Poezie

imprese. léto 2014

Toto dílo je (2/8) součást sbírky: 
čas od času - prvotiny
  

bodavý svit zlatého slunce

na širém obzoru

pluje napříč blankytně modrou hladinou

a odráží se v nespočetných

třpytících se stříbrných střípcích

opisujících jednotlivá

jemná zvlnění

zrcadlově klidné vody

počechrané jemným tahem

teplého letního

větříku

nesoucího hlas

hebkého šumění ticha

večerního západu

ohnivého kotouče nad

mořem

s

nímž

line se

neurčitá slaná vůně

svobodné nespoutanosti

skrze svět

až kde se vodou prolne

s drsným

suchým

písčitým pobřežím

jenž jemně protéká

mezi prstci

kde hbitý vánek

čechrá vlasy

šimrající na ramenou

vzbuzující vzrušivé se

těla chvění

pohledu na skvost

spontánní imprese

jediného okamžiku

spatření scenérie

všech krás světa

v nekonečném

bodě

nádhery

lidské duše

při prvotním

uzřením moře

tísnícího svou

velikostí

a

utěšujícího

svou velebností

osamělého člověka

jemuž pouhých

slov

k vyjádření té nádhery

nestačí…

 

– imprese. léto 2014

 

 

sledujte nejnovější tvorbu na instagramu @casodcasu
www.instagram.com/casodcasu

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 1         Část 3 >>

O autorovi

martin novák

čas od času
si člověk řekne "?"
čas od času
o tom i napíše...

www.casodcasu.cz

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

má milá ráda mi říkala medvídku… pak jsme však zkusili „šedesát devítku“ – teď ani p...
Vyplul dřevěný koráb časně z rána na vlnách se houpá jak hejno kačen na rozvášněném mo...
Být s Tebou a radost zažívat, mít sílu o víru bojovat. Jsi naděje všedních dnů, dotýk...
Tak hluboko jsem v tom ještě nevězel Dvakrát za den kocovinu A ještě teď se třesu A pí...
Utrpení bez kříže, puchýř bez bolu, kde je kostra měkkýše a kde klika od stolu? Zmotaná j...
ve špatný čas na špatném místě - říkám si tedy „snad příště!“ - snad příště? ...
možná si před spaním vyčistím zuby. co bych si nalhával – dělám to z nudy. spát se mi n...
pít či nepít? - to je ta otázka! a být či nebýt? – to je jen nadsázka. byl jsem i nebyl ...
příliš pozdní ráno příliš krátkého dne a příliš brzký večer příliš dlouhé noci -...
Zima si pomalu odchází. Suchá a nevzhledná umočená Morana se ozdobí ulitami mrt...
Šikana Den kdy ti ublížil... Ležím na klinice v rukách čtyři kanily. V kanylách pravidelná d...
Potichý šepot, šumění listů, studený vánek, vzdávám hold místům, zalitým vodou, líbez...
Chiméra Nad lesy, úvaly, nad temnou krajinou, průletem odvážným oko mé popatřilo, co kdysi b...
byla to jen chvíle veledílo okamžiku jako když reflektor poprvé osvětlí scénu scénu, kter...
Den se dostal ke konci, měsíc svítí do noci. Na nebesa hledím, moře hvězd vidím. &nbs...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
Já necítím teď žádnou vinu, když pěju ódu na kopretinu. Prostě a mile louky zdobí dě...
chybí mi chůze tvá a tvoje tělo - ty jeho nohy a stydká pokožka. chybí mi pohyby s nimiž od...
„píšu – tedy jsem!“ - vykládám svému psovi - asi chce jít ven - říká mi svými slovy…...
Vzpomínám, byl jsem už dávno označen. Značka, co táhne se za mnou jak Jackie Chan. Občas m...
na smrt se neumírá – na smrt se žije! - a na život všichni umřeme! - zítra nás čeká jen...
Nejede výtah, zase musím po schodech, nebudu sípat. Půjdu pěkně v klidu. Na co mít strach, ...
Láska je kruh nekonečný oběh kolem bodu se silou gravitační ve strachu před nebezpečn...
Chtít od života víc a od sebe chtít více, Ty víš co chci Ti říct, dýcháš skrz mé plíce. M...
Co mi poví oko soví? Nemám zdání jaké přání mět.   Moudrost soví sovy zd...
Na odlehlé mýtině v lese, Potkal jsem stvoření z Divoříše, Všiml jsem si, že se celé j...
hlavně ne ten ostrej nůž! to bylo by moc rychlý – raději zkus rudou růž a tiše ze rtů vzdyc...
,,Setrvávající bolest neustoupí, pod kotlem navíc přitopí, vzpomínky nemohou odejít, ...
Mé básně chápe asi jen můj hood, přesto málo skrývám význam slov a to není v městech cool...
Ocúny u cesty   Trochu se stydí naháčci na příkopu, že potvrzují nástup podzimu....
0