Poezie

Stála tam v zahradě …
Četba díla zabere cca 2 min.

Autor: Kitsune

Zoufale bloudím v Satyrově mlze,

Jež mate smysly a zastírá mysl.

Těžko lze odolávat spalující touze.

Lehko lze zatratit řetězů smysl.

 

Stála tam v zahradě, v temném koutě.

Závoj z křídel motýlů vlál vstříc tichému vánku.

Stála tam v zahradě, nad světem se rmoutě.

Vůně zlověstných květů sváděla k hříšnému spánku.

 

Stála tam v zahradě, tvář skrytou v záplavě rudé.

Tajemná, jak by ji duši z Onyxu vytesal sochař.

Stála tam v zahradě, šeptajíc lži až překrásně kruté.

První černá slza pozvolna stéká na polštář.

 

V obzoru tesknící chvějí se mračna,

Zpěv zrádných Sirén nese se z dálky.

Marně je má duše po lásce lačná,

Když srdce s předsudky vedou věčné války.

 

Skryla jsem obavy v paláci se zlatou mříží,

Že jsem chtíče nevolník a ona můj otrokář.

Vzpomínka na vášeň do snů se mi tiše plíží.

Druhá černá slza pomalu dopadá na polštář.

 

Zahrada s cestou vystlanou okvětními plátky narcisů,

Skrytá je ve středu Labyrintu nočních můr.

Špatně se skrývá v řádcích zoufalých dopisů,

Když prochází cenzurou krutých stvůr.

 

Bez ustání mě zahrada volá k sobě zpátky,

Však stvůry jsou mi v patách jako ze stínů stopaři.

Raději jim na víčka položím růžové plátky.

Třetí černá slza ještě nezaschla na bělostném polštáři.

 

Proto vystoupám na vysokou kostěnou věž,

Kde roztříštím zrcadlo poseté křišťály.

Střepy pak odhalí naši pravdivou lež

A vymotají nás z té nekonečné spirály.

 

Dávno už nedoufám, že zřím tě a uslyším tvůj hlas,

Proto hrot brku z černé labutě namáčím v kalamář.

Co říct chci, vtisknout na papír snad stihnu ještě včas,

Než poslední černá slza dopadne na polštář.

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Kitsune

Vždy je čas na čaj...

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Uprostřed zenu oázy vyrovnanosti jingu i jangu stavěl jsem už od mala temnou ko...
Sluch Struny loutny ušívaly pohlazení klenot v hrudi radostně konvertoval když slyšel líbezné zv...
kombajny potají po horách odpadků kol světa motají prohnilou oprátku.   plovoucí ost...
Vím, že tam někde jsi, čekáš tam na mě na neurčitém místě. Zatím je nepopsaný náš spole...
Mít krásnou mladou kamarádkuAbych mohl psátCo však dal bych já jí na oplátku?Mohla by mě milovat...
animální přitažlivost jsoucen – moc si ji užívám. přesto jsem rmoucen – žádná ta ani...
Obklopil mě ledTo protože si odjelaMrznout jsem začal hnedTys prostě odjíždět nemělaAž přijede...
Stále vidím křivky tvého tělaAle kdy jsem se jich dotknul naposled?To tenkrát si mě ještě chtěl...
Atmospheric foggy park scene with empty benches and bare winter trees.
Ostal mi v duši len tvoj tieň. Kedy som myslela na teba deň, čo deň. Zostalo prázdno v tomto sv...
I po smrti láska žijeVznáší se lehce nad zemíZatímco tělo, v zemi hnijeI ve smrti je láskaJe př...
Ve tvých očích jsem se ztratilA dodneška se hledámSvé manželství tak zhatilA přesto tebe nedámS...
A person standing on top of a hill with the sun in the background
Smútok detských očí a bolesť v duši... Prázdny pohľad, ako keď hľadáš vodu v púšti. ...
a man standing on top of a mountain next to a lake
Čas každodenných dní, ten čas, keď je človek verný. Čas všetkých starostí, ten čas nevypo...
Jaká cesta k tobě vede?Snad obnažit ti levou půlku tělaAle protože to takhle nejdeBudeš se mi muse...
Když najdeš všechno co sis přálV jedné krásné ženěPak uvěříš v sen, co se ti zdálTo osud p...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

křičela „bolí to! – ach. auky. auky!“ já zas „mě mrzí to... tak čauky mňauky.“ – dn...
  Ohňově rudá brána do pekla vítá, rezavý řetěz připoutal trosečníka, tajemně čern...
Prosinec 25   Blátivá pomazánka na ulici sní, skvostně se k ní klaní jemný větřík, a ...
Je jedno zátišíNa tvém těleKde bývám nejtiššíA cítím se tam skvěleJe jedna krajinaS krásnou...
Ztracená duše Poslední soud Kapka krve stéká na zem, příčinou jsou trny, kobří jed ...
Rád mě vidíš se smát, jedním dechem se zamilovat. Rád vidíš, jak podléhám tvým očím, pod...
Ve stínu akátu dvě oči z plakátu podobné smaragdu - vzpomínka na Magdu. [spacer height="...
Nad Černým mořem vyšly hvězdy, nad Černým mořem je již noc, jen příboj tiše šumí, dálka ...
Slzy jako hrách stékají, po porcelánu utíkají. Cestičky své si tvoří, zarudlé oči pálí, na ...
Přes cestu mi skákalaHezká malá žabičkaK sobě mě tak lákalaAbych políbil jí na líčkaKvákala...
Bloudím hlavou mladé dívky, bloudím v jednom velkém panoptiku. Vzpomínky na cukrbliky, popisky s...
3. část POHÁDKOVÉHO STRIPTYCHU “ŠMOULINKA”(odkazy na první dva díly jsou pod básničkou)Už o...
hodina příchozí pomalu utíká – to co mi dochází hned mi zas uniká a co mi uniklo pozdě mi do...
Zachumlám se do červánků, budu jedním z nich. Vrabci, kosi, pěnkavice zpívat budou ve větvích...
Alespoň jednou… ...přistoupit o krok blíž ...dotknout se zlehka ...už netoužit ...pohladit kříd...
0