

prozřet zcela, úplně,

že svět je zkažený, a zachrání jej jedině

když lidstvo navždy vyhyne.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Roman R.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Vidím ruce zkoumající mé křivky.  Slyším mojí vášeň pronikat ven. Cítím tvůj jazyk  ...
Ve smíru s galaktickou kocovinou nalitou do půllitru nekonečnosti a uzavřenou do krabi...
Bloudím hlavou mladé dívky, bloudím v jednom velkém panoptiku. Vzpomínky na cukrbliky, popisky s...
[video width="720" height="720" mp4="https://www.klubliteratu.cz/wp-content/uploa...
něco z těch básní svých jsem dávno zapomněl. třeba – jak zněl tvůj smích? - čeho jsem m...
Rosa Po tváři stéká ta rosa, co kdysi pampeliškou bývala. Zleva doprava vesele se kýva...
Wilsonův les v mlze Černo-bílá            tajuplná               ...
Ruce svázané Do ponižujícího symbolu prosby Myšlenky upjaté na lepší a zářivější zít...
,,U rozpadlé skály, malé děti stály, pád viděti, výkřik slyšeti. · Nebylo jim p...
Anděl na okně   Jakoby dotek anděla navštívil naše ustarané bytí. Nahlédl oknem, usmál...
Zvonce strachu   Zvonce strachu bily na poplach lahvově zeleným průhledným myslím. ...
v poslední době si žiju dost na hraně - navenek se mnou je možná i švanda. uvnitř však cítím...
budu pryč v sobotu. možná i v neděli - že se už nevrátím jste dobře věděli - a přece ne...
  jsem záře bez sluncí. jsem pouhý sen. jsem všechno nejsoucí – tedy nejsem… &n...
Stěny kolem nás jsou jako z papíru alespoň mám pořád na co psát čmárám -...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Kostival Čekám, čekám na Tě, čekám… Ticho nejtišší ze všech tich omývá hladovějící n...
Města duchů   Ztrácí se v mlze co mi blízké bylo nekonečně vzdálené jsou blí...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
býváme debilní hovada… - dáváme jen co kdo dostává. a člověk člověku za zády směje s...
prvotina z léta 2016 na motivy mistrovského veledíla Máj od Karla Hynka Máchy     byl ...
nech lásku být. znít. doznít v horečce sobotní noci. už končí s hodinou pozdní - mám ...
Oxymorón budoucnosti Čas letí jako vzduch, ani se neohřeje a už je pryč. Lidé se pořád za něč...
Bloudím hlavou mladé dívky, bloudím v jednom velkém panoptiku. Vzpomínky na cukrbliky, popisky s...
všechno je zbytečné a všechno pomine - vše co se narodí zas brzy zahyne… - o sobě zb...
  Manie   Špendlík jsem si na krk vetkla nechystám se k branám pekla připadám si jako knedl...
Jak vlny jdou nahoru a dolu utápím se s podzimem v lepkavém sladkobolu.   S šedou myší str...
  má tělo rysů vlažných - ta stála by mi za hřích - Však odsekla jen „nazdar!“ a hříc...
Jako oddych Naneseš pár slov na papír Stejně jsi předtím svačil rohlík s umělým točeným sal...
V bouřkové noci spatřila jsem anděla, Oči upírající se k obloze, kolem něj temný svět ...
pít či nepít? - to je ta otázka! a být či nebýt? – to je jen nadsázka. byl jsem i nebyl ...
0