Poezie

sudba samoty

Toto dílo je (6/8) součást sbírky: 
čas od času - prvotiny
  

sudba samoty

prvotina z jara 2016

 

 

prolog

 

mrtvá duše v tichu samoty

pokoje prázdného přítmí

– zvuky hlasů pomíjivé štěstěny

sudbu pusté duše tísní.

 

osamění v sebe-zapomnění

ve vědomí neštěstí

jež v štěstí zaniká

v nepochopení života.

 

proč štěstí netrvá?

snad ve snění mizí?

nesdílnosti utrpení

v bytí mého člověka

v ozvěnách mysli proniká

– a teď ticho

vyniká…

 

jen matně si vzpomínám

či snad v iluzi blouzním?

v prostoru prázdna mysli své

v samomluvě vězněné

kde času již mrtvého toužím

– své dětství ztracené.

 

I

 

tenkrát v letech dětských hříchů

v letech zpěvů světa krásy

štěstí plulo v mládí smíchu

kde vůně rosy čechrá vlasy.

v kol lučin písní květů tanci

ve kvítí her dětských naiv

kde starostí nemůže najít

kde duši těší tváře známých

– nevinnost bez chmurností

v životě bez neštěstí

v okamžiku prožívaném

budoucností nesžíraném.

 

však spolu s duší vrásněním

se probouzí ze zasnění

a pouto s dětmi zaniká

– a teď ticho

vyniká…

 

intermezzo

 

jen matně si vzpomínám

či snad v iluzi blouzním?

v prostoru prázdna mysli své

v samomluvě vězněné

kde času již mrtvého toužím

– své mládí ztracené.

 

II

 

tenkrát v letech mládí krásy

v svobodě volné vší zášti

jen z přátel bytí štěstí vzešlo

v nocích hudbou hýřených

v láskách něhy náhodných

v slzách vína topených.

požitků se v rukou sešlo

co v okamžiku bylo jen

– slavnost živé síly mladí

v pýše zřící život bdící

kde svůdností svou svůdnost svádí

kde svobodu svou žene v dáli

v naivitě nevidící

štěstěnu umírající

– smysl který uniká!!! –

a teď ticho

vyniká…

 

intermezzo

 

jen matně si vzpomínám

či snad v iluzi blouzním?

v prostoru prázdna mysli své

v samomluvě vězněné

kde času již mrtvého toužím

– své dnešky ztracené.

 

III

 

byli jsme dnes spolu v slávě

stojící na prknech světa

v přátelství se objímali

– duše jedna v druhou vtéká

a splývá ve své jednotě

radostná v své nahotě.

pojeni smíchem co kol stolu zní

pojeni dechem co hřeje blízkostí

pojeni zrakem co v očích se spojuje

pojeni láskou co prázdnotou propluje

kde těší přítomnosti tváří více

kde hraje hudba. hoří svíce.

 

v hovoru u stolu znění

v hovoru co význam mění

až v ozvěně své zaniká

– a teď ticho

vyniká…

 

intermezzo

 

jen matně si vzpomínám

či snad v iluzi blouzním?

v prostoru prázdna mysli své

v samomluvě vězněné

kde času již mrtvého toužím

– té chvilky ztracené.

 

IV

 

ještě před chvílí tu byla

moje štěstí. moje láska

– usměvavá světa kráska

s vášní ve rtech. s přízní v duši

– druhá půlka mého jsoucna

jež jediná mé hoře tuší.

ta část v níž je světa pravda

– smysl mého života.

v času který utíká

a zároveň však stojí v ledu.

v mysli co mi uniká

a tiší moji bídnou bědu.

 

však okamžik netrvá

– v přítomnosti zaniká –

s minulostí utíká

– a teď ticho

vyniká…

 

epilog

 

jen marně se probouzím

– v realitě neblouzním –

v prostoru prázdna mysli své

v samomluvě vězněné

kde času mrtvého se hrozím

– té sudby nezlomné!

to vědomí to nesnese!

že štěstí jest jen okamžikem

kdy v neštěstí se snese

a sebevíce radosti

jen ve vzpomínkách žije.

v přítomnosti budoucna

však srdcem jen strach

a smutek bije.

