Poezie

Stála tam v zahradě …

Autor: OF Kitsune

Zoufale bloudím v Satyrově mlze,

Jež mate smysly a zastírá mysl.

Těžko lze odolávat spalující touze.

Lehko lze zatratit řetězů smysl.

 

Stála tam v zahradě, v temném koutě.

Závoj z křídel motýlů vlál vstříc tichému vánku.

Stála tam v zahradě, nad světem se rmoutě.

Vůně zlověstných květů sváděla k hříšnému spánku.

 

Stála tam v zahradě, tvář skrytou v záplavě rudé.

Tajemná, jak by ji duši z Onyxu vytesal sochař.

Stála tam v zahradě, šeptajíc lži až překrásně kruté.

První černá slza pozvolna stéká na polštář.

 

V obzoru tesknící chvějí se mračna,

Zpěv zrádných Sirén nese se z dálky.

Marně je má duše po lásce lačná,

Když srdce s předsudky vedou věčné války.

 

Skryla jsem obavy v paláci se zlatou mříží,

Že jsem chtíče nevolník a ona můj otrokář.

Vzpomínka na vášeň do snů se mi tiše plíží.

Druhá černá slza pomalu dopadá na polštář.

 

Zahrada s cestou vystlanou okvětními plátky narcisů,

Skrytá je ve středu Labyrintu nočních můr.

Špatně se skrývá v řádcích zoufalých dopisů,

Když prochází cenzurou krutých stvůr.

 

Bez ustání mě zahrada volá k sobě zpátky,

Však stvůry jsou mi v patách jako ze stínů stopaři.

Raději jim na víčka položím růžové plátky.

Třetí černá slza ještě nezaschla na bělostném polštáři.

 

Proto vystoupám na vysokou kostěnou věž,

Kde roztříštím zrcadlo poseté křišťály.

Střepy pak odhalí naši pravdivou lež

A vymotají nás z té nekonečné spirály.

 

Dávno už nedoufám, že zřím tě a uslyším tvůj hlas,

Proto hrot brku z černé labutě namáčím v kalamář.

Co říct chci, vtisknout na papír snad stihnu ještě včas,

Než poslední černá slza dopadne na polštář.

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

OF Kitsune

Vždy je čas na čaj...

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 2 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 2 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

tvrdila že je to naprosto normální... - já však měl pochyby zda je to morální - vždyť mě tí...
Tam v zorách, je odpověď na všechno. I proč jsem se do tebe zamiloval, princezno. Když severní v...
Terezín Trpělivě trpím a čekám, že se vrátíš. Trpělivě trpím a propadám panice. Nikdy n...
[video width="720" height="720" mp4="https://www.klubliteratu.cz/wp-content/uploa...
Stříbrem a zlatem rakev je třpytivá, přijímá tělo ve vřelém objetí. Duše po bohatství v ...
stříbrný svit půlnočního úplňku měsíce lesku pod mraky deště razí si cestu sk...
docela drahý víno na to že piju sám… měl bych být spokojen - a přesto nejásám. vždyť ...
♥ Uplakaná ♥ Myšlenky tvé tančí v záchvěvu slunečního svitu Jednotlivá slova navždy u...
blbý že nestojím za žádným hnutím – sedím a čumím a nevstát se nutím – ideje mění...
Perličky příběhů navlékni na šňůru - vyprávěj – prosím ať jsou vlídné a l...
Země – modrá planeto těhotná problémy válkami, nenávistí ještě držíš pohromadě.   ...
NA ZASNĚŽENÉ TERASE Na zasněžené terase V mlhavém křišťálu Tišíš touhu po kráse Prázd...
žral jsem tě pro tvoje kozy - žral a proto furt za tebou lozil. a když jsi mě nenechala si ani...
Kanibal Hladový kanibal davem se toulá pláštěm bílé, čisté krásy se kryl postřelen pistoln...
Zemřela jsem. A strašně mě to zasáhlo. Nevím jak. Proč se to stalo. Všechno se zdálo být v p...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  Stal jsem se součástí romantického parku, stal jsem se bdícim okem uprostřed geometri...
bodavý svit zlatého slunce na širém obzoru pluje napříč blankytně modrou hladinou a odr...
Terezín Trpělivě trpím a čekám, že se vrátíš. Trpělivě trpím a propadám panice. Nikdy n...
zdál se mi sen – noční můra - že věci co jsou můžou nebýt - zdá se mi sen – denně zn...
V zašité kapse na prsou tíži mě poslední zbytky láskyplného toluenu, kterýs nosívala míst...
Jsi tu se mnou, ač necítím tvůj dech. Jsi můj a neseš mě na křídlech. Jsi čistá duše prost...
Vyprahlost lidí, vyprahlost lesů, lidi chlastaj dál, zodpovědnost za sucho nesú. Všichni jsme...
křičela „bolí to! – ach. auky. auky!“ já zas „mě mrzí to... tak čauky mňauky.“ – dn...
Tvé oči, jako oči laně, teď uplakané jsou. Tvé rty něžná červeň třešní ve větru chv...
za pohoršování a krádeže štěstí za naivitu a bezduchost za výlevy citů a trapnou tupost uzav...
V něžném toužení, v bolestném soužení, zraje, ten večera škleb, za svitu vzdálených hvězd...
nechceš-li se mnou být – nemusíš. - ne – to ty se mi nehnusíš -   chceš-li být ...
Asymetrie lesů - které navštěvuji zřídka, poněvadž uvrhá mne do niterních klesů, kdy...
bůh má svět na háku a svět na háku boha má. - stojí to za hádku? pro koho? pro boha? ...
Byla zvláštní, podivínská, pro mnohé možná trochu jiná. Těžko se hledají slova, jež popsala...
0