– že přežívá jen nostalgie!

 

 

refrain

 

mrtvá duše v tichu samoty

pokoje prázdného přítmí

– zvuky hlasů pomíjivé štěstěny

sudbu pusté duše tísní.

 

osamění v sebe-zapomnění

ve vědomí neštěstí

jež v štěstí zaniká

v nepochopení života.

 

proč štěstí netrvá?

snad ve snění mizí?

nesdílnosti utrpení

v bytí mého člověka

v ozvěnách mysli proniká

– a teď ticho…

ticho..

ticho.

 

 

© martin novák
www.casodcasu.cz

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 5         Část 7 >>

O autorovi

martin novák

čas od času
si člověk řekne "?"
čas od času
o tom i napíše...

www.casodcasu.cz

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 4 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 4 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Perličky příběhů navlékni na šňůru - vyprávěj – prosím ať jsou vlídné a l...
Plamínek svíčky plápolá. Je tak malý. Vypadá to, že zhasne. Nenech ji zhasnout, je to nadě...
Slunce je vysoko na modré obloze, v srdci mi začíná citová koroze. Slunce se opírá do zad a do d...
  co bych to víc komentoval? proč se tomu nesměješ? celou bych tě potetoval něčí...
v propasti lásky prvotina z jara 2016   je to touha po štěstí smutného člověka jenž ví ...
Tulipány v rohu stolu, květy žluté, oranžové. Mají radost, že jsou spolu, voní jako zbrusu no...
Jednoduše píšu disstrack, na všechny, co mě naštvali. Tohle není jako text písně, aby se v to...
Nikdy nezapomenu jak kdysi V potoce myli jsme si nohy Jak pili jsme z pramene Ani jak Voněly...
Zpověď Proč neutíkám, když trpím? Proč nevzlykám, když tě mučím? Jsem ztracená duše na hra...
Začal jsem žít, když postavili mě ke kormidlu a opustili loď plachty potrhané prázdn...
Dobrou noc má drahá, dnes andělé budou bdít u Tebe až budeš spát. Dobrou noc má mil...
Svině Svině hnusná, hnusná, hnusná, každý na lep skočí ji, nedej Bože, aby někdo odepřel o...
  po zeleném kraji do dáli svrchu pláče jasné modré nebe. je krásně… dneska na obrazo...
déšť promáčel mi celý dům a rozpustil básně… oproti jiným zážitkům - opravdu moc krásn...
Chtěla bych uletět zavřenou mříží. Létat jak vločka sněhu, být krásná a něžná a jen b...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
loni inkoust na papír ronil - letos došel mi inkoust...   - pf 2019   &n...
Závist   Přítel mi píše, že mi závidí Do mého života však slepý, nevidí Za tuto z...
odešla, zrovna, když se podávala káva neurčitý den, obývací pokoj a konverzace vázla zvedla se...
Řekni, co se ukrývá... v jedné malé pralince v černé notě na lince ve psaníčku mamince a v oč...
Báseň   Co je báseň? Fouknutí do pampelišky. Padáčky odnáší vítr jako slova, ...
do čtyř hospodských stěn, co oblepeny jsou tapetou z podtácků, co přilepili štamgasti z řa...
Zástupy   Ledovým střepem poranila srdce malého Káje zlá zimní králov...
ve špatný čas na špatném místě - říkám si tedy „snad příště!“ - snad příště? ...
Tvé šrámy na duši nevyléčí žádní lapiduši ...
Teploty jdou dolů. Vyser se na školu a pojď se mnou ven mrznout, vždyť je příjemně friš...
Andělské požehnání pro zemi Bohem milovanou Anděl Přítomnosti žehná zemi zaslíbené posvátnou...
Kakosty   V údolí lučních kakostů se říčka Desinka jako stužka v zákrutech meandrů a p...
Potkali se dva a je tomu již řada let. Potkali se náhle, zničili jeden celý svět. &...
Linkovaným sešitem čárám slova s pocitem prázdna Vytrvale, neurvale v každém řádku ...
